Před Obvodním soudem pro Prahu 5 se od pondělí 5. března odehrává proces s faktickým šéfem Věcí veřejných Vítem Bártou. Je obžalován z uplácení dvou bývalých spolustraníků a poslanců VV Jaroslava Škárky a Kristýny Kočí. Spolu s Bártou však sedí na lavici obžalovaných jen Škárka, poněvadž část peněz přijal. Kočí, která inkriminovanou částku neprodleně předala advokátovi do úschovy a na Bártu podala trestní oznámení, uplatňuje u soudu náhradu za poškození svého dobrého jména a vystupuje před ním jako svědkyně.
Bárta, superguru strany, svého času ministr dopravy a po odchodu z této funkce předseda poslaneckého klubu VV a jeden z jejich zástupců v koaliční K9, není jen tak někdo. Jde o významného ústavního činitele a člena důležitého styčného grémia představitelů ODS, TOP 09 a VV, v němž se řeší koaliční spory a dolaďuje vládní agenda. Proč to připomínáme?
Nedotknutelná autorita
Vít Bárta je první politik takovéhoto kalibru, jenž se v České republice ocitá před soudem v roli obžalovaného. A pokud bude pravomocně odsouzen, hrozí mu mnohaleté vězení. Proto mějme pochopení pro jeho občasné emocionální reakce nemající daleko k pláči. Vždyť koho by téměř nerozplakalo, jestliže jsa profesionál, absolvent Policejní akademie a dlouholetý vlastník bezpečnostní agentury ABL specializující se také na „šmírování“, se v soudní síni dozví, že si Škárka pořídil obrazový a zvukový záznam v Bártově bytě vybaveném rušičkami, když od superguru dostával 170 tisíc korun.
Kdyby ve VV platila jen trochu demokratická pravidla hry, bývaly by Bártu přiměly vzdát se až do konečného rozhodnutí soudu funkce předsedy jejich poslaneckého klubuKdyby VV nebyly mladou a nezkušenou rádoby stranou a platila v nich jen trochu demokratická pravidla hry, bývaly by Bártu přiměly vzdát se až do konečného rozhodnutí soudu v jeho věci funkce předsedy jejich poslaneckého klubu. Poněvadž to však neudělaly, Bártova trestní kauza se podstatně rozšířila a týká se dnes nejen „vnitrostranických“ poměrů ve VV, ale prostřednictvím jejich účasti ve vládě širokého spektra české politiky. To, že „véčka“ včas Bártu neodklidily stranou, a naopak ho jejich poslankyně a poslanci manifestačně potvrdili v čele svého klubu, je pouze zdánlivě nepochopitelné.
Bárta je pro VV nedotknutelnou autoritou, de facto neomezovanou žádnými pravidly známými ze zavedených demokratických stran. Navíc – a možná především – z vlastní vůle a finančních zdrojů „dorovnává“ poslancům VV platy, když si pro jejich snížení na podzim 2010 i oni sami hlasovali. Je jim, jak říká, „individuálně k dispozici“ a obálkám s penězi (bezhotovostních převodů v těchto případech nepoužívá) prostě říká „půjčky“. Navíc se šeptá, že si na pár nedostatečně loajálních poslanců a snad i na jednoho ministra za VV obstaral delikátní kompromitující nahrávky. Vezme-li se to kolem a kolem, má stranu v hrsti.
Nemáme se za co stydět
Bártovi mohly jeho VV těžko nevyhovět, když po odchodu z ministerského křesla projevil zájem o rovněž viditelnou a vlivnou funkci šéfa jejich poslaneckého klubu. A protože agenturní metody politické práce, abychom nemuseli stále dokola používat hanlivého výrazu „šmírovat“, jsou ve VV – zdá se, že nikoli výjimečně – hojně využívané, po tajně pořízených nahrávkách Kočí a Škárky se třeba odjinud proslechne, že Bártovy „půjčky“ byly ve skutečnosti úplatky, jimiž si zajišťoval loajalitu „nezbedů“.
Pokud by se přitom potvrdilo, že „půjčku“ měl dostat i bývalý šéf poslaneckého klubu a Topolánkův muž Petr Tluchoř, jenž se s Kočí scházel a prý spolu hovořili na téma, jak část poslanců „véček“ odloudit Bártovi, převést je po bok ODS a TOP 09, a tím získat ve sněmovně většinu pro stabilnější dvojčlennou koalici samozřejmě už bez Bártových VV, u Obvodního soudu pro Prahu 5 by pak rázem nešlo jen o Bártu a Škárku a jen o Věci veřejné, ale kdo ví, o co všechno a o koho všeho v české politice.
Václav Klaus je politik a bývalý stranický vůdce a instinktivně se mu nelíbí, že by pokličku hrnce, v němž se kuchtí stranické záležitosti, měl někdo nadzvedávat před zraky veřejnosti„Nemáme se za co stydět,“ píše nicméně v dopise členům VV jejich první místopředsedkyně, vicepremiérka Karolína Peake. A omluvně dodává: „Je mi to nesmírně líto. Kvůli všemu dobrému, čeho jsme ve vládě a sněmovně dosáhli a co se teď pod tou haldou špíny ztrácí.“ Inkriminovaný dopis prý ťukala v soudní síni do svého notebooku ve stejné době, kdy svědek, předseda strany VV Radek John, rozesmál i samotného soudce Jana Šotta. „Nechodím s panem Škárkou do hospod. Já nesnáším jeho bojového psa,“ pravil s nadsázkou. Je totiž známo, že se John a Škárka nesnášejí od okamžiku, kdy ten první tomu druhému předával funkci předsedy VV.
On-line přenos
Mimochodem mladý soudce Šott poslal už do vězení například významného člena Berdychova gangu, ale váží si ho i advokáti. Bývalý poslanec a už drahná léta advokát Jan Ortman serveru iDnes.cz řekl, že s ním několikrát zkřížil meče, a ne vždy úspěšně: „Ale i v těch případech jsem mu nemohl nic vytknout. Procesně si vedl skvěle a určitě to dokáže i ve sledované kauze Bárta.“ A že je to kauza mimořádně sledovaná.
Soudce Šott totiž připustil nejen na úvod, a pak na vyhlášení rozsudku, nýbrž po celou dobu trvání procesu přítomnost kamer, fotografů, mikrofonů, a nikoli pouze „tichých“ píšících novinářů, jak bývá obvyklé. Možná i proto je průběhem procesu „on-line“ nemile překvapen prezident Václav Klaus. Když totiž v dubnu 2000, tehdy ve funkci předsedy Poslanecké sněmovny a ODS, vypovídal jako svědek v procesu s Liborem Novákem, který jako kompetentní místopředseda ODS „neuhlídal“ podivné sponzorské dary straně zejména z let 1996 až 1997, byli uvnitř soudní síně přítomni jen píšící novináři, a ne kameramani ani fotografové.
Kamery a mikrofony, které by veřejnosti zprostředkovaly Klausovu asi půlhodinovou, tichým hlasem pronášenou výpověď, v níž převažovaly odpovědi typu „neviděl jsem“, „netuším“, „v žádném případě“, proto nezachytily unikátní okamžiky, kdy jeho obvyklá suverenita byla tatam. Amnézie tehdy postihla i další politiky ODS a zaměstnance její hlavní kanceláře. Tehdy však orgány činné v trestním řízení pracovaly poněkud pomaleji než dnes v Bártově a Škárkově případě, a proto byl výpadek paměti svědků docela přirozený, že ano?
Výhrady prezidenta Václava Klause
Vraťme se však do dnešních dnů, a především k prezidentu Klausovi. „Nepochybně ten soudní spor není možné nevnímat, protože je před našima očima. Ale že by mě napadlo, že bych si v novinách přečetl něco jiného než nadpisy o této akci, to opravdu ne, ty celé stránky mě neinteresují a nezajímají, cituje prezidenta iDnes.cz. Možná, že podrobné referáty pana prezidenta nezajímají, a to hned dvakrát, poněvadž je považuje za jakousi pouhou „akci“. Proč?
Policie a státní zastupitelství tentokrát spolupracovaly dobře a nezametly případ pod koberec, jako se to dříve dost pravidelně stávalo u vlivných politických stran a politikůPrezidentu Klausovi například vadí, že se v procesu řeší i věci, které podle něho nesouvisejí s podstatou sporu. „Je to nešťastná věc, reality show v přímém přenosu, do které se plete všechno možné a nemožné. Všiml jsem si nadpisu, že paní Kočí řekla, že všechna referenda ve VV byla zmanipulovaná. Myslím, že takové věci nejsou předmětem soudního sporu. To z toho podle mě dělá absurdní reality show,“ cituje hlavu státu iDnes.cz. Je to nešťastná věc, ta svého druhu reality show! Leč pozor!
Klaus je politik a bývalý stranický vůdce a instinktivně se mu nelíbí, že by pokličku hrnce, v němž se kuchtí stranické záležitosti, měl někdo nadzvedávat před zraky veřejnosti, jako Kristýna Kočí v případě vnitrostranických referend VV. Jenomže ta jsou deklarovanou alfou a omegou demokratičnosti VV. Strana se jimi snaží získávat podporu veřejnosti, a tudíž hlasy voličů, a ti by proto měli znát, zda jí důvěřují oprávněně, anebo dělá-li si z nich blázny. Ostatně ledacos ze stranické kuchyně by se na jednání soudu neocitlo, pokud by se – jak už řečeno – Vít Bárta od VV včas takticky odpoutal. Takhle je a bude záběr soudu opravdu široký.
Očistná kůra
„V každém případě je to ničivý prvek proti politickému systému v České republice, je to věc nesmírně riskantní a nás všechny dohromady zásadním způsobem poškozující,“ uzavřel svůj kritický komentář prezident Klaus. A tady, prosím, prrr! pane prezidente. Je možné mít výhrady proti on-line soudnímu procesu s Bártou a Škarkou, ale ne proti procesu jako takovému!
Policie a státní zastupitelství tentokrát spolupracovaly dobře a nezametly případ pod koberec, jako se to dříve dost pravidelně stávalo u vlivných politických stran a politiků. Bylo-li by něco riskantní, pak kdyby tahle minulá praxe pokračovala a justici s otřesenou důvěryhodností „dorazila“. Proces s Bártou a Škárkou není také ničivým prvkem proti politickému systému, nýbrž naopak jeho očistnou kůrou. Bárta i Škárka mohou být zrovna tak dobře odsouzeni, jako zproštěni obvinění, ale stane-li se to ve spravedlivém procesu, nebude na tom přece pro politický systém nic riskantního.
Pokud by Bárta a VV nedopadli před soudem, dobře, v příštích volbách do sněmovny by si voliči experimentující v roce 2010 s VV mohli říct, že vůči novým stranám budou opatrní a vyberou si z těch s nějakou minulostí
Pro Věci veřejné však samozřejmě ano v případě Bártova odsouzení a vyzrazení tajemství z jejich politické kuchyně, případně z kuchyní jiných stran, pokud jsou s nimi nějak propojeny. S „véčky“ a osobně s Vítem Bártou měl a má prezident Klaus dobré vztahy a dokonce je hájil i proti premiéru Petru Nečasovi. Právě tato okolnost možná přivedla pana prezidenta k jeho břitké kritice dotyčného soudního procesu.
Spekulativní prognóza
Nakonec si dovolme malou spekulativní prognózu. Pokud by Bárta a VV nedopadli před soudem, respektive odvolacími soudy, dobře, v příštích volbách do Poslanecké sněmovny na jaře 2014 by si voliči, kteří si v roce 2010 zaexperimentovali s VV, mohli říci, že vůči nově vzniklým stranám budou tentokrát opatrní a vyberou si raději z těch s nějakou minulostí. Mezi takové nové strany budou téměř jistě patřit strany řekněme patriotické, patriotismu Václava Klause docela blízké.
Shrnuto, diskreditace Bárty a VV odsuzujícím rozsudkem soudu by volební šance patriotických „komet“ spíše zmenšila než naopak. To by však náš politický systém určitě neoslabilo stejně jako možnost druhá – ve volbách 2010 s „véčky“ experimentující voliči by tentokrát zůstali doma, volební účast by zřetelně klesla, a naopak apatie občanů a jejich zklamání současným režimem by zesílily. V nedávném průzkumu CVVM poprvé označila minulý režim za lepší víc než polovina respondentů. To je alarmující zjištění!
Autor je komentátorem Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu.
ČESKÁ POZICE se procesu s Vítem Bártou a Jaroslavem Škárkou věnovala v článcích:
