Anders Behring Breivik, Ila Fengsel, Postboks 150, 1332, OSTERAS. Tak zní adresa v úvodu dopisu, který byl 30. července odeslán z Univerzity Oslo. Nedopatřením v poštovní donášce se ale nedostal rovnou do rukou uchazeče o studium, jistého pana Breivika, ale do redakce norského deníku Dagbladet, který o něm 3. srpna informoval.
A pár dní nato, tento týden v úterý, se veřejnost dozvěděla, co v obálce bylo. „Reagujeme na Váš dopis z 24. července, kde požadujete zdůvodnění, proč nejste způsobilý ke studiu na vysoké škole,“ píše se v úvodu listu, který Dagbladet zveřejnil celý ve formátu PDF. Jde o oficiální reakci nejlepší norské univerzity, na níž se Breivik – ano, ten masový vrah 77 lidí – chtěl věnovat studiu politických věd (politologie). Univerzita Oslo ve vší slušnosti a formálnosti odmítá násilníka, poněvadž ke studiu nemá dostatečnou kvalifikaci.
Již v průběhu července světová média uvedla, že Breivik, vyšinutý zabiják, který řáděním v Oslu a na ostrově Utoya navždy zasáhl Norsko, si podal přihlášku na univerzitu. Svého chovance podpořil v úsilí o lepší vzdělání i Knut Bjarkeid, ředitel věznice, ve které si Breivik odpykává maximální 21letý trest. „Věznice bude vždy podporovat formální vzdělání vězňů, aby si mohli po odchodu najít venku práci,“ sdělil Bjarkeid norskému kanálu TV2.
Monstrum, které sbírá atestace
Mezi nejmenovanými učiteli na Univerzitě Oslo to vzbudilo pozdvižení. Nechtěli mít s extremistou nic společného, nechtěli jej uvádět do tajů politických věd, ale rektor Ole Petter Ottersen sdělil, že nemohou jen tak a priori upřít někomu právo studovat na této renomované univerzitě a musejí se přesně řídit pravidly pro přijímání uchazečů ke studiu. Být prostě féroví.
V dopise, který získal deník Dagbladet, zazněly důvody, proč si pedagogové špičkové školy mohou (zatím) oddychnout. Breivik, jenž zranil na tři sta osob a většinou povraždil mladé lidi, žáky a studenty, nemá pro tento vysokoškolský obor dostatečnou kvalifikaci, neboť mu chybí absolvované zkoušky ze střední obchodní školy, jíž předčasně opustil. Jde o atestace ve čtyřech oborech: v angličtině, občanské výchově, matematice a přírodovědě.
Kdo by si myslel, že je tím vše vyřešeno, mýlí se. Podle Breivikovy právničky Vibeke Hein Baraové si Breivik v cele doplňuje vzdělání a získává potřebné body.
„Letos v létě studoval matematiku a bude zajisté studovat i jiné předměty, aby dosáhl požadované úrovně,“ sdělila BBC News advokátka Baraová, dle které bude vězeň usilovat o vyšší vzdělání. Někteří politologové, jako Per Anders Torvik Langerod, dokonce uvedli, že univerzitní kurzy politických věd by mohly Breivika konfrontovat s jeho vlastními extremistickými názory; pochopitelně jen při samostudiu v cele, kde by skládal i zkoušky...
Za 77 zabitých kanape a knížky
A zde již končí veškerá legrace. Příběh zrůdy, která neměla kapku slitování s mladými lidmi (34 zabitých bylo ve věku čtrnáct až sedmnáct let!), se překlápí v absurdní vytěžování neskonalé tolerance, lidských práv a humanismu soudobé společnosti, která musí hledat – aby se chovala korektně, a ne jako Breivik – formální nedostatky k jeho nepřijetí na prestižní univerzitu. Společnost mu neumí říct jasné ne: „Ty mezi nás nepatříš!“
Společnost již neoplácí ani sedmdesátisedminásobnou vraždu trestem nejvyšším, dokonce už ani ne doživotím, ale nastavovaným 21letým žalářem. Společnost dbá o vrahův pohodlný život. Společnost dbá o jeho vzdělání, nejprve střední a pak i vysokoškolské, přestože Breivik patrně nikdy z kriminálu nevyjde a nic Norům nevrátí. A společnost mu stejně nabízí notebook (bez internetu), knihy, kanape a v budoucnu asi i docházející zkoušející. Nestala se někde osudná chyba?
