Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Kroužení hyen kolem krásné nové školy ministra Dobeše

Evropa

  13:42

Ministerstvo školství staví „školní budovu“ zmateně, o čemž letí Josef Dobeš vyprávět eurokomisaři. Přidáváme pár námětů k rozhovoru.

V pondělí vyzval pan ministr politiky a novináře, bátorovsky řečeno kvazisanitární hyeny, aby mu neostřelovali evropské projekty, než je sám Evropské komisi vysvětlí. foto: © ČESKÁ POZICE, Richard Cortés, iPad2Česká pozice

Aktualizováno. V pátek 10. února vyrazí ministr školství Josef Dobeš do Bruselu jednat o své krásné nové škole. Oficiálně řečeno: bude projednávat s eurokomisařem Lászlem Andorem kritickou situaci v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK). Právě z toho programu, mimo jiné, onu školu staví. Samozřejmě je to metafora, příměr pro úsilí o lepší vzdělávání v zemi. Tak se jí držme. Co to bude za stavbu?

Kolem staveniště se míhají novinářské hyeny. K ničení Dobešovy vize neváhají ostřelovat, co se namane. Reklamní čokolády, plytkou diplomkupozastavené toky evropských peněz nebo ministrovu zálibu ve starých kádrech (Baumruk, Zelenka).

Jako nejpodstatnější se jeví kritika samotných základů stavby, Individuálních projektů národních (IPn), do nichž patří třeba slavný SPORT, OKNO, KREDO nebo Češi v Evropě (čtrnáctidílný televizní seriál). Těmto systémovým projektům se říká „ípéenka“. Právě v nich hoří Dobešovo ministerstvo nejvíce. (Mimochodem, o dalších IPn s různě legračními zkratkami – typu NEDIR za 650 milionů – jistě brzy uslyšíme, slibují média, mezi nimi i ČESKÁ POZICE.)

A tak novináři brousí po staveništi a píší, zatímco pan ministr se hněvá. Na pondělní tiskové konferenci je pokáral, že mu kazí výstavbu. „Vzhledem k situaci, je tu apel nejen na politiky, ale i na novináře – toto nejsou státní maturity, kde jde o vnitřní situaci. Tam je dobré do všeho tepat, ale ve chvíli, kdy je monitoring Bruselu velmi citlivý – a je možná citlivější, než se zdá – a než tam já něco vykomunikuji, než ujistím Brusel, že to skutečně probíhá, a (přitom) ze strany ČR je to odstřelováno, tak mně to velmi ztěžuje situaci,“ uvedl Dobeš.

Pan ministr promine (a Brusel při čtení monitoringu médií snad i ocení), českým novinářům není jedno, jak se evropské peníze „vyčerpají“, dokonce ani v případě státních maturit, na něž šla ostatně také část z fondů EU. Pokud pan Dobeš vyzývá žurnalisty – Dobešův poradce Ladislav Bátora je tituloval kvazisanitárními hyenami –, aby stavěnou školní budovu „neostřelovali“, musíme se omluvit a nabíjet dál.

35 utajovaných projektů?

Na tiskové konferenci ministr sdělil, že oněch „ípéenek“, která nyní tolik zajímají média i Evropskou komisi, je celkem 35. Nejprve je však prý Dobeš kompletně představí Andorovi; veřejnosti se je stále zdráhá ukázat všechny, ač to již koncem roku veřejně přislíbil. Více se chtěli dozvědět třeba i kolegové z České školy, ale byli odmítnuti. Věcných pochybností v řadě konkrétních projektů je už tolik, že se o IPn, jejichž celková suma netvoří ani čtvrtinu celkové padesátimiliardové alokace Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, vyplatí zajímat zvlášť (další peníze z programu jdou na podporu lidských zdrojů pro velká výzkumná centra a podobně).

Nebudeme spekulovat, zda některé z projektů odklánějí peníze mimo vzdělávací systém, a přejděme k podstatě, která činí vrásky Evropské komisi – zmiňovala to v několika dopisech, z nichž ČESKÁ POZICE citovala. Ředitel odboru zaměstnanosti Áurélio Cécílio například MŠMT upozornil, že „národní projekty by měly být vytvořeny ke zlepšení a zavádění strukturních změn a reforem v souladu s prioritní osou“. Bruselu se proto nelíbí třeba využití peněz na mediální aktivitity, televizní kampaně či nové weby.

Škola budovaná napřeskáčku

Co jsou vlastně ona „ípéenka“? Držme se metafory budované školy, na kterou nám soused přispívá slušnou částkou (v OP VK je celkem 53 miliard korun, na něž dala EU 85 procent a my si patnáct musíme sami přidat). V těchto takzvaně „měkkých penězích“, jež mají být nality do lidí a vzdělávacího systému, existují tři druhy projektů:

  1. Individuální projekty národní (IPn) – Jde o republikové, systémové záměry, které mají přeměnit, zlepšit vzdělávací soustavu; dejme tomu pomoci reformě vysokých škol, pozvednout oblibu technických věd nebo zavést srovnávací testy školáků. V oné fiktivní škole by tedy ípéenka byla velmi podstatná – tvořila by základy, oporu a zdi nového domu.
  2. Individuální projekty ostatní (IPo) – Mají pomoci v jednotlivých oblastech aplikovat změny: inovovat bakalářské studium chemie, zavést excelenci v nanotechnologické výuce a podobně. Podržíme-li se naší metafory, krásné nové škole se díky tomu dostane omítky, dveří či oken.
  3. Globální granty (GG) – Jde také o peníze z  OP VK, jež na své potřeby čerpají přímo kraje s ohledem na místní specifika (třeba rozvoj předškolního vzdělávání v Jihomoravském kraji). V onom příměru se dají připodobnit tak, jakoby si do školních místností vybíraly zařízení či nábytek.

A tady začíná problém. Odborníci soudí, že jakkoli přepychová omítka či skvěle vybavené místnosti jsou jenom pozlátkem, pokud budova nestojí na pevných základech a její stěny jsou tak lajdácky postavené, že může nastat zřícení. Proto jsou klíčovým problémem IPn. Co ministra čeká u bruselského stolu? Podle dopisů, které si již stěžovaly na SPORT či OKNO, bude asi čelit otázkám, proč jím budovaná škola, za níž tolik bojuje, nemá záruku na provedené práce? A vzhledem k tomu, jak nakvap je stavěna, kdy asi přijdou potíže?

Zásadním tématem je takzvaná udržitelnost – tedy to, aby nastavené záměry mohly pokračovat i tehdy, vyschne-li tok (evropských) peněz, jako se to loni stalo u systémového projektu školních pedagogů. „Pan ministr Dobeš nechal u systémových projektů – do té doby logicky požadovanou – podmínku udržitelnosti zrušit. Přitom by na udržitelnost měl klást velký důraz, aby předešel budoucím problémům,“ upozorňuje zdroj ČESKÉ POZICE, podle nějž nemůžeme počítat s falešnou vidinou peněz z dalšího programovacího období EU.

Podle pravidel pro čerpání peněz sice u projektů se zkratkou IPn není udržitelnost povinná, avšak ptejme se: Chceme mít školu, o které víme, že spadne záhy poté, co byla postavena? Neměla by být promyšlena tak, aby si obstarala pro svou činnost peníze na školníka, uklízečku, drobné opravy, elektřinu či vodné?

Naslibované audity od PwC

Aby se problémům s výstavbou „školy“ předešlo, slíbil ministr Dobeš na pondělním brífinku provedení kontrolních předauditů ípéenek od renomovaných auditorů PricewaterhouseCoopers (PwC). „S touto společností má MŠMT uzavřenou rámcovou smlouvu, v jejímž rámci se již některé preaudity realizovaly,“ odpověděl tiskový mluvčí Radek Melichar. Ministerstvo zacílí zejména na nákladné projekty. „Práci pro ministerstvo (školství) děláme, ale její detaily nebudeme komentovat,“ potvrdil nám Pavel Heřmanský za společnost PricewaterhouseCoopers.

Podle informací ČESKÉ POZICE ještě v půlce loňského roku existovaly dvě smlouvy s PwC, jež umožňovaly preaudit jedenácti IPn projektů, nicméně část smlouvy už byla „vyčerpána“ na audit pěti projektů (POKROK, KREDO, PTPV, RAMPS VIP III, TVOŠ). Audit ze srpna 2011 má redakce k dispozici a nabízí jej čtenářům ve formátu PDF. Auditoři mimo jiné posuzovali, citujme, „synergické vazby a možné překryvy s realizovanými a plánovanými IPn“, čili zda se nebudou výdaje dublovat nebo kolidovat. A dospěli k následujícím zjištěním:

  • Vazby na realizované/ukončené projekty nejsou dostatečně definovány.
  • Ve většině případů není specifikováno, jakým způsobem bude předmětný projekt využívat výstupy, aby nedocházelo ke dvojímu financování aktivit.
  • Návaznost posuzovaných projektů na výstupy již realizovaných projektů není v některých případech stanovena realisticky.
  • Dokumentace se nezabývá všemi aspekty, které lze sledovat z hlediska udržitelnosti.
  • Není zřejmé institucionální zabezpečení všech aktivit a výstupů po ukončení financování z OP VK včetně finančního zajištění.

Takové byly připomínky PwC k pěti méně medializovaným ípéenkům a raději nechtějme domýšlet, jaké hodnocení by dostalo půlmiliardové OKNO, Češi v Evropě, chystané projekty NEDIR a podobně! Ministr Dobeš loni v létě další smlouvy na „preaudity“ od PwC stopnul, ale nyní se jimi na tiskovce ohání – a bude se jimi ohánět asi i v Bruselu při „podání vysvětlení“.

Není zatím jasné, kolika projektů a kterých se předaudity budou týkat: Ač Dobeš původně hovořil o kontrole všech 35 IPn, nyní to dle jeho mluvčího vypadá už jen na některé, nejdražší projekty s vysokou alokací. Zbývá ministerstvu z domluveného balíku s PwC jen šest kontrol? Anebo vypsalo MŠMT ve výjimečně rychlém režimu výběrové řízení, o kterém nevíme?

Když hyeny štěkají, koušou...

Se současným ministerstvem to je těžké. Soudné novináře až děsí, jak snadné je získávat citlivé materiály z ministerstva, na kterém vládne strach, paranoia a – paradoxně – čím dál přísnější bezpečnostní pravidla. Před pár dny třeba posílal náměstek Michal Zaorálek do porady vedení materiál k hodnocení rizik dopadů operačních programů na veřejné rozpočty, který téměř obratem dostala ČESKÁ POZICE k nahlédnutí.

V problematickém Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, který nyní plní novinové headlines, bylo k 31. lednu 2011 proplaceno 16,07 miliardy korun, certifikováno jen 3,72 miliardy a z Evropské komise refundováno Česku pouze 2,58 miliardy korun! Doslova uváděnými riziky u tohoto operačního porgramu je „nedostatek vhodných projektů, ... a kde může kvůli časovému tlaku dojít k přijetí nedostatečně připravených projektů“.

Novináři se tedy asi ptají dobře, když poukazují na fakt, že se v IPn předkládají nedodělky, zatímco od původně zajímavých, ale předražených projektů dávají raději ruce pryč i jejich autoři– jako třeba v případě Národního vzdělávacího digitálního depozitáře (NVDD) za 472 milionů. K původnímu a dlouho připravovanému záměru totiž přibylo jakési kukaččí vejce, takzvaná Multimediální encyklopedie počátečního vzdělávání za čtvrt miliardy navíc (sic!), jak zmínění autoři NVDD upozornili ve vysvětlujícím e-mailu.

Éterem pak jdou zvěsti o různých Petrech Hrabáncích (šéf odboru 29, přes nějž jde většina ípéenek), Tomáších Kantorech či Jiřích Špelinech (z okruhu véčkařského časopisu Pražan), kteří do leckterých projektů připojí k původnímu záměru autorů to, co tam nebylo, třeba mediální podporu, která pak projekt prodražuje, aby byl kdosi vlivný spokojen... Jsou to jen zlé pomluvy?

I o tom by mohl eurokomisař Andor s ministrem pohovořit, aby ubylo práce záškodnickým hyenám, toužícím zhatit krásnou novou školu.