V uplynulých dvou letech se v Německu odehrály dva soudní procesy s vrcholnými politiky této země. Kauzy exprezidenta Christiana Wulffa (CDU) a sociálnědemokratického poslance Sebastiana Edathyho sice věcně nemají vůbec nic společného, obě ale měly několik totožných stadií.
Obvinění přitáhla velkou pozornost veřejnosti a oba politici vzápětí ztratili společenské postavení a pověst. V průběhu vyšetřování unikaly „skandální“ detaily do médií, před samotným soudem se ale důkazy obžaloby povážlivě smrskly. Do znejistělé atmosféry spadla před třemi týdny bomba. Vyšlo totiž najevo, že hlavní žalobce obou případů Frank Lüttig je vyšetřován kvůli důvodnému podezření, že ze spisů nechal úmyslně unikat důvěrné informace.
„Je to, jako by generál Bundeswehru čelil podezření, že prodával zbraně z armádních zásob,“ napsal v komentáři vedoucí domácí rubriky deníku Süddeutsche Zeitung Heribert Prantl. Podobný případ je podle něho v dějinách Spolkové republiky Německo bezprecedentní.
Pokud se současné domněnky potvrdí, zásadně prý otřesou důvěrou v nezaujatost a nestrannost státního zastupitelství. Prantl však zároveň radí k opatrnosti a zdůrazňuje, že je třeba v Lüttigově případě ctít presumpci neviny, přestože (nebo právě proto) byla možná i žalobcovou vinou v případě obou politických kauz porušena.
Nelegální předávání informací
O tom, že Frank Lüttig čelí závažnému podezření, informovala zemské poslance a veřejnost v pátek 20. února dolnosaská ministryně spravedlnosti Antje Niewischová-Lennartzová (Zelení). Podle dosavadních zjištění měl žalobce osmkrát nelegálně předat informace z probíhajících dvou řízení třetím stranám – sedmkrát v případě bývalého prezidenta Wulffa a jednou v kauze poslance Edathyho.
Podle dosavadních zjištění měl žalobce Frank Lüttig osmkrát nelegálně předat informace z probíhajících dvou řízení třetím stranám – sedmkrát v kauze exprezidenta Wulffa a jednou poslance Edathyho |
Podle Niewischové-Lennartzové bylo současné vyšetřování, vedené státním zastupitelstvím v Göttingenu, zahájeno na podnět bonnského právníka Gernota Fritze. Ten podal loni kvůli nesrovnalostem v případu Wulff trestní oznámení na neznámého pachatele. Ministryně zároveň zmínila, že je kromě Lüttiga v kauze vyšetřována ještě jedna osoba. Její totožnost se ale zatím tají.
V médiích se objevily spekulace, že by mohlo jít o Bernda Busemanna, současného předsedu parlamentu v Hannoveru a dlouholetého stranického konkurenta exprezidenta Wulffa. Právě jeho podřízeným na ministerstvu spravedlnosti byl totiž Lüttig předtím, než se v roce 2013 stal dolnosaským vrchním státním zástupcem. Řídil tehdy oddělení trestního práva a údajně už v tomto postu měl citlivé informace „pouštět“ na veřejnost.
Špatná zpráva pro německou justici
Verzi, že se stal obětí spiknutí řízeného Busemannem a Lüttigem, používá ve své autobiografické knize Ganz oben Ganz unten (Zcela nahoře, zcela dole) z loňského roku i Christian Wulff. Oba muži podle něho byli zejména za návrhem v únoru 2012 na odnětí prezidentské imunity, po jehož podání se Wulffova pozice stala neudržitelnou a byl donucen abdikovat. Je možné, že za koncem Wulffovy politické kariéry skutečně bylo podobné spiknutí?
To ukáže až vyšetřování, jež má odhalit, zda se někdo snažil Wulffovu kauzu záměrně manipulovat, případně zda „jen“ kvůli upovídanosti či pocitu vlastní důležitosti řekl více, než měl. Ani jeden ze závěrů by pro německou justici nebyl dobrou zprávou. Bohužel je pravděpodobné, že se k něčemu podobně nevábnému dospěje.
Vyšetřování má odhalit, zda se někdo snažil Wulffovu kauzu záměrně manipulovat, případně zda „jen“ kvůli upovídanosti či pocitu vlastní důležitosti řekl více, než měl |
Výhrady vůči dolnosaskému státnímu zastupitelství, které podle kritiků Wulffův případ nepatřičně medializovalo a věnovalo mu nepřiměřenou pozornost – mnoho měsíců důkladně exprezidenta vyšetřovalo a vyslýchalo stovky svědků kvůli stovkám eur –, se množí několik měsíců. Řada komentátorů je navíc přesvědčena, že by podezření vůči státnímu zástupci Lüttigovi nebyla vůbec zveřejněna, kdyby neexistovaly pádné důvody.
Wulff stanul nakonec před soudem kvůli případu z roku 2008, ve kterém šlo o pozvání na Oktoberfest a částku 753,9 eura (zhruba 20 tisíc korun). Měl ji za něho zaplatit filmový producent David Groenewold výměnou za přímluvu pro jeho filmový projekt John Rabe – Ctihodný občan třetí říše u tehdejšího vedení firmy Siemens. Nabízené mimosoudní vyrovnání exprezident odmítl a od soudu odešel očištěný. Jeho kariéra i rodinný život se však ocitly v troskách.
Politická pachuť
Kauza Sebastiana Edathyho, jejíž projednávání náhle skončilo v pondělí 2. března, je zcela jiného druhu. Nadějný poslanec za SPD se před rokem vzdal svého mandátu kvůli podezření, že na internetu nakupoval a ve svém počítači přechovával dětskou pornografii.
Tato zpráva šokovala. Edathy si udělal jméno jako předseda parlamentního výboru, který vyšetřoval pochybení státních institucí v případu teroristické buňky Nacionálně socialistické podzemí (NSU), jejíž členové v Německu spáchali řadu rasově motivovaných vražd a jeho strana s ním do budoucna počítala pro vrcholné posty.
Edathyho aféra měla od počátku kromě morálního a kriminálního rozměru i nepříjemně politickou pachuť |
Edathy se po parlamentních volbách v roce 2013 mohl stát dokonce spolkovým ministrem, kdyby tehdejší šéf resortu vnitra Hans-Peter Friedrich (CSU) vrcholé sociálně demokratické politiky nevaroval, že Edathy zřejmě není úplně čistý. Touto přátelskou zmínkou porušil služební tajemství a zaplatil za ni kariérou.
Edathyho aféra proto měla od počátku kromě morálního a kriminálního rozměru i nepříjemně politickou pachuť. Loni v létě k ní byl ve Spolkovém sněmu ustaven vyšetřovací výbor, který zatím mimo jiné zjistil, že o vyšetřování dolnosaského politického talentu věděly před jeho obviněním desítky lidí mimo justici a že někdo z nich politika zřejmě dopředu varoval.
Dostatečný trest
Edathy v prosinci prohlásil, že to byl jeho stranický kolega Michael Hartmann. Ten ale před vyšetřovacím výborem využil svého práva nevypovídat a do případu žádné nové světlo nevnesl. Edathy od počátku připouštěl, že možná pochybil a morálně chyboval, ale trestní odpovědnost odmítal. Tvrdil, že všechny materiály, které si pořídil, byly legální. Opak mu bylo těžké dokázat – jeho služební laptop, hlavní corpus delicti, totiž zmizel. Prý byl ukraden.
Proces proti Edathymu byl v dolnosaském Verdenu zahájen před dvěma týdny – 23. února. Obhajoba požadovala jeho okamžité zastavení kvůli únikům informací ze spisu. Obžaloba nebyla proti, jen trvala na tom, že se Edathy musí přiznat a zaplatit pokutu.
Někteří analytici považují za dostatečný trest pro Edathyho již skutečnost, že aféře padla za oběť celá jeho kariéra i společenské postavení |
Na základě návrhu obžaloby byla hned v průběhu druhého dne jednání uzavřena dohoda. Edathyho právník přečetl prohlášení, ve kterém exposlanec připustil, že do svého služebního notebooku stahoval videa a fotografie s nezletilými chlapci. Byl odsouzen k zaplacení pěti tisíc eur (zhruba 137 tisíc korun) organizaci na ochranu práv dětí. Edathy ale vzápětí svou vinu na sociálních sítích relativizoval, a protože nepadl konečný verdikt, nebude mít ani žádný záznam v trestním rejstříku.
Někteří analytici, například Dorothee Gerwaldová z rozhlasové stanice NDR Info, považují za dostatečný trest pro Edathyho již skutečnost, že aféře padla za oběť celá jeho kariéra i společenské postavení. Podobná řízení proti běžným občanům jsou prý obvykle také zastavována, jen se o tom veřejnost nikdy nedozví.
Vážné následky
Ukončením procesu ve Verdenu však záležitost ani zdaleka nekončí. Na to zůstává příliš mnoho otevřených otázek – ať už okolo činnosti státního zástupce Lüttiga či politického pozadí kauz. Chyby v průběhu stíhání Wulffa i Edathyho mají vážné následky.
Chyby v průběhu stíhání Wulffa i Edathyho mají vážné následky |
Vzbuzují pochybnosti, zda jejich brzkou medializací nebylo porušeno právo obviněných na spravedlivý proces, a zejména v případu Edathyho způsobily, že se pozornost veřejnosti odvrátila od podstaty závažného trestného činu (nákupu a přechovávání dětské pornografie) k průvodním, spíše politickým a technickým jevům aféry.
Exposlanec, který se dopustil ilegálního jednání, se tudíž může stylizovat do role oběti. Zejména poté, co státní zastupitelství kvůli interním problémům silně tlačilo na dohodu a rychlé ukončení procesu. Ochránci práv dětí proto vyústění procesu s Edathym tvrdě kritizují, uvádí například regionální deník Offenbach Post. Zastavení řízení mohou potenciální pachatelé vnímat tak, že jim v případě obvinění nehrozí žádný zásadní trest. To by byl pro natolik závažnou oblast kriminality do budoucna skutečně špatný signál.
