KOMENTÁŘ Zdeňka Ondráčka / V aktuálním sporu mezi pražskou vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou a ředitelem protikorupční policie Tomášem Martincem jde mimo jiné také o to, že policie před státními zástupci tajila desítky kauz a vyšetřovala bez dozoru státního zástupce. U mnohých kauz pak došla k závěru, že se nejedná o trestný čin, a podnět uložila. Tolik jsme se dozvěděli z rozhovoru s Lenkou Bradáčovou, který v sobotu zveřejnila MF Dnes. Jako příklad byla uvedena kauza Amun.re.
Je tento policejní postup vlastní jen protikorupční policii, jak nastiňuje Lenka Bradáčová, nebo se jedná o celorepublikově rozšířený nešvar? Se znalostí věci musím říci, že právě na protikorupční policii se úkony trestního řízení (tedy postup podle § 158 odst. 3 trestního řádu, kdy policejní orgán musí opis tohoto záznamu zaslat do 48 hodin státnímu zástupci) zahajovaly ve většině případů až tehdy, pokud k tomu dal pokyn státní zástupce nebo policista v řídící funkci. Což trvalo i několik týdnů od oznámení. Na jiných útvarech se rozhodovalo – a věřím, že i stále rozhoduje – podle skutečností, které byly policii známé a z nichž bylo možno učinit závěr, že byl spáchán trestný čin.
Mezi úředníky a funkcionáři, policejními důstojníky a pracovníky justice se za ty roky vytvořilo pouto, kdy jeden druhému pomáhá, chrání jej a neubližujeObjektivně však musím konstatovat, že postup šetření podle § 158 odst. 1 trestního řádu, tedy bez dozoru státního zástupce, se stal oblíbeným i u jiných policejních složek, zejména u kauz, které jsou problematické. Takovými kauzami jsou ty, kde se jedná o veřejné peníze, kde možnými podezřelými jsou zaměstnanci úřadů nebo volení funkcionáři samosprávy, ať již na úrovni měst a obcí nebo krajů.
Abych však nenasazoval psí hlavu jen policii, musím říci, že ani státní zástupci v mnohých kauzách nemají zájem objektivně, nebo alespoň rychle vyšetřovat. Mezi úředníky a funkcionáři, policejními důstojníky a pracovníky justice se za ty roky vytvořilo jakési pouto, kdy jeden druhému pomáhá, chrání jej a neubližuje. Nebál bych se to nazvat soužitím mafiánského typu.
Kauza „mýto“
Abych zde neuváděl jen obecné a ničím nepodložené proklamace, uvedu konkrétní příklad, který osobně znám.
- V polovině srpna 2012 jsem na Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Praze doručil oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že mohl být spáchán trestný čin. Konkrétně se jednalo o kauzu Systému výběru mýtného.
- Přípisem datovaným o dva dny později (spisová značka 1 VZN 263/2011) jsem byl informován, že podání bylo postoupeno cestou Městského státního zastupitelství v Praze na Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 4, které ve věci vykonává dozor nad postupem policejního orgánu v již probíhajícím prověřování (poznámka: „prověřování“ je postup po zahájení úkonů trestního řízení, tedy pod dozorem státního zástupce).
- Uvedené Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 4 mě o postoupení vyrozumělo přípisem ze dne 11. ledna 2013 (spisová značka 1 ZN 48/2013), tedy až po necelých pěti měsících od podání. Z přípisu jsem se dozvěděl, že moje podání jim bylo doručeno 28. srpna 2012 a „už“ 11. října 2012 bylo postoupeno k šetření na Policii ČR. Po poučení o možných následcích křivého obvinění a jiných trestných činů, které by někdo mohl vnímat i jako výhružku, že si dovolil něco oznamovat, se mi omluvili za prodlevu ve vyrozumění, která vznikla včleněním mého podání do jiné věci.
Zde bych chtěl poukázat, že spisová značka na Obvodním státním zastupitelství pro Prahu 4 má za lomítkem rok 2013!
- Na konci února 2013 mě policie Praha IV vyrozuměla, že oznámení ze srpna 2012 bylo vyhodnoceno a následně postoupeno na místně a věcně příslušnou součást policie Praha I. Podle policejní evidence písemností systému ETŘ (evidence trestního řízení) je zřejmé, že vyrozumění, které jsem obdržel, je teprve jedenáctou písemností, kterou policie ve věci během předchozích pěti měsíců vypracovala nebo jí byla doručena. O činnosti či nečinnosti nechť si tedy udělá úsudek každý sám.
- Dne 19. dubna 2013 mi byla z Policie ČR Praha I doručena zpráva o uložení spisového materiálu. Policejní orgán mi sdělil, že po shromáždění materiálů v písemné i elektronické podobě a jejich vyhodnocení nebyly zjištěny okolnosti, které by zakládaly zřejmé podezření ze spáchání jakéhokoliv trestného činu, a proto ve věci nebyly zahajovány úkony trestního řízení ve smyslu § 158 odst. 3 trestního řádu a podnět byl uložen.
Horký brambor
Co dodat? VSZ mě ujišťovalo, že ve věci se již koná prověřování (tedy úkony pod dozorem státního zástupce), a proto podání postupují jinam. Tam, kam bylo postoupeno, to zůstalo několik týdnů někde ležet a mě vyrozuměli po pěti měsících. Žádné prověřování se však nekonalo, dozor státního zástupce tedy vykonáván nebyl (jinak by podnět nebyl „uložen“, ale „odložen“). Policie si podání přehazovala jako horký brambor, a když uběhla zřejmě ta správná doba, tak mě vyrozuměli, že o nic vlastně nejde.
Nabízí se otázka: Chce vrchní státní zástupkyně ještě tvrdit, že si policie něco vyšetřuje bez dozoru?Zde mohlo Vrchní nebo i městské, popřípadě obvodní státní zastupitelství dozor vykonávat, ale zřejmě nechtělo (jinak by policie nemohla podnět pouze „uložit“, aniž by se státní zástupce dozvěděl, k čemu svým šetřením dospěla). Proč asi? Nabízí se otázka: Chce vrchní státní zástupkyně ještě tvrdit, že si policie něco vyšetřuje bez dozoru? Ano, vyšetřuje, respektive šetří, a to i proto, že jí to umožňuje nefungující systém a také nečinnost státních zástupců.
Poznámka na závěr: Své podání jsem opíral o výsledky kontroly provedené Nejvyšším kontrolním úřadem. V ní se konstatuje, že v této kauze byl porušován zákon o veřejných zakázkách a že zavedení mikrovlnné technologie systému výběru mýtného je pro Českou republiku ekonomicky nevýhodné. Policie svým rozhodnutím toto nepotvrzuje. Dvě instituce placené ze státní kasy, a každá má jiný výsledek šetření...
