Třemi epitety – hrdina, naiva, zrádce – byl nejčastěji označován Edward Snowden, bývalý smluvní zaměstnanec americké Národní bezpečnostní agentury (NSA), poté, co vyzradil její tajemství, především o uchovávání megadat o telefonních a e-mailových komunikacích nejen amerických občanů, ale i cizinců, včetně vlád spřátelených zemí. Snowden v žádném případě hrdinou není, naivní možná, určitě však je zrádce.
Ve svobodné a demokratické zemi nikdo nemusí s politikou své vlády (a své země) souhlasit. Může ji kritizovat, dokonce radikálně, psát, řečnit agitovat, demonstrovat či protestovat proti ní. Může se politicky aktivizovat, být v opozici, kandidovat na veřejný post, usilovat o zvolení a změnu vládní politiky. Toto právo má ve svobodné a demokratické zemi každý. V nesvobodné nikdo.
Ve svobodné a demokratické zemi však nikdo nemá právo předstírat loajalitu vůči zemi a její vládě, usilovat o zaměstnání v jejím státním aparátu, například ve zpravodajských službách, přísahat jí věrnost – a pak být vůči této zemi a její vládě neloajální, porušit zákony a svou dobrovolnou přísahu a vyzradit tajemství, stát se zrádcem. To Snowden učinil.
Existuje nějaká polehčující okolnost ospravedlňující Snowdenovo jednání? Kdyby praktiky americké vlády byly ilegální, neústavní či těžce nelegitimní a nemravné. Je to však tento případ?
Činnost zpravodajských služeb
Co dělala NSA, což víme díky Snowdenovi (jako kdybychom to nevěděli už předtím)? Shromažďovala elektronická data o telefonních hovorech, e-mailových a internetových komunikacích. Nikoli tak, že by někdo konkrétní četl jejich obsah (to není lidsky možné číst veškerou internetovou komunikaci či poslouchat všechny telefonní rozhovory na celém světě), ale spíše tak, že evidovala a archivovala spojení – telefonní, internetová –, kdo (jaké číslo, jaký e-mail) kdy a s kým (číslem, e-mailem) komunikoval.
Zpravodajské služby špehují spřátelené vlády. Od toho je máme – abychom věděli, co dělají či zamýšlejí.A následně, je-li někdo v podezření či existuje-li důkaz jako v případě bostonských atentátníků bratrů Carnajevových, lze zpětně dohledat, s kým komunikoval, a tuto komunikaci pak prověřit, vyšetřovat. NSA předem neodhalila bratry Carnajevovy, ale zpětně mohla zjistit, s kým byli ve spojení. Je to nezákonné či neústavní? Není to vůbec evidentní – nakonec by o tom musel rozhodnout americký Nejvyšší soud či ústavní dodatek –, ale mně to na první pohled jako evidentně neústavní nepřijde.
A co špehování spřátelených vlád? To přece zpravodajské služby dělají, nebo ne? Od toho je máme – abychom věděli, co dělají či zamýšlejí jiné vlády ve světě. Nebo snad nikoli? Patří to však k jejich byznysu…
Občas to není etické ani prozíravé, zejména mezi spojenci a přáteli. A čas od času je výhodné, aby konkrétní země uzavřely „pakt o neútočení“ – vzájemně se zavážou, že se nebudou špehovat, ale naopak sdílet zpravodajská tajemství. Pokud vím, takovou gentlemanskou dohodu má mezi sebou jen pět zemí takzvaného anglofonního světa: USA, Spojené království, Kanada, Austrálie a Nový Zéland. A nikdo jiný.
Kdyby například české tajné služby byly schopné „napíchnout“ americkou ambasádu tak, že to Američané nezjistí (velmi obtížně) a někdo by v nich rozhodl, že se tento odposlech neprovede, okamžitě bych ho propustil pro neschopnost. Každopádně však špehování zahraničních státních příslušníků či jejich vlády není neústavní – proti Ústavě vlastní země –, neboť Ústava poskytuje ústavní práva jen vlastním občanům, nikoli nutně cizincům.
Vyzrazená tajemství
Snowden zřejmě neodhalil nic nezákonného (proti americkým zákonům) a asi ani nic neústavního. Navzdory tomu porušil zákon, vyzradil tajemství, stal se zrádcem. Pokud byl přesvědčen, že americká politika či činnost NSA jsou nemorální, nesprávné či proti svobodě, mohl rezignovat na svou práci a veřejně se angažovat, agitovat, argumentovat.
Snowden porušil zákon a vyzradil tajemství, která se dobrovolně zavázal – přísahal – dodržovatMohl informovat kongresmany a senátory (alespoň ty, kteří mají pochopení pro jeho názor, a takových je v Kongresu dostatečný počet) a požádat je o pozvání na veřejné slyšení a také o to, aby byl vyzván vypovídat pod přísahou. Kdyby to učinil, byl by patriot a vlastenec. Nesouhlasil bych sice s jeho politickým názorem, ale vážil bych si ho. To však neudělal.
Porušil zákon a vyzradil tajemství, která se dobrovolně zavázal – přísahal – dodržovat. To je sice v liberální demokracii na hraně (mohl agitovat proti zákonům či politikám, s nimiž osobně nesouhlasil, a přesvědčovat spoluobčany, aby je ve svobodném demokratickém procesu změnili), ale stále jakžtakž mravně obhajitelné, pokud je někdo ochotný nést následky svého činu a přijmout trest.
Postoj na hraně
To učinil v 19. století filozof a moralista Henry David Thoreau či ve 20. století jeden z nejvýznamnějších vůdců Afroamerického hnutí za lidská práva Martin Luther King i nešťastný Daniel Ellsberg, který v sedmdesátých letech 20. století „práskl“ americkým médiím takzvané Pentagon Papers, tajné materiály o válce ve Vietnamu. Ani jeden z uvedených mužů neemigroval, leč zůstal v USA a přijal trest za vědomé porušení zákonů (v případě prvních dvou, Ellsberg nebyl nakonec odsouzen).
Všichni tři muži pak zastávali postoj, že jsou-li zákon či politika vlastní země nespravedlivé, mohu je z důvodu svého svědomí porušit, ale následně přijmout trest vězení a doufat, že mé jednání probudí občany z letargie, nahlédnou nespravedlnost toho, proti čemu protestuji porušením zákona (nezaplacení daně na financování války, jež povede k rozšíření otroctví – Thoreau; zákonů vynucujících rasovou segregaci – King), a v důsledku toho vládní politiku či zákony demokratickým procesem změní.
Postoj těchto tří mužů je sice na hraně, ale i trochu obhajitelný, každopádně morálně obdivuhodný, neboť nepostrádá ochotu vzít na sebe odpovědnost za vlastní činy. To však Snowden neudělal. Po zcizení dat z NSA (totéž, z čeho obviňuje NSA coby z kategoricky zlé praktiky) a jejich zveřejnění nezůstal v USA, aby sebe, svůj čin a své motivy veřejně obhajoval před soudem státní moci i veřejného mínění. Práskl do bot, vzal do zaječích, prostě zdrhl jako prachsprostý zločinec, kterým nejspíš také je.
Proč Čína?
Kdyby Snowden aspoň uprchl do nějaké země, jež respektuje soukromí, například do Lichtenštejnska či na Island. Uprchl však do komunistické Číny, jež nejen vůbec nerespektuje internetové soukromí a svobodu svých občanů, ale ani jejich politickou, náboženskou či osobní svobodu. Bravo, Snowdene! Horší destinací na světě už mohla být jen Severní Korea.
Čína se chová milionkrát hůře, než kvůli čemu Snowden pokrytecky zatracuje americkou NSA jako zvrhlou a z hlediska svobody nepřijatelnouČína nejen drasticky omezuje internetovou svobodu svých občanů, ale často se i kyberútoky nabourává do západních, především amerických vládních a firemních počítačů za účelem krádeže průmyslových, raketových, zbrojních a vojenských tajemství a technologií. Chová se tedy milionkrát hůře, než kvůli čemu Snowden pokrytecky zatracuje americkou NSA jako zvrhlou a z hlediska svobody nepřijatelnou. Tím vzniká otázka, zda Snowdenovy řeči o osobní svobodě nejsou jen zástěrkou a již nějakou dobu nepracoval pro rudou Čínu.
Z ní pak odletěl do Moskvy, hlavního města další země proslulé „jemnocitem“ vůči jednotlivci, jeho nedotknutelnosti, svobodě, osobní bezpečnosti a právu na politicky odlišný názor. Jakkoliv je to zlé, nejhorší je teprve před námi. Snowden uprchl se zhruba čtyřmi osobními počítači, v nichž měl stažené informace z NSA, jež zatím nezveřejnil. Co dělal měsíc v Číně? Co dělá tak dlouho v „tranzitním prostoru“ na letišti Šeremetěvo v Moskvě?
Užitečný idiot
Nejhorším scénářem je, že v Hongkongu si soudruzi z Čínské lidově-osvobozenecké armády stáhli ze Snowdených počítačů do těch svých vše, co Američané vědí o čínské snaze o kybernetickou penetraci USA, jejich kybernetické obraně a také o ofenzivních kybernetických schopnostech a aktivitách vůči rudé Číně.
Snowden byl možná byl podveden a zneužit a bude odhozen jako vyždímaný, v minulosti užitečný idiot, což by však svědčilo o jeho naivitěTotéž jen v bledě modrém (či bledě rudém?) provádějí v „tranzitním prostoru“ letiště v Moskvě hoši z Federální služby bezpečnosti (FSB). Možná je tam už Snowden zadržován nedobrovolně. Možná byl podveden a oklamán, sveden, použit, zneužit a bude odhozen jako vyždímaný, přebytečný a nadbytečný, v minulosti užitečný idiot, což by však svědčilo o jeho naivitě.
Mimochodem, každý, kdo stejně jako Snowden podporoval bývalého dogmaticky isolacionistického kongresmana Rona Paula, jenž chtěl všechny americké jednotky stáhnout ze světa, zrušit bezpečnostní a zpravodajský aparát a finančně vykastrovat Pentagon – poté by z něj zbyl jen Trigon –, je beznadějně užitečným idiotem komunistické Číny a Ruska. Možná je takovým idiotem i Snowden.
Další osud
Možná se Snowden domníval – což je také záležitostí názoru a vkusu –, že se rovnováha v USA a na Západě mezi osobní svobodu na jedné straně a řádem a národní bezpečností na druhé příliš vychýlila v neprospěch osobní svobody. Pokud ho však toto přesvědčení vedlo k aktivní kolaboraci se zpravodajskými službami Číny a Ruska, států, ve kterých osobní svoboda téměř neexistuje a jejichž vojenské a bezpečnostní aparáty jsou obrovské a ovládají celou zemi, pak je nejen idiotem, ale i zrádcem.
Snowden poškodil USA, hlavní liberální a svobodě přející mocnost, a pomohl dvěma nejsilnějším neliberálním a svobodě nepřejícím – Rusku a ČíněPokud Snowden vše, co z NSA stáhl do svých počítačů, předal Číňanům a nyní předává (ať už dobrovolně či nedobrovolně) Rusům v „tranzitním prostoru“, pak je kybernetická obrana USA proti těmto dvěma zemím v troskách, americká kybernetická penetrace obou zemí prozrazená a Američané je mohou začít znovu budovat. Snowden poškodil hlavní liberální a svobodě přející mocnost na Zemi a pomohl těm dvěma nejsilnějším neliberálním a svobodě nepřejícím.
Nevím, jaký bude Snowdenův další osud. Zda ho jednoho dne někde Američané dostanou, transportují do USA a postaví před soud, anebo ho ještě předtím zlikvidují ti, kterým posloužil a jimž už – po vyždímání – nepřináší žádnou další přidanou hodnotu. Vím však, že italský renesanční básník Dante Alighieri ve své Božské komedii vyhradil nejhorší kruh nejžhavějších pekel zrádcům.
Ve Snowdenově případě by jím bylo, kdyby zbytek svého života musel strávit v „tranzitním prostoru“ letiště v Moskvě. Pokud mi rozumíte…
P. S.: Edward Snowden prý v pátek požádal o dočasný politický azyl v Rusku. V prohlášení, které publikoval server WikiLeaks, Snowden rovněž tvrdí, že jeho cílem je nakonec z Ruska odletět do Latinské Ameriky.
