VARŠAVA Poláci chtějí Nicolasu Sarkozymu zkazit závěr jeho šéfování Evropské unie. Na prosincovém summitu o energeticko-klimatickém balíčku, jehož přijetí považuje francouzský prezident za vrchol svého působení v čele unie, jsou Poláci připraveni použít právo veta. Pro Polsko jde totiž nejen o ekonomicky nesmírně náročný úkol, ale také o hrozbu zvýšení závislosti na Rusku.
Podporu hledají, kde mohou. Summit šéfů diplomacií visegrádské čtyřky se kvůli tomu změnil ve formát V4+7. V Paláci na vodě v zasněženém varšavském parku Lazinky se tak v pondělí sešli nejen ministři zahraničí Česka, Polska, Maďarska a Slovenska, ale i zástupci tří baltských zemí, Rumunska, Bulharska, Slovinska a Švédska. To převezme v létě předsednictví v EU po ČR.
Deset z ministrů (bez Švédska) Polsko v tlaku na změny klimatického balíčku podpořilo. Nikoli bez výhrad. Třeba Slováci naznačovali, že by Poláci měli zmírnit své výhrady.
Polsko však trvá na svém - může tak jednání zablokovat. Důvodem jejich nesouhlasu je to, že balíček země EU prakticky nutí k přechodu z uhelných elektráren na plynové nebo jaderné.
VPolsku žádná atomová elektrárna není a z uhlí, jehož jsou v zemi rozsáhlé zásoby, se vyrábí 95 procent elektřiny. Elektrárny na rozdíl od těch v Česku, které má navíc i jaderné zdroje, často nebyly modernizovány. A po přijetí klimatického balíku ani nebudou moci být, protože se to ekonomicky nevyplatí. Levnější bude postavit plynovou elektrárnu.
„Souhlasíme s tím, že by mělo být uhlí spalováno za použití nejmodernějších a k životnímu prostředí nejšetrnějších technologií,“ uvedl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. „Ale rozhodně nemůžeme být trestáni za samotný fakt, že spalujeme uhlí,“ dodal šéf diplomacie. Prohlásil, že vedle ekonomického hlediska je tu i ohled strategický, spalování zemního plynu by mohlo zvýšit (nejen) polskou závislost na Rusku. Přechod na výrobu elektřiny z jádra je podle odborníků pro Polsko otázkou nejméně několika desetiletí. Česká diplomacie doufá, že se před summitem podaří s Polskem dojednat kompromis. „Hlavně proto, abychom to po Novém roku nemuseli řešit my jako předsednická země EU,“ říká s úsměvem ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
„Rozhodně nemůžeme být trestáni za samotný fakt, že spalujeme uhlí“
O autorovi| Luboš Palata, zvláštní zpravodaj LN v Polsku
