Podivné projekty a málo expertů. Školské fondy čekají trable.

Bývalo to divoké. Když exministr Josef Dobeš (VV) vládl v Karmelitské, vznikalo plno bizarních projektů – nejslavnější z nich byly záměry OKNO a SPORT. První měl stát 580 milionů korun, aby navýšil „obecné kompetence našich občanů“. Druhý za 650 milionů měl zase „rozvíjet tělesnou kulturu a zdravý životní styl“.

Ve skutečnosti šlo o to, jak utratit unijní peníze. V prvním případě by zbohatli výrobci a šiřitelé „učebních pomůcek“, rozuměj letáků, ve druhém měly jít peníze tělocvikářům či analytikům, kteří by za parádní výplatu produkovali různé koncepční elaboráty. V obou případech šlo o tzv. Individuální projekty národní (IPn čili „ípéenka“), na něž byla Evropská komise tak alergická, že vyhrožovala zastavením toku peněz...

I proto překvapí, že i dnes ministerstvo školství věří v jejich obdobu, v tzv. Individuální projekty systémové (IPs), které rozvíjí nad předem dohodnutou částku. Třeba k tématu inkluze mají být vytvářeny strategické příručky, metodiky nebo krajské akční plány. Plány se zaštiťují abstraktní podporou kvality a rovných příležitostí. Experti ovšem varují, že často jde o dočasné „přilití“ peněz do systému, ale neřeší se systémové pokračování, až vyschnou zdroje.

„Ministerstvo plánuje vyhlásit tři výzvy, z toho dvě zaměřené na oblast regionálního školství a jednu na oblast vědy a výzkumu. Celková předpokládaná alokace těchto tří výzev, jež by měla být rozdělena mezi přibližně třináct IPs, činí zhruba čtyři miliardy korun,“ sdělil LN náměstek pro strukturální fondy Václav Velčovský. Objem záměrů se teprve hodnotí; dva projekty po čtvrtmiliardě korun však již byly schváleny.

Neobává se MŠMT odporu ze strany Bruselu? „Pro IPs byl stanoven velmi důsledný systém přípravy projektů, které musejí být v souladu s národními koncepčními a strategickými dokumenty,“ říká Velčovský. U příprav jsou vždy zástupci Evropské komise, projekty musí mít jakousi strategickou Chartu. „O IPs je velký zájem, protože komplexně řeší danou problematiku,“ tvrdí resort.

Čekejte extra přísný dohled

Až tak bezvadné to nebude. „Jde o slabé místo nového operáku. Projekty se politizují; hledají se peníze na inkluzi a mají se platit i věci, které se již jednou zaplatily,“ říká zdroj LN z ministerstva. I některá někdejší ípéenka, jež by mívala i smysl (jako příprava kariérního řádu pro učitele), stála desítky milionů korun, leč výsledky vyšly vniveč, když je samo ministerstvo školství adekvátně nevyužilo a nepřevedlo do praxe.

„Již při vyjednávání nového programu OP VVV, které jsem vedl, byla Evropská komise opatrná při snaze ministerstva vytvořit prostor pro systémové projekty. Na druhou stranu: řadu systémových změn bez peněz dělat nejde. Důležité bude posouzení konkrétních projektů a férový způsob jejich výběru,“ míní exnáměstek Michal Zaorálek, podle něhož budou bruselští úředníci po předešlých zkušenostech extra přísně prověřovat právě IPs projekty – jejich návrhy, schvalování a zejména smysl utracených peněz.

„Slabinou může být i to, že stejně jako v minulosti se objeví snaha zalepit evropskými penězi výdaje, které by měl platit stát na základě zákona. Uvedu příklad. Pokud pro často skloňovanou inkluzi budou využity evropské peníze na platy asistentů pedagogů, tak bude ministerstvo řešit rozpočtový problém jen dočasně a dopředu neví, jak budou školy platit asistenty v dalších letech. Děti, jež potřebují podporu, ale nezajímá, že nějaký unijní projekt za dva tři roky skončí... Ony budou ve škole devět let,“ dodává Zaorálek.

Experti jsou na odchodu

Právě Zaorálek byl náměstkem, který fondy řídil ještě pod Marcelem Chládkem. Pak jej opustil, přičemž ho vystřídala Petra Bartáková. Po jejím odchodu na mateřskou byl pověřeným náměstkem Radek Rinn, jehož loni nahradil bohemista Velčovský, již čtvrtý šéf fondů za sociálnědemokratické vlády, v nějž Kateřina Valachová (ČSSD) vkládá svou důvěru.

„Fondová sekce a její náměstek dělá maximum pro to, aby běželo dočerpání a nové výzvy se nezpožďovaly. Je jich řada a v obrovských alokacích – takže je patrné, že se tady jen tak nekoukáme z okna,“ uvedla Valachová v interview LN. Její resort nyní spravuje hned tři operační programy (dobíhající OP VK a OPV a VpI) a zároveň také aktuální OP VVV.

Práce je dost, ovšem z ministerstva se vytrácejí experti, kteří mají zkušenosti z minulých let. Loni odešla ředitelka nového operačního programu Jitka Baťková; zpět se nevrátila exnáměstkyně Bartáková. „Nevnímám pozitivní atmosféru v sekci, ani prostor pro svůj profesní rozvoj, takže jsem se rozhodl k 15. březnu odejít,“ řekl LN ředitel Rinn. Na odchodu jsou už i další sekční a odboroví ředitelé: například Jan Kuchařík či Jakub Peterka.

Do úřadu naopak přibyl Velčovského zástupce Adam Georgiev, básník, jenž ovšem dle bulvárního webu Expres.cz předtím nikde nepracoval a dvanáctkrát se neúspěšně ucházel o místo v České televizi. Údajně byl diskriminován. Resort si za výběrem stojí; Georgiev loni na podzim prošel výběrovým řízením, ač je otázkou, v čem může kolegům radit.

Některé dotační výzvy pro vysoké školy či vědce se již nyní zpožďují (i když na vině je také monitorovací systém ministerstva pro místní rozvoj) či jsou zmatečné. Zkušených odborníků tak bude jistě zapotřebí, aby se unijní peníze rozumně využily a nevracely. Neřkuli nevyhodily.