20. prosince 2017 18:03 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Duda se rozhodl podepsat dvojici zákonů reformujících polský soudní systém EU navzdory

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 11Diskuse
Polský prezident Andrzej Duda na návštěvě v Estonsku | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Polský prezident Andrzej Duda na návštěvě v Estonsku | foto: Reuters

VARŠAVA Polský prezident Andrzej Duda ve středu oznámil rozhodnutí podepsat dvojici zákonů reformujících soudní systém, které kritizuje Evropská unie. Zákony o nejvyšším soudu a soudcovské radě posilují vliv vládnoucích politiků na obsazení soudů a podle kritiků jsou šité na míru současné konzervativní vládě.

Evropská komise několik hodin předtím došla k závěru, že v Polsku kvůli soudní reformě hrozí jasné riziko závažného porušení vlády práva a spustila zatím nikdy nepoužitý postup, na jehož konci zemi hrozí pozastavení hlasovacích práv v EU.

Duda v létě vetoval dva ze tří zákonů schválených parlamentem ovládaným konzervativně nacionalistickou stranou Právo a spravedlnost (PiS), z níž sám vzešel. Normy umožňující vládě rozhodnout o obsazení nejvyššího soudu či svěřující obsazení klíčové soudcovské rady dolní parlamentní komoře Sejmu narazily na tvrdý odpor opozice a kritiku z Bruselu. Poté předložil zákonodárcům vlastní návrhy, které označil za kompromisní a parlament je začátkem prosince schválil.

„Ty zákony se velice, velice liší od těch, které jsem vetoval v červenci,“ prohlásil ve středu v projevu ve varšavském prezidentském paláci. Zákon o nejvyšším soudu podle něho například zvyšuje počet jeho členů i rozšiřuje počet jeho komor, čímž se podle Dudy zrychlí soudní řízení.

Podle právních expertů však ani prezidentova verze zákonů zcela neodstraňuje obavy z možného politického ovlivňování práce vrcholného justičního orgánu Polska. Například o složení soudcovské rady bude stejně jako v zamítnuté verzi napříště místo samotných soudců rozhodovat Sejm, v němž má PiS pohodlnou většinu. Duda zdůraznil, že ke schválení členů rady bude potřeba třípětinová většina poslanců, podle opozičních médií to však platí pouze pro první hlasování a poté by měla stačit většina prostá.

„Pokud jde o zákon o KRS (soudcovské radě), tak s nevolí slýchám spoustu názorů elit, včetně elity soudcovské, že ten zákon údajně zpolitizuje KRS,“ prohlásil Duda, který v projevu odmítl kritické názory na adresu reformy podpořené PiS. Dodal, že soudy mají sloužit obyvatelům a to byl hlavní cíl reformy.

Nejvyšší soudcovské rady fungují i v některých jiných evropských zemích. Mimo jiné ale nejsou zřízeny v Česku nebo Německu, kde správu soudnictví zajišťuje převážně moc výkonná řízená politiky.

Právě s odkazem na další země ve středu komentoval postup EK Duda, podle něhož dává Brusel najevo „mnoho pokrytectví, nepravdy a dezinformací“. „Kdo zná politické systémy jiných evropských států, ten ví, že ta řešení, která jsme přijali, se neliší od toho, co je v mnoha zemích,“ řekl prezident v rozhovoru s televizí Polsat.

Jeho rozhodnutí vyvolalo hlasitou kritiku liberální opozice, která letos kvůli justiční reformě svolávala masové demonstrace. Někteří opoziční politici přitom v letním Dudově vetu vládních návrhů viděli šanci, že se postaví proti faktickému lídrovi vládní politiky Jaroslawu Kaczyňskému. „Škoda, že se prezident rozhodl pro tento krok. Tím se připravil o šanci, aby byl tím, kým má být: garantem ústavy. Prezident podepisuje zákon, který nejméně v šesti bodech porušuje ústavu,“ řekl v televizi TVN24 senátor nejsilnější opoziční strany Občanská platforma (PO) Bogdan Klich.

ČTK
  • 11Diskuse