Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Regionální divadla volají o pomoc. Stát nedrží slovo.

  15:58

Ministerstvo kultury opakovaně neplní usnesení vlády o účinnější podpoře umění z roku 2006.

Asociace profesionálních divadel spustila ve středu na piazzettě Nové scény Národního divadla informační kampaň Pomozte svému divadlu. Potrvá čtrnáct dní a přesune se z Prahy postupně do velkých měst v Čechách i na Moravě. Podporují ji známé tváře herců, kteří na „oblasti“ působí nebo působili: Jiří Lábus, Josef Somr, Pavla Tomicová, Květa Fialová, Martin Stránský a další.

Happeningem a ukázkami z vlastní produkce chtějí divadelníci přitáhnout pozornost k číslům a faktům kolem financování regionálních scén. A upozornit na to, že stát neplní, k čemu se zavázal již v roce 2006: tedy usnesení vlády o Koncepci účinnější podpory umění.

Když se kulturní instituce po listopadu 1989 převáděly ze státu na města, počítalo se s jejich vícezdrojovým neboli kooperativním financováním. S tím, že se budou na financování oblastních divadel – podobně jako je tomu v Rakousku nebo Německu – podle dohodnutého klíče podílet kromě samotných měst také kraje a stát. Má to svoji logiku. Činnost divadla, dejme tomu v Hradci Králové, není uzavřená hranicemi města. Tamní Klicperovo divadlo jezdí na zájezdy po regionu a na představení přijíždějí lidé i z okolních obcí. Podle statistik v průměru 30 procent návštěvníků nežije na území města, v němž se divadlo nachází.

Divadelní pasy?

Česká a moravská města financují „svá“ divadla z 93 procent. Pouze tři procenta přidává stát a v průměru čtyřmi procenty se na dotacích podílejí kraje. V Rakousku a Německu dělá městský podíl jen kolem 50 procent, o zbytek se dělí země a stát.

Městští politici začínají zdráhat přispívat na vstupenky jiným než „svým“ občanůmPeněz je stále méně, a tak se městští politici začínají zdráhat přispívat na vstupenky jiným než „svým“ občanům. Na středeční tiskové konferenci ke kampani ředitel Městského divadla Brno Stanislav Moša dokonce uvedl, že v Ostravě uvažují o „pasech“, na jejichž základě by měli obyvatelé města zaručenu dotovanou vstupenku, zatímco ostatní by ostrouhali a museli platit plnou cenu. Zazněla i čísla. V Národním divadle v Praze je prý průměrný příspěvek z veřejných peněz na jednu vstupenku 650 korun, v Městském divadle Brno 500 korun a v Divadle Husa na provázku „jen“ 400 korun.

Vrátíme-li se ke zmíněnému Klicperovu divadlu v Hradci Králové, jeho umělecké výsledky jsou pozoruhodné i v celostátním kontextu. A právě přesah a vůbec význam práce regionálních institucí pro českou kulturu byl zohledněn v roce 2006 v usnesení vlády o účinnější podpoře umění. Jeho součástí je i tabulka, která přesně stanovuje, kolik v každém roce (2007 počínaje a 2013 konče) má ministerstvo kultury rozdělit mezi regionální divadelní scény. Letos to mělo být 145 milionů, reálně však z ministerského rozpočtu odešlo 56 milionů. Pro příští rok je plán ještě tristnější: místo tabulkových 150 milionů je připravena v rozpočtu ministerstva kultury méně než třetina – 37 milionů.

Chtějí „komedianti“ zas jen peníze?

Není to fér. Vládní usnesení by se měla buď dodržovat, nebo změnit, či zrušit. Horší je, že po roce 2013 už ani žádné platit nebude. Je svobodným rozhodnutím vlády nebo krajů, zda budou kulturu dotovat. Měly by však na rovinu říct alespoň rok dopředu, co budou platit, kolik a proč. A pak to dodržet. Třeba v programech ke krajské volební kampani žádné konkrétní plány jednotlivých stran nenajdeme. A ministerstvo kultury mlčí důsledněji než kdy jindy.

Je v pořádku, jak se staví k financování mimopražské kultury ti, kteří určují pravidla – kraje, parlament, ministerstvo, vláda?Kampaň s náklady „v řádu stovek tisíc“, na kterou si divadla podle slov předsedy Asociace profesionálních divadel Jana Buriana šetřila čtyři roky, tak začala v pravou chvíli. V jejím rámci divadelníci žádají veřejnost o podpis petice, která nechce nic jiného, než aby stát plnil, co slíbil, a aby ve spolupráci s kraji a městy udělal dohodu o financování kulturních institucí, z níž by vyplývala jasná pravidla. Bude zajímavé sledovat, kolik podpisů pod ní nakonec bude.

Na první pohled to vypadá, že „komedianti“ zas jen chtějí prachy. A ono to tak zčásti samozřejmě je. Pozornosti by nicméně neměly ujít argumenty a otázky, které kampaň klade. Je normální, že nejsou plněna vládní usnesení? Kdo a do jaké míry by se vlastně měl přihlásit k odpovědnosti za kulturní život mimo hlavní město Prahu? Je v pořádku, jak se staví k financování mimopražské kultury ti, kteří určují pravidla – kraje, parlament, ministerstvo, vláda? To už jsou témata o dost zajímavější než to, že chce někdo dostat přidáno.