Expobank navyšuje kapitál. Zbavila se domů za miliardu.

Expobank CZ, vlastněná ruským finančníkem Igorem Kimem, se zbavuje cenných nemovitostí. V závěru loňského roku prodala své sídlo na Malé Straně i kancelářskou budovu na rohu Václavského náměstí a ulice Štěpánská. „Očekáváme, že transakce bude dokončena během prvního pololetí 2016,“ potvrdila mluvčí banky Alena Nováková.

Podle informací LN je kupujícím Josef Koller, bývalý majitel největšího českého prodejce autosoučástek, společnosti Auto Kelly. Za budovy má zaplatit celkem přes miliardu korun, konkrétně 650 milionů za objekt na Václavském náměstí a dalších 400 milionů za sídlo banky.

„Kupujícím je český investor, s ohledem na probíhající jednání nemůžeme více komentovat,“ reagovala mluvčí. Banka se však nestěhuje a prostory si pronajala na dalších pět let.

Kimovi se tím vrací kolem 40 procent investice vložené do nákupu banky. Podle zdrojů LN za Expobank zaplatil kolem 90 milionů eur (2,5 miliardy korun). Od prodeje si banka slibuje významné navýšení kapitálu a rozvoj celé skupiny v dalších letech. Navyšování kapitálu však může mít vícero důvodů, například očekávání budoucích potíží.

Právě dnešní strategie Expobank vzbuzuje největší otazníky. Podle několika lidí z branže po převzetí Kimem prakticky žádnou nemá. „Expobank je takřka mrtvá. Nemají klienty a nemají IT,“ řekl LN pod příslibem anonymity jeden tuzemský finančník.

Banka sice dosahuje zisku, například na konci roku 2014 to bylo 20 milionů a ve třetím čtvrtletí roku 2015 dokonce 91 milionů korun, avšak primárně jde o staré obchody.

Jinými slovy, Kimova Expobank žije ze své staré podstaty. Z rozvahy banky vyplývá, že jí odešla část zákazníků, jak z řad firem a municipalit, tak běžných klientů. Například úvěry domácnostem, společenstvím vlastnických jednotek a neziskovým institucím sloužícím domácnostem klesly od konce roku 2014 z 9,58 miliardy na dnešních 8,75 miliardy korun.

O sestupném vývoji svědčí i bilanční suma. Po převzetí klesla z 31,5 miliardy korun, kolik měla banka v době, kdy patřila německé LBBW na konci roku 2013, na dnešních asi 21,4 miliardy.

O část rizikových úvěrů však nestáli sami Rusové. Přibližně sedm miliard korun bylo tedy převedeno na společnost EAST portfolio, s. r. o., kterou pro tyto účely založila LBBW na konci roku 2013 a ponechala si ji.

Sedmimiliardový balík pohledávek zahrnuje nemovitostní úvěry, půjčky na fotovoltaiku či provozní úvěry. Zatímco tehdy se ze strany Rusů zdálo jako nejlepší tah zbavit se potenciálně rizikových obchodů, dnes je podle informací LN bankovní komunita překvapená, jak dobře se těmto úvěrům daří a jsou splácené.

Kontroverzní šéf

Vzruch na bankovním trhu může vzbuzovat i osoba šéfa představenstva banky Marise Avotinše. Ten ještě před působením v Expobank CZ řídil v letech 2011 až 2014 Expobank v Lotyšsku. Ve finančních kruzích je považováno za kontroverzní jeho angažmá v čele Swedbank v Lotyšsku. Dva roky tam zastával pozice generálního ředitele a předsedy představenstva, předtím byl zodpovědný za rozvoj oblasti řízení rizik v lotyšské Hansabank.

Právě za jeho působení dosáhla Swedbank, která patří k největším bankám tamního trhu, v roce 2009 ztráty 301 milionů lotyšských latů (při kurzu z 31. prosince 2009 šlo zhruba o 11 miliard korun). Faktem ovšem je, že pobaltské státy zažily v důsledku hospodářské krize, která vypukla v roce 2008, obrovský hospodářský propad a například lotyšský hrubý domácí produkt v roce sestoupil o 17,7 procenta. Ve stejném roce zažil celý tamní trh splasknutí realitní bubliny, kdy se na meziroční bázi propadla cena nemovitostí o 29,3 procenta.

Česká národní banka, která členy nejvyššího vedení bank schvaluje, však k jeho jmenování neměla výhrady. „Předmětem posuzování je skutečnost, zda navrhované osoby splňují bez zjevných pochybností podmínku důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušeností. Pan Maris Avotinš podmínky stanovené zákonem o bankách splnil,“ odpověděl ředitel komunikace centrální banky Marek Zeman na dotaz LN ohledně toho, jestli měla ČNB pochybnosti o Avotinšově jmenování.