V pondělí 14. dubna publikovaly Lidové noviny článek o chystané sérii žalob univerzit a výzkumných ústavů na ministerstvo školství (MŠMT). Řadě příjemců evropských dotací ze dvou operačních programů, jež MŠMT spravuje, už dochází trpělivost se svévolnými výklady i takřka totožných případů.
- Stěžují si na „domnělé“ výtky a nemožnost odvolat se proti názorům úředníků, které je stojí neuznatelné výdaje, takže instituce – sporně – přicházejí o miliony korun.
- Ministr Marcel Chládek (ČSSD) téhož dne 14. dubna v tiskové zprávě ohlásil, že jde o starší kauzy a že dá „prověřit práci všech úředníků, kteří se Operačním programem Výzkum a vývoj pro inovace zabývají“.
- Následně rezignoval jeho náměstek pro evropské fondy Michal Zaorálek. „Jsem po téměř třech letech unavený a nemohl jsem najít motivaci pokračovat. Neustálé hledání řešení v podmínkách protichůdné legislativy a odporujících si pravidel pro implementaci evropských fondů je frustrující. Nejen pro příjemce dotací, ale i pro poskytovatele evropských peněz,“ sdělil serveru Lidovky.cz Zaorálek.
Ve složité situaci, kdy pravidla kolidují s legislativou, se vědecké a akademické instituce neváhají s ministerstvem soudit. Někteří příjemci už podali (nebo se dle informací ČESKÉ POZICE chystají podat) žaloby k Městskému soudu v Praze, jemuž místně přísluší rozhodovat žaloby ve veřejnoprávním vztahu. Nejméně dvě z loňska, které 1. července podala Vysoká škola báňská – Technická univerzita v Ostravě a 26. července také Fyziologický ústav Akademie věd ČR, se dostaly jako kasační stížnost až k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS).
Obě instituce si stěžovaly, že ke krácení jim přiznané dotace postačují pouze „domněnky“ a „libovůle“ žalovaného ministerstva, proti čemuž dle platné legislativy neexistuje soudní přezkum. Letos v únoru, respektive v březnu sice NSS obě stížnosti zamítl, ale v rozsudku konstatoval, že některá dosavadní rozhodnutí ministerstva neladila se zákonem. Důsledkem může být výhledově i změna zákonů a přezkum vedoucí až k Ústavnímu soudu ČR.Soud obě stížnosti zamítl, ale v rozsudku konstatoval, že některá dosavadní rozhodnutí ministerstva neladila se zákonem
Další tři ministerská rozhodnutí napadla loni žalobou Masarykova univerzita, žaloby chystá Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně i další školy a ústavy. Spustí to drtivou lavinu? Česká konference rektorů (ČKR) jednala o této situaci s ministrem Chládkem, který sám varoval před nedočerpáním 7,5 miliardy ve zmíněném operačním programu.
„Je třeba odbourat zbytečné administrativní překážky. Když jsem jednal s eurokomisařem, potvrdil mi, že si překážky děláme sami, ne Evropská komise,“ řekl ČTK ministr Chládek. Školám mimo jiné vadí, že se z partnerského vztahu při čerpání stává „boj“ trestajícího s trestaným; na vině však není jen resort školství, ale například i kontroly ministerstva financí.
Identické případy, odlišná rozhodnutí
Jeden příklad za všechny. Kolik času je „ihned“? Ač to není zákonem určeno, ministerstvo školství to ví – a vlastně i musí stanovit a nějak rozhodnout. V případě otevírání obálek s nabídkami zájemců o veřejnou zakázku tak někdy rozhodují úředníci rozdílně. Zatímco jednomu příjemci evropských dotací vytknou, že nabídky byly otevřeny až deset minut po uplynutí lhůty pro podání, jinému žadateli, který otevíral obálky až dvě hodiny po termínu, napíšou, že „se jedná o nepříliš dlouhý časový úsek“, a tak sankce nehrozí. Pokud by to bylo řádně zdokladováno, jde o velký problém. Šlo by o porušení zásady rovného přístupu.
„Ministerstvo školství stanovilo pravidla nad rámec zákona o veřejných zakázkách, což způsobuje obrovské zatížení. Pravidla se stále mění. MŠMT ještě teď vydává pravidla, která se vztahují na již ukončené projekty. Problémem je vydávání jednostupňových rozhodnutí – například o snížení dotace nebo o neoprávněném použití financí – bez možnosti opravných kroků,“ konstatuje Petr Sáha, rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
Dle Sáhy je běžné, že příjemce bývá trestán jen na základě ministerské interpretace. „U záležitostí, které MŠMT postoupí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nebo finančnímu úřadu, se stává, že tyto úřady pochybení neshledají, ale ministerstvo nám přesto sníží dotaci. Jsme sankcionováni za věci, které nejsme reálně schopni ovlivnit,“ dodává.Manažeři tak stojí přede dvěma rozhodnutími, z nichž obě jsou špatná a obě vedou k možným sankcím
„Metodiku upravuje ministerstvo za pochodu, často dle úsloví papežštější než papež. Někdy se nám dostává odlišného vysvětlení a pokud bychom nebyli schopni doložit písemné stanovisko předchozího projektového manažera z MŠMT, měli bychom velké problémy,“ uvádí Martin Duda, ředitel Centra podpory inovací Vysoké školy báňské.
„Dostali jsme se i do situace, kdy ve zcela identickém případě ve dvou projektech na jedné instituci bylo jednou rozhodnuto souhlasně a podruhé nesouhlasně,“ sdělil ČESKÉ POZICI kvestor Masarykovy univerzity Ladislav Janíček. Přestože strukturální fondy přinesly vysokým školám i výzkumným organizacím mnoho dobrého, stinnou stránkou je dle něj „neskutečně skutečná byrokracie“, k níž se přidal předetailizovaný monitoring, souběh zákonných norem a hlavně – často fatální rozpor pravidel se zákony. Manažeři tak stojí přede dvěma rozhodnutími, z nichž obě jsou špatná a obě vedou k možným sankcím.
Zaorálek: „Žalobám se nedivím“
Náměstek Michal Zaorálek působil už pod ministry Josefem Dobešem, Petrem Fialou, Daliborem Štysem a nakonec i Chládkem. Minulý týden rezignoval, pak poskytl ČESKÉ POZICI rozhovor. „Věřím, že se mým nástupcům pro nový Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV), který jsem se svým týmem postavil, podaří nastavit jednodušší pravidla,“ říká Zaorálek, jenž prý na riziko žalob upozorňoval už roku 2012.
ČESKÁ POZICE: Po své rezignaci jste řekl, že jste frustrován z protichůdné legislativy a pravidel. Můžete uvést typický příklad, s čím jste se setkával?
ZAORÁLEK: Asi nejtypičtějším příkladem jsou sankce, které musí ministerstvo školství ukládat školám po nálezu auditu a které jsou pro rozpočty například základních škol skoro likvidační. Přitom nikdo z nich nic neukradl ani nepředražil. Pouze v zadávacích dokumentacích pro zakázku uvedly – ve snaze určit požadavky na výkon počítačů – minimální hodnotu taktovací frekvence. Dle názoru auditních orgánů, které kontrolují ministerstva jako poskytovatele, je tento postup potencionálně diskriminační.
Ministerstvo jim pak musí krátit dotaci i přes to, že další státní orgány jsou toho názoru, že se nic, co by ovlivnilo výběr dodavatelů, nestalo. Názor auditních orgánů je pro poskytovatele dotace bohužel závazný. Přes svůj vnitřní nesouhlas jsem musel respektovat nastavená pravidla, ačkoli s nimi nesouhlasím. Nedivím se tedy, že se na objevily žaloby. Ostatně jen pravomocné rozsudky soudů mohou něco změnit...
ČESKÁ POZICE: Vy jste situaci, že univerzity sáhnou k žalobám, předvídal?
ZAORÁLEK: Již v roce 2012 jsem dopisem a také na pracovních jednáních upozorňoval, že takové postupy, které nerespektují například postavení ÚOHS a finančních úřadů v našem právním systému, povedou k žalobám ze strany příjemců dotací. Bohužel se nic nestalo a situace se stala pro příjemce dotací neudržitelnou.
ČESKÁ POZICE: Má vůbec taková situace řešení? Jak se dá koncepčně řešit?
ZAORÁLEK: V tomto (programovacím) období jen v případě, kdy na základě soudních rozhodnutí dojde ke změnám v celém systému. Ale obávám se, že taková rozhodnutí přijdou až příliš pozdě. Příležitost je v nastavení nového systému pro budoucí období a fandím ministryni pro místní rozvoj Věře Jourové v její snaze toto změnit.
ČESKÁ POZICE: Jsou některá opatření podle vás dokonce protiústavní? Mohou dospět až k Ústavnímu soudu ČR?
ZAORÁLEK: V roce 2013 jsem pak upozorňoval, že vyloučení soudního přezkumu rozhodnutí může být v rozporu s ústavními principy České republiky. Dnes si na to univerzity stěžují u soudu. Zákony mohou vykládat jen soudy, a pokud je státní správa třeba chybně aplikuje, je právě soudní přezkoumání korektivem pro chování státní správy.
Školy by se soudit měly
Úředníci se běžně řídí principem opatrnosti – mají-li pochybnost, konají. V mnoha případech jsou však jejich rozhodnutí subjektivní. Jak se tomu bránit? „Jsou-li příjemci přesvědčeni, že rozhodnutí řídícího orgánu (tedy ministerstva) je nesprávné a oni plní podmínky smlouvy či rozhodnutí o poskytnutí dotace, jsou v podstatě povinni jako řádní hospodáři a správci cizího majetku se proti rozhodnutí všemi prostředky bránit. A to pomocí námitek a popřípadě soudní cestou,“ řekl ČESKÉ POZICI Karel Zuska, partner advokátní kanceláře Holec, Zuska & Partneři, jenž se věnuje problematice výzkumu a strukturálním fondům. Vrcholní představitelé příjemců dotací, pakliže se chtějí sami vyhnout eventuálním žalobám, by se měli soudit v zájmu své instituce i sebe
Situaci dle Zusky umocňuje nový občanský zákoník, který přinesl nový pohled na plnění povinnosti péče řádného hospodáře ze strany členů orgánů právnických osob: rektorů či ředitelů výzkumných organizací. „Ti odpovídají za to, že orgán, jehož jsou členy, učinil vše s potřebnou pečlivostí, znalostí a loajalitou, aby bylo zabráněno vzniku újmy právnické osobě, kterou reprezentují,“ říká advokát. Vrcholní představitelé příjemců, pakliže se chtějí sami vyhnout eventuálním žalobám, by se měli soudit v zájmu své instituce i sebe.
Některé univerzity jsou na to připraveny. „Vysoké učení technické v Brně (VUT) se brání vůči pochybením řídícího orgánu vždy v daných konkrétních případech, ve kterých dochází ke vzniku škody na straně VUT, všemi dostupnými právními nástroji, takže i případným podáním žaloby,“ sdělil kvestor Vladimír Kotek.
„Když cítíme, že jsme v právu, podnikáme právní kroky proti rozhodnutím či jiným zásahům správních úřadů, a to nejdříve v rámci správních opatření, přičemž po jejich vyčerpání jsme se již několikráte obrátili i na soud,“ říká ostravský Duda, dle nějž univerzita vždy zvažuje, zda je s ohledem na výši sankcí efektivní věnovat sporu čas i peníze.
Co na to ministerstvo?
Ministerstvo školství se hájí, že postupuje v souladu s pravidly i právním řádem ČR. Zatím eviduje dvě zmíněné žaloby. „NSS kasační stížnost zamítl, ale současně podal podnět k Ústavnímu soudu, aby zkoumal soulad paragrafu 14 e) zákona č. 218/ 2000 Sb. o rozpočtových pravidlech s ústavním pořádkem ČR,“ sdělila Eva Presová z tiskového odboru ministerstva školství. V zákoně stojí, že je „vyloučeno soudní přezkoumávání“. MŠMT již loni na problematickou část upozorňovalo s tím, že panují pochyby o jeho ústavnosti.
„I my se někdy setkáváme s rozdílnými či protichůdnými výklady ustanovení na evropské a národní úrovni, či rozhodnutími auditních a kontrolních orgánů, které musíme respektovat,“ tvrdí Presová. Ve složité situaci jsou podle MŠMT nejen příjemci, ale i sami poskytovatelé. Bude prý zapotřebí řady právních úprav, aby se čerpání pro další období zrychlilo.
Přibudou další soudy? „Snažíme se hlavně dohodnout. Soud je poslední možnost, nikomu to neprospěje. Proto argumentujeme, dokladujeme, vysvětlujeme, jednáme, poukazujeme na absurdity a nesmyslnosti. Bohužel však v pokročilém stupni řešíme přípravu na soudní spory,“ potvrzuje kvestor Janíček z Masarykovy univerzity. A dodává: „Je nutné uvést, že kdyby se nejednalo a nebyla snaha věci řešit, bylo by případů mnohonásobně více. A lze ocenit, že tento přístup je patrný i na straně ministerstva a jeho manažerů.“
Tím hlavním manažerem na straně MŠMT bude nově žena: Petra Bartáková. Minulou středu se stala Chládkovou náměstkyní pro evropské fondy, dříve byla ředitelkou Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK). Podle ministra se jeho stav pod vedením Bartákové výrazně zlepšil. „Chci vycházet ze zkušeností z OP VK,“ uvedla Bartáková, která letos slaví třicáté narozeniny a studovala v zahraničí.
A co ji čeká? „Slečna Bartáková se mnou dva roky spolupracovala a je již zkušenou úřednicí, dobře si uvědomuje systémové problémy. Asi na prvním místě je stabilizovat personální situaci, protože tým lidí v Operačním programu Výzkum a vývoj pro inovace je pod velkým tlakem,“ míní Zaorálek. Její agendou budou i případné další žaloby.
