Vláda nakonec nedoznala žádných dalších změn, i když někteří ministři do poslední chvíle nevěděli, zda na svém místě zůstanou. Jasné také nebylo, kdo Morawieckého nahradí v jeho ministerském působení. Nakonec bude premiér dál řídit svá dosavadní ministerstva financí a rozvoje.
Ani média si nebyla jistá, zda ve vedení některých úřadů nedojde ke změně, ale jasno bylo, až teprve když složili přísahu všichni dosavadní ministři. Nicméně Morawiecki naznačil, že určité změny v kabinetu zřejmě učiní v lednu příštího roku.
Nesrozumitelná rekonstrukce vlády
„Tým Szydlové je ve vládě Morawieckého,“ shrnula situaci televize TVN 24. „Žádné smysluplné politické vysvětlení tohoto řešení jsme neslyšeli,“ usoudil opoziční list Gazeta Wyborcza o „nesrozumitelné rekonstrukci vlády“, kterou přičetl „autodestruktivnímu genu“ šéfa vládní strany Jaroslawa Kaczyńského.
„Možná někdo řekne, že v zásadě ke změně nedošlo. Ale je tu změna, je nový premiér, který se rozhodl pracovat s dosavadní vládou, než se rozhodne, zda v ní provede změny (...) Je to dobré, kolegiální rozhodnutí,“ řekl prezident Duda. Morawiecki uvedl, že se míní soustředit na rozkvět hospodářství, blaho rodin, zajištění důstojné práce a bydlení pro co nejvíce lidí
Szydlová v čele polské vlády končí, novým premiérem bude Morawiecki |
Na změně v čele vlády se domluvily špičky vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) minulý týden ve čtvrtek večer. Nicméně o tom, že Szydlová z premiérského křesla na přání vůdce PiS Jaroslawa Kaczyńského odejde, se už nějakou dobu intenzivně hovořilo.
Jiné výzvy vyžadují změny ve vedení vlády
Změny ve vládě vysvětlila ve čtvrtek mluvčí PiS Beata Mazureková tím, že mezinárodní a domácí situace představují „trošku jiné výzvy“, což vyžaduje „změny nejen ministrů, ale i vedení vlády“. O jaké výzvy jde, nevysvětlila. Strana se však chystá na nadcházející sérii voleb: příští rok se uskuteční místní volby, v roce 2019 parlamentní a v roce 2020 prezidentské.
Zjevné je i to, že Szydlová je chtě nechtě „tváří“ dosavadních neshod mezi Varšavou a Evropskou komisí, a bývalý úspěšný bankéř Morawiecki, ovládající cizí jazyky, by mohl být pro Brusel přijatelnějším partnerem pro komunikaci.
Nejkritičtější reakci ze strany Bruselu si vysloužil způsob, jímž strana PiS posiluje kontrolu vlády nad justicí, na což je v Evropské unii pohlíženo jako na porušování zásad právního státu. Vláda na druhé straně tvrdí, že jde o nutnou reformu v zájmu lepšího fungování soudů.
Morawiecki chce s programovým prohlášením v parlamentu vystoupit hned v úterý, kdy by také zákonodárci měli hlasovat o vyslovení důvěry vládě. Vzhledem k tomu, že PiS má v parlamentu většinu, se očekává schválení nového kabinetu.
