Pokud si někdo myslí, že prezident Václav Klaus pod tlakem veřejnosti jen tak stáhne svůj návrh, aby se Jan Sváček stal ústavním soudcem, velice se mýlí. Klaus svého kandidáta bude tlačit vší silou, do poslední chvíle a bude ochoten se spojit i s čertem.
O urputné snaze svědčí i prezidentovo páteční utajované setkání na téma Sváček na zámku v Lánech s předsedou ČSSD Bohuslavem Sobotkou a jejím místopředsedou Michalem Haškem.Sociální demokraté totiž Sváčka ve funkci ústavního soudce vidět nechtějí a Senát, který ovládají, má o kandidatuře Sváčka na funkci ústavního soudce rozhodovat 8. února. (Ústavní soudce jmenuje prezident se souhlasem senátorů na dobu deseti let.) Senátní výbor pro lidská práva už výraznou většinou se jmenováním Sváčka nesouhlasil, v ústavněprávním výboru jej podpořili 3 z 8 přítomných senátorů.
To, že mezi ústavní soudce prezident hodlá dostat bývalého komunistu, nemůže nikoho překvapit, vztah Václava Klause ke komunistům je delší dobu nečitelný a má spíše politicko-obchodní charakter. Jenže v případě Sváčka nejde o to, že v červnu 1989 vstoupil do komunistické strany, tento škraloup může sociálním demokratům sotva vadit.
Členství v KSČ vidí jako klíčový problém jen povrchně informovaní bláhoví umělci ze skupiny Pode Bal, kteří před týdnem na protest vyvěsili na fasádu Centra současného umění DOX obří Sváčkův portrét. Na billboard umístili text, který připomíná Sváčkovo členství v KSČ. Potíž je v tom, že v této kauze Sváčkova komunistická minulost je to nejmenší, co na něm jeho informovanějším odpůrcům může vadit. Stovky bývalých komunistů sedí i 23 let po listopadu 1989 ve vysokých státních funkcích a jestliže jich bude o jednoho více, například o ústavního soudce Sváčka, nenastane konec světa.
Proč by se neměl stát ústavním soudcem? Jen proto, že jej navrhuje Klaus? To jistě ne.
Umělecká akce skupiny Pode Bal byla určena pro málo informované masy, které jsou na bývalé komunisty tradičně alergické, ale o jiných aktivitách Sváčka netuší vůbec nic. Zdá se však, že právě činy, které se Sváčkovou komunistickou minulosti nemají nic společného, jsou nyní překážkou pro jeho kariérní vzestup, důvodem odporu. Ale které to jsou? Proč je Sváček kontroverzní? Proč by se neměl stát ústavním soudcem? Jen proto, že jej navrhuje Klaus? To jistě ne. Provedl něco špatného? Škodil občanům nebo státu?
S kým si Jan Sváček tyká?
Sváček (54) je více než desetiletí významnou a mocnou figura, předsedou Městského soudu v Praze se stal před třinácti lety. Poradcem prezidenta Václava Klause byl jmenován v roce 2003. Sváčka chtěl mít u sebe nejen prezident republiky, ale například i prezident Prvního československého Lvího klubu Jaroslav Barták, který nyní sedí ve vyšetřovací vazbě kvůli obvinění z mnoha trestných činů.
Lev Sváček patřil mezi nejaktivnější členy tohoto podivného klubu, jehož prostřednictvím si Barták vybudoval ohromující síť kontaktů sahající od papeže, anglické královny a českých prezidentů až do nitra policie, justice či tajných služeb.
Nejkritičtěji se k němu vyjadřovala vycházející hvězda ČSSD Jiří Dienstbier; zajímal se o Sváčkovy kontakty se společným kmotrem pražské ODS i ČSSD Tomášem Hrdličkou, se kterým si Sváček tyká, s bývalým ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem, se kterým si Sváček tyká zřejmě, a také lékařem Jaroslavem Bartákem, se kterým si Sváček tyká určitě. S kým ještě si Sváček tyká?
A jsme u toho. „Když jsme se dozvěděli, že Klaus navrhuje zkompromitovaného soudce a zároveň svého poradce do Ústavního soudu, museli jsme se k této nehoráznosti vyjádřit. JUDr. Sváček bude v Ústavním soudu určitě uplatňovat zvyky nabyté ve službách KSČ a StB a dostane mnohem větší možnost krýt a prosazovat kolegy s podobnou minulostí a smýšlením,“ uvedl Michal Šiml člen skupiny Pode Bal. Ano, řekl prosazovat a krýt. Jenže prosazoval a kryl někoho Sváček jako soudce, nebo dokonce i jako předseda Městského soudu v Praze? Důkazy o něčem takovém by jistě zajímaly i senátora Dientsbiera, nikdo je však nemá. Časté schůzky předsedy soudu Sváčka s advokátem a exministrem spravedlnosti Pavlem Němcem v pražské kavárně Le Patio na Národní třídě nemusejí znamenat nic. Co na tom, že některé novináře, soudce a advokáty to pohoršuje?
Jsou zde jiné indicie, na jejichž základě bychom mohli Janu Sváčkovi doporučit, aby se při hledání dalšího významného postu zaměřil spíše na soukromý sektor
Jsou zde ale jiné indicie, na jejichž základě bychom mohli Janu Sváčkovi doporučit, aby se při hledání dalšího významného postu zaměřil spíše na soukromý sektor, aby měl od těchto řečí konečně klid. Za zmínku stojí například jmenování Ivo Haly insolvenčním správcem velké developerské společnosti ECM, kolem níž se točila nizozemská finanční skupina PPF. A tato insolvence probíhá nanejvýš zvláštně. Skutečnost, že loni v září byl vybrán předsedou Městského soudu v Praze Janem Sváčkem právě tento právník, vyvolala v byznysových kruzích konzervativně řečeno rozpaky. Hala je totiž důležitou osobou i v kauze Key Investments, je právníkem kontroverzního podnikatele Petra Sisáka a jeho firem. Sisák, spolumajitel Via Chem Group, který byl podmínečně odsouzen za tunelování První slezské banky, je v Halově právní kanceláři dokonce zaměstnán!
Kariérní vyhlídky
Daňový poplatník by byl v klidnější, kdyby se Sváček nestal ústavním soudcem, ale například partnerem právní firmy exministra spravedlnosti Pavla Němce nebo Advokátní kanceláře Ivo Hala & partneři. Sváčkovi by kromě toho určitě slušelo i členství v dozorčí radě nějaké velké firmy, kterou ovládá nizozemská finanční skupina PPF. Jenže tato varianta pro našeho soudce není příliš reálná, protože lidé by začali různě spekulovat o důvodech takového přestupu. Kdo by si nepamatoval zkazky o důvodech přestupu Ivana Kočárníka z pozice ministra financí do čela dozorčí rady České pojišťovny?
Sváček má do důchodu ještě hodně daleko. Stane-li se ústavním soudcem, dalších deset let ho bude platit stát. Nevyjde-li mu jeho plán, zůstane i nadále předsedou Městského soudu v Praze, bude ho platit také stát. Doktor Sváček jednoduše nemá co ztratit.
