Dnes o pomníku rudoarmějců
v Králově Poli Má být na pomníku Rudé armády v Králově Poli srp a kladivo? Otázka dělí Brno na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco více než tisícovka občanů včetně řady intelektuálů a celebrit podepsala petici proti „novým symbolům staré totality“, magistrát nechal potichu srp a kladivo na monolitu obnovit. Odhalen by měl být během víkendových připomínek osvobození města v roce 1945.
Argumenty odpůrců srpu a kladiva jsou přinejmenším ve dvou věcech zavádějící. Předně nejde o „nové symboly “. Srp a kladivo byly již na původním památníku, který je z roku 1946. Přestože můžeme mít k tehdejší demokracii či zahraniční orientaci různé výhrady, těžko lze vydávat původní srp a kladivo za oslavu totalitní moci. Že si z památníku později komunisti udělali poutní místo, je věc jiná.
Odpůrci srpu a kladiva dále říkají, že nejde o oficiální symboly Rudé armády, ale mezinárodního komunismu. Jde o dost průhlednou sofistiku. Srp a kladivo skutečně nebyly oficiálními symboly Rudé armády, jen je všichni její vojáci nosili na odznaku na čepicích. Rudá vlajka se srpem a kladivem byla ale oficiálním symbolem Sovětského svazu, jehož armáda osvobodila Československo. To byl také důvod, proč se srp a kladivo v roce 1946 na monolitu objevily.
Spor o srp a kladivo na památníku se táhne již několik let. V revoluční vlně po listopadu 1989 byly symboly z mohyly odstraněny a obnoveny až v roce 2007. Nevydržely však na pomníku dlouho: místostarosta městské čtvrti René Pelán (ODS), který předtím navrhoval celý pomník („šílené monstrum“) nahradit bludným balvanem, je nechal pokoutně vybrousit. Ve stejné době přišlo také několik zákonodárců s nápadem vůbec zakázat komunistické symboly.
Diskuse kolem symbolů je nepřiměřeně emocionální. Jeden z výrazných odpůrců srpu a kladiva, mladý historik Pavel Paleček, již loni v LN vzpomínal, jak jako dítě u pomníku zažil nejeden lampionový průvod k výročí „Velké říjnové socialistické revoluce“, na který byl nahnán učitelkami místní základní školy. Společně s dalšími také upozorňuje na to, že za obnovou památníku stojí jakési temné síly spojené s komunistickou stranou. Frustrace z dětství by nám ovšem neměly zatemnit mozek natolik, abychom nedokázali odlišit motivaci občanů Králova Pole z roku 1946, kterou nebylo nic jiného než vděk Sovětskému svazu za osvobození, od pozdějších účelových využití památníku.
Snahy o odstranění srpu a kladiva jsou součástí neustálého českého přepisování dějin podle představ momentálních vítězů. Po roce 1948 byl potlačován americký podíl na osvobození Československa a vyšlo několik publikací o „zločinech“ americké armády v západních Čechách. Po roce 1989 se situace obrátila. Již zmíněný aktivista z radnice brněnské městské čtvrti René Pelán psal např. v květnu 2007 v Královopolských listech o sovětských osvoboditelích Brna jako o „hordě pistolníků s dechem zabarveným vodkou a předloktím plným hodinek“.
Myslím, že by bylo nejlepší, kdyby srp a kladivo na pomníku zůstaly a magistrát vedle něj umístil na zvláštní panel důkladný a pokud možno neutrální výklad symbolů a historického kontextu, v němž byly umístěny, zneužívány a odstraňovány. Obávám se však, že v tomto předvolebním čase dojde opět na brusku...
***
Snahy o odstranění srpu a kladiva z památníku jsou součástí českého přepisování dějin podle představ vítězů
O autorovi| Petr Zídek, redaktor Orientace
