Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Tři faktory, jež vedou k úspěchu

USA

  9:20
Proč jsou některé etnické nebo náboženské menšiny – ať nově příchozí první generace či dlouhodobě žijící v USA – úspěšné a jiné nikoli? Navzdory obtížnému vysvětlení se o ně pokusili dcera čínských přistěhovalců a její manžel z židovské rodiny pocházející z Polska.

Amy Chuová, Jed Rubenfeld, The Triple Package: How Three Unlikely Traits Explain the Rise and Fall of Cultural Groups foto: Montáž Richard CortésČeská pozice

Asiaté mají skvělé předpoklady pro studium technických oborů a nadprůměrný počet jich studuje na elitních univerzitách. Židé mají ekonomickou moc a ovládají světové hospodářství. Ženy jsou mezi studujícími matematiky zastoupeny jen podprůměrně. To jsou jen tři známá klišé.

Jak však asijské studentky zvládají matematiku? Na jedné straně by měly mít vlohy k jejímu studiu, na druhé – coby zástupkyně ženského pohlaví – ale spíše malou motivaci zvolit si tento obor. Výhodou klišé je, že nabízejí stručné a jasné vysvětlení, nevýhodou pak to, že jsou to jen klišé.

Úspěšná rodina

O tom, proč některé etnické nebo náboženské menšiny – ať nově příchozí první generace či dlouhodobě žijící v USA – jsou, nebo nejsou úspěšné, se v této zemi vede živá diskuse. Navzdory tomu, že vysvětlení tohoto problému je obtížně, se o ně ve své knize The Triple Package: How Three Unlikely Traits Explain the Rise and Fall of Cultural Groups (Soubor s trojí náplní. Jak tři nepravděpodobné faktory vysvětlují vzestup a pád kulturních skupin) pokusili dcera čínských přistěhovalců z Filipín Amy Chuová a její manžel Jed Rubenfeld z židovské rodiny pocházející z Polska.

Amy Chuová ve své knize Battle Hymn of the Tiger Mother (Bojová oslava tygří matky) popisuje osobní zkušenosti s nekompromisní asijskou výchovou

Oba jsou profesory práva na Yaleově univerzitě a příkladem úspěchu. Amy Chuovou proslavila její kniha Battle Hymn of the Tiger Mother (Bojová oslava tygří matky), ve které popisuje osobní zkušenosti s nekompromisní asijskou výchovou. Také její dvě sestry jsou úspěšné – Katrin je profesorkou na lékařské fakultě Stanfordovy univerzity a Cynthia, narozená s Downovým syndromem, získala na Světových speciálních olympijských hrách pro lidi s mentálním postižením dvě zlaté medaile v plavání.

Jed Rubenfeld kromě toho, že se věnuje právu, píše romány. Dosud napsal dva, přičemž ten první – The Interpretation of Murder (Interpretace vraždy) z roku 2006 – se dostal na první místo mezi bestsellery a celkem se jej prodalo na celém světě víc než milion kusů.

Klíčová kombinace

Donedávna byli členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů neboli Mormonské církve považovaní za křesťanskou sektu, jež žije především ve státě Utah a posílá mladé lidi na misie po celém světě. Od kandidatury multimilionáře a guvernéra státu Massachusetts Mitta Romneyho na prezidenta USA v roce 2012 za Republikánskou stranu se však stal úspěch této náboženské skupiny v ekonomice, finančnictví a politice nepřehlédnutelný.

Podle Chuové a Rubenfelda je pro úspěch klíčová kombinace tří faktorů – přesvědčení o vlastní výjimečnosti, nejistota menšiny vůči většinovému okolí a sebeovládání

Dnes lze mormony objevit ve vedení největších a nejdůležitějších globálních firem – od American Motors přes Lufthansu, Deloitte, Kodak, Black & Decker a SkyWest Airlines až po PricewarehouseCoopers. Díky zkušenostem a jazykovým znalostem v průběhu dvouleté misionářské činnosti v zahraničí jsou mormoni více zastoupeni v diplomatických službách a zpravodajské službě CIA, než by odpovídalo jejich podílu 1,7 procenta obyvatel USA. Podobně jako indická, židovská, íránská, libanonská nebo kubánská komunita jsou mormoni dáváni za příklad, že americký sen stále funguje.

Je tomu ale skutečně tak, že díky tvrdé práci následuje úspěch? A jak je to s menšinami, například černošskou, jimž se zatím úspěch v USA vyhýbá? Podle Chuové a Rubenfelda je pro úspěch klíčová kombinace tří faktorů – přesvědčení o vlastní výjimečnosti, nejistota menšiny vůči většinovému okolí a sebeovládání.

Vyvolenost

Myšlenka „vyvoleného národa“, tedy první faktor ve formě přesvědčení o vlastní výjimečnosti, je nejznámější ve spojení s židovským společenstvím, ale nárok na Boží vyvolenost není monopolem Abrahámových potomků. Například první američtí kolonisté považovali Novou Anglii za Nový Izrael a anglický vojenský a politický státník Oliver Cromwell (1599–1658) se označoval za Izraelitu.

Zatímco se židovská vyvolenost opírá především o obavy z katastrof, jako je vyhnání, pogromy či holocaust, ta mormonská obavy postrádá. Přesvědčení mormonů o vlastní nadřazenosti vychází z morálky.

Pocit vyvolenosti nebo nadřazenosti chápou Chuová a Rubenfeld především v kulturním kontextu. Zatímco se židovská vyvolenost opírá především o obavy z katastrof, jako je vyhnání, pogromy či holocaust, ta mormonská obavy postrádá. Přesvědčení mormonů o vlastní nadřazenosti vychází z morálky.

Jejich víra jim totiž zakazuje požívat nejen tabákové výrobky, alkohol, kávu, čaj či drogy, ale i provozovat hazard, pornografii, nevěru a potrat. Před- a mimomanželský sex považují mormoni za těžký hřích, větší je jen vražda a blasfemie. Na základě toho se jim jeví většinová americká společnost pokleslá a nedostatečně morální.

Kubánská, čínská a íránská menšina

Pocit výjimečnosti může také být důsledkem sdíleného politického osudu, jako tomu bylo u prvních kubánských emigrantů, kteří opustili Kubu po převzetí moci Fidelem Castrem. Většinou šlo o příslušníky kubánských politických a ekonomických elit, kteří se okamžitě po příchodu do USA vymezovali vůči ostatním španělsky hovořícím Američanům neboli hispáncům.

Přesvědčení o historické kulturní převaze je vlastní nejen kubánské, ale i dalším dvěma úspěšným menšinám v USA – čínské a íránské

Chuová a Rubenfeld uvádějí výrok kubánského podnikatele z Miami, jež jsou typické pro tuto skupinu: „Já nejsem Latinoameričan, já jsem Kubánec. A na rozdíl od hispánců nejsem přistěhovalec, ale exulant. Já jsem neopustil Kubu z ekonomických důvodů, ale kvůli komunismu. Já jsem odešel, protože jsem musel.“

Přesvědčení o historické kulturní převaze je vlastní nejen kubánské, ale i dalším dvěma úspěšným menšinám v USA – čínské a íránské. V případě Číňanů je natolik silné, že jím nemohlo otřást ani několik století úpadku Říše středu a vzestup Číny v uplynulých desetiletích toto přesvědčení jen potvrzuje.

Něco dokázat

Druhým faktorem je nejistota menšiny vůči většinovému okolí. Nově příchozí skupiny nebo usazená náboženská společenství sice cítí vůči většinové americké společnosti kulturní či morální převahu, ale musejí se vyrovnat se situací, kdy jimi většinová společnost opovrhuje a neváží si jich.

Mezi dvěma světovými válkami nebyly v New Yorku na firmách hledající nové zaměstnance žádnou zvláštností oznámení, že Irové si nemají žádost o práci ani podávat. Zhruba třetina prvních kubánských emigrantů patřila k vyšší střední třídě s univerzitním vzděláním. Jejich diplomy a zkušenosti jim však v USA byly k ničemu – bývalí vrcholní státní úředníci parkovali auta, soudci pracovali v gastronomii a lékaři roznášeli noviny. Podobný osud potkal i íránskou emigraci po svržení šáha Muhammada Rezy Pahlavího a převzetí moci ajatolláhem Chomejním v roce 1979.

Nejen subjektivní, ale i reálný pocit ztráty prestiže a společenského postavení se může stát obrovskou motivací k tomu něco dokázat většinové společnosti

Nejen subjektivní, ale i reálný pocit ztráty prestiže a společenského postavení se však může stát obrovskou motivací k tomu něco dokázat většinové společnosti. Což se často u těchto menšin odráží v úsilí dosáhnout nejvyššího možného vzdělání. Proto mnoho přistěhovaleckých rodin vyznává krédo: „Můžou ti sebrat dům, obchod, dokonce vlast, ale nikdy vzdělání, proto se ve škole snaž a buď pilný.“ Cílem nejistoty menšiny vůči většinové společnosti je motivovat a lze přenášet na další generace. Chuová a Rubenfeld jej popisují pomocí židovské anekdoty.

Jedna židovská slečna je zvolena prezidentkou a říká své matce, že musí přijít na inauguraci. Té se to příliš nelíbí, což dá hned najevo: „Dobře, tak já přijdu. Co si ale mám vzít na sebe, vždyť je zima. Proč ses musela stát zrovna prezidentkou? Co to je za zaměstnání? Budeš mít jen problémy.“ Nakonec však na inauguraci přijde, a zatímco dcera skládá slib, řekne senátorovi sedícímu vedle ní: „Vidíte to děvče tam nahoře? Její bratr je lékař.“

Trvale neúspěšní původní černoši

Třetím faktorem je sebeovládání – omezení okamžitého uspokojení osobních zájmů ve prospěch nějakého budoucího cíle –, k jehož hlavním prvkům patří vedle zmíněného morálního kodexu, jako tomu je u mormonů, protestantská pracovní morálka popsaná německým sociologem a ekonomem Maxem Weberem (1864–1920).

Jen ve spojení všech tří faktorů spočívá úspěch. Sebeovládání samo o sobě je pouze askezí, jak je známá třeba u Amišů. Ti se sice vědomě vzdávají veškerého pohodlí moderního života a někteří ortodoxní nepoužívají dokonce ani elektřinu, ale pocit výjimečnosti a nejistoty postrádají.

Dle Chuové a Rubenfelda se u potomků bývalých otroků dodnes dostatečně nevyvinul pocit výjimečnosti, protože u nich byl v otroctví potlačován

Jejich kultura považuje pocit výjimečnosti za hřích a přesvědčení, že žijí bohulibým životem, u nich nevyvolává touhu většinové společnosti něco dokázat. Z těchto důvodů podle Chuové a Rubenfelda nepatří k ekonomicky a akademicky úspěšným menšinám v USA.

Chuová a Rubenfeld se také snaží vysvětlit neúspěch původní americké černošské menšiny, která na rozdíl od jiných černošských skupin, které se do USA přistěhovaly dobrovolně, patří k trvale neúspěšným. Dle Chuové a Rubenfelda se u potomků bývalých otroků dodnes dostatečně nevyvinul pocit výjimečnosti, protože u nich byl v otroctví potlačován.

Úspěšnou černošskou menšinu představují Nigerijci, kteří v roce 2010 tvořili zhruba 260 tisíc obyvatel USA. Nigerijští studenti jsou nadprůměrně zastoupeni mezi černošskými studenty na elitních univerzitách a zhruba deset procent černošských lékařů v USA je původem z Nigérie.

Sebeovládání a americká státnost

Chuová a Rubenfeld se domnívají, že tři faktory se začínají vytrácet ve třetí generaci – první většinou omezení okamžitého uspokojení osobních zájmů. Nejen původní elita americké společnosti – bílí anglosaští protestanti – již dlouho ztrácí dominanci v kulturním a ekonomickém životě, ale i v židovské komunitě se u nejmladší generace ve srovnání s tou po druhé světové válce vytrácí pocit výjimečnosti.

Sebeovládání je klíčovým prvkem americké státnosti a Ústava USA pak výrazem omezení okamžitého uspokojování osobních zájmů

Chuová a Rubenfeld se také na základě těchto tří faktorů zamýšlejí nad vývojem USA. Jejich vznik byl příkladem propojení všech tří – pocitu výjimečnosti spojeného s formulováním hodnot pro lepší společnost, pocitu nejistoty mladého státu vůči evropským mocnostem a ochoty obětovat se pro budoucí úspěch.

Sebeovládání je klíčovým prvkem americké státnosti a Ústava USA pak výrazem omezení okamžitého uspokojování osobních zájmů. Začlenění mechanismů kontrol a rovnováh do demokratického systému posilovalo právní stát, neboť vláda zákona předtavuje sebeovládání, což napomohlo vzniku silného státu.

Příčiny finanční krize

Pocit výjimečnosti si sice USA nadále udržují, ale s koncem studené války se u nich vytratil pocit nejistoty vyplývající z ohrožení Sovětským svazem, což navíc posílil ekonomický úspěch střední třídy a nárůst sociálního státu. Reklamou posilované vědomí, že každý má nárok na okamžité uspokojení osobních potřeb, pak eroduje sebeovládání.

Chuová a Rubenfeld spatřují ve zdánlivém pocitu bezpečnosti, nedostatečném sebeovládání a v okamžitém uspokojování osobních zájmů jedny z příčin finanční krize v roce 2008

To se projevuje i v politice. Ta přestala formulovat vize do budoucna a snaží se okamžitě uspokojit voliče. Chuová a Rubenfeld pak spatřují ve zdánlivém pocitu bezpečnosti, nedostatečném sebeovládání a v okamžitém uspokojování osobních zájmů jedny z příčin finanční krize v roce 2008.

Teze Chuové a Rubenfelda o třech faktorech úspěchu vyvolala v USA živou diskusi. Pokud však úspěch není podle přání rodičů, nic neznamená. Otec tchajwansko-amerického filmového režiséra Anga Leeho chtěl, aby se jeho syn stal profesorem. A poté, co v roce 2005 získal za film Zkrocená hora Oskara, mu sdělil, že stále není pozdě: „Teď je ti 49 let. Udělej si doktorát, přednášej na univerzitě a buď seriózní.“

The Triple Package: How Three Unlikely Traits Explain the Rise and Fall of Cultural Groups

Soubor s trojí náplní. Jak tři nepravděpodobné faktory vysvětlují vzestup a pád kulturních skupin

AUTOŘI: Amy Chuová, Jed Rubenfeld

VYDAL: The Penguin Press 2014

ROZSAH: 304 stran

Autor: