Byla to před týdnem taková pěkná mezinárodní sešlost.
Pátý ročník degustační akce roku Festivalu minipivovarů na Pražském hradě – s podtitulem Pivo na Hrad – byl tradičně v první řadě přehlídkou toho nejlepšího, co nabízejí naše domácí rukodělné pivovary. Nejen mezi návštěvníky, ale i mezi pivovarníky tu přibývají cizinci. „Smakują nasze piwo,“ znělo tentokrát od několika stánků pod Královským letohrádkem.
Minulý pátek a sobota nebyly sice zdaleka tak parné, jako o loňském ročníku Piva na Hradě, ale lidí se sešlo na Střelecké cestě pod sídlem hlavy státu stejné množství. Kolem 2600 jich bylo.
Nad degustačními skleničkami zněl jazyk Pražanů i lidí dalších tuzemských nářečí, ale i slovenština ruština, angličtina, němčina a letos i právě polština.
„Chceme tu ukázat, že umíme vařit dobré pivo,“ hrdě hlásí Grzegorz Zwierzyna z řemeslného pivovaru Pinta z města Żywiec. Města, kde vaří i gigant Heineken. Poláci (vedle stánku Pinty čepoval i Ale Browar a Browar Maryensztadt) se na Pražském hradě bez nadsázky vyznamenali.
Například „Král léta“, tedy King of Summer, lehký witbier (belgická varianta svrchně kvašeného pšeničného piva) o stupňovitosti 11,5 z produkce Pinty patřil k tomu nejlepšímu ze 132 značek a 36 druhů piv, které bylo možné na místě ochutnat.
Pryč s předsudky
Pořadatel, tedy Českomoravský svaz minipivovarů, chtěl dát pozváním polských pivovarů najevo, že i na sever za českou hranicí se vaří kvalitní piva. Přestože pití, které za směšnou cenu dováží z Polska české obchodní řetězce, tomu někdy nenasvědčuje.
„U nás bohužel panují předsudky, že polské pivo obecně je nekvalitní. Ale není to tak. Jde o to, ta kvalitní najít a představit je. To je náš cíl,“ utrousí se skleničkou v ruce hlavní pořadatel a šéf svazu Jan Šuráň.
„To máte tak. U nás začaly přibývat malé a řemeslné pivovary ve větším měřítku později než u vás. Ale nasadili jsme rychlé tempo. Tvoří už nějakých pět procent z celkové produkce piva v Polsku. Zbytek připadá na velké koncerny Heineken, SABMiller, Inbev a Carlsberg,“ vysvětluje Krzysztof Jozwiak, honosící se titulem velmistra Bractwa piwnego - Towarzystwa promocji kultury piwa. Propaguje v Polsku pivo a pivní kulturu podobně jako u nás Sdružení přátel piva.
Praha se tak nějak stává centrem jakési „pivní visegradské čtyřky“. Loni se na festivalu představili Slováci, letos Poláci a příští rok přijedou s nabídkou maďarské minipivovary.
Degustační přehlídka Pivo na Hrad je ale v první řadě o českých rukodělných pivovarech, kterých dorazilo 66 a každý z nich čepoval svá dvě piva. S výjimkou pivovaru U Fleků, který, jak velí letitá tradice, vaří pouze tmavý ležák. Jednu pípu přenechal nealko pivu z březnického Herolda.
Pivovarnická sešlost
Herold je sice průmyslový pivovar (a dokonce s unikátní vlastní historickou a stále funkční sladovnou), ale ročním výstavem pod hranicí 10 tisíc hektolitrů splňuje podmínku členství v minipivovarnické svazu.
„Méně je někdy více. Chceme si udržet určitou úroveň a neumíme se podbízet. Pravdou však je, že na velké výdělky to není,“ říká majitel Herolda Marek Šoltés, finančník a mimo jiné předseda představenstva v pražské Koh-i-noorce.
Mezi stánky podél Střelecké cesty se proplétají i majitelé a sládci dalších pivovarů. Michal Voldřich z Pivovarského dvora Zvíkov srší vtipem (jak je jeho zvykem) a lákal na příjemně osvěžující pšeničné.
„Echt“ český jedenáctistupňový ležák s názvem German Pils osobně čepovala paní ředitelka Purkmistra z Plzně – Černic Martina Kőhlerová. A Honza Kočka, majitel to létajícího pivovaru Nomád, nabízel černý 21 stupňový imperial stout, který se vařil v pražském Pivovarském domě. Dobrá volba pro vyznavače silných a tmavých svrchně kvašených piv irského typu.
Loni sklidil Kočka velký úspěch s bergamotovým witbierem Polykala, uvařeným v minipivovaru Bobr v Zadní Třebáni, který prý Nomád nabídne i letos na podzim na přehlídce Slunce ve skle v Černicích.
Tlačenice byla i před stánkem, kde čepoval své 16 stupňové pivo „Fifty fifty IPA Chris Baerwaldt z pivovaru Zhůřák, Američan, který žije a vaří ve Zhůři na jižním Plzeňsku. „Proč Fifty fifty? Protože slad, chmel, kvasnice, všechno je tam napůl z Ameriky, napůl české,“ vysvětlil.
Únětice pod Hradem chyběly
Na letošním festivalu pod Hradem došlo i na loučení. Slavnostně byl z kategorie minipivovarů vyřazen úspěšný a oceňovaný pivovar Únětice. Jeho roční výstav už loni přesáhl hranici 10 tisíc hektolitrů a mezi stánky pod Hradem už letos chyběl.
„Pivo je skvělá věc. Je to inspirace i vášeň,“ zaznělo ovšem také mezi pivovarníky v podhradí. Tahle věta však nevyšla z úst některého ze zasloužilých českých sládků, ale pronesl ji Ken Duncan, milovník českého piva, který doma v Perthu ve Skotsku vaří „český“ ležák - i když tak trochu po skotsku. Má v něm skotský slad, žatecký chmel, české kvasnice, skotskou vodu. „Září jako sluníčko nad Staroměstským náměstím,“ dodal Duncan.
