Jaromír Císař, společník pražské advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný, v rozhovoru mimo jiné říká: „Uveďme hypotetický příklad. Veřejnou zakázku na právní služby vyhraje kancelář s extrémně nízkou cenou. Jenže potom nehájí zájmy svého klienta, ale spolupracuje s protistranou. Zisk má tedy z něčeho úplně jiného než ze své odměny za právní služby. Je to samozřejmě odporná praktika, naprosté zpronevěření se advokátní etice.“
LIDOVÉ NOVINY: Jakých trendů v advokacii si v poslední době všímáte? Zvyšuje se třeba tlak na používání technologií?
CÍSAŘ: Technologie jsou úplnou samozřejmostí. Tlak klientů v tomto směru nevnímám, je to spíše přirozený vývoj, kdy kanceláře v konkurenčním boji hledají způsoby, jak zefektivnit práci. Právě zvyšování konkurence považuji za nejvýznamnější trend v tomto tisíciletí. V devadesátých letech řada kanceláří stála na zápisech do obchodního rejstříku, což je dnes taková rutina, že to zvládne i neprávník a software.
Technologie jsou úplnou samozřejmostí. Tlak klientů v tomto směru nevnímám, je to spíše přirozený vývoj, kdy kanceláře v konkurenčním boji hledají způsoby, jak zefektivnit práci. |
Advokátů i kanceláři je stále více a konkurují si kvalitou i cenou. Zvláště při práci pro veřejnou sféru vidíme, že některé kanceláře jdou s cenou až na dřeň. Vzbuzuje to pochybnost, zda se jim to vůbec může vyplatit. Ptám se, jestli jen tak zoufale potřebují práci, aby se udržely nad vodou, nebo zda v takových případech není ohrožena jejich loajalita vůči klientovi.
LIDOVÉ NOVINY: Jak to myslíte?
CÍSAŘ: Uveďme hypotetický příklad. Veřejnou zakázku na právní služby vyhraje kancelář s extrémně nízkou cenou. Jenže potom nehájí zájmy svého klienta, ale spolupracuje s protistranou. Zisk má tedy z něčeho úplně jiného než ze své odměny za právní služby. Je to samozřejmě odporná praktika, naprosté zpronevěření se advokátní etice.
LIDOVÉ NOVINY: Máte poznatky, že se to v Česku opravdu děje?
CÍSAŘ: Do určité míry jsou to samozřejmě fámy. V naší praxi jsme si ale jeden takový případ interně takto vyhodnotili. A měli jsme pro to i určité indicie. Takže kdybych se náhodou prořekl a musel se hájit před soudem, nebylo by to úplně prohrané. (úsměv)
LIDOVÉ NOVINY: Změnil to k lepšímu nový zákon o veřejných zakázkách? U tendrů na právní služby totiž asi nejméně dávala smysl preference nejlevnější nabídky.
Třeba v zastupování pražského magistrátu v kauze Škodova paláce soutěž vyhrála advokátní kancelář, která byla podle primátorky Krnáčové napojená na bývalé vedení města a z tendru následně odstoupila |
CÍSAŘ: Změnil to k lepšímu v tom, že v nejbolestivějších věcech, tedy soudních sporech, umožňuje vycházet z důvěry ke konkrétní advokátní kanceláři a zadat zakázku přímo bez tendru. Vyloučí to případy, kdy soutěž vyhraje kancelář, ke které nemá důvěru.
Třeba v zastupování pražského magistrátu v kauze Škodova paláce soutěž vyhrála advokátní kancelář, která byla podle primátorky Krnáčové napojená na bývalé vedení města a z tendru následně odstoupila (šlo o kancelář Toman, Devátý & Partneři – pozn. red.). My jsme byli druzí v pořadí, a to s cenou, která byla hodně nízko, byť jsme samozřejmě nebyli ve ztrátě. Kauzu jsme totiž dobře znali z minulosti a věděli jsme, že nebudeme mít tak vysoké náklady s přípravou na případ.
LIDOVÉ NOVINY: Co lze považovat za podezřelou cenu?
CÍSAŘ: Tisíc korun na hodinu je naprosté minimum. Tedy pokud se bavíme o právně sofistikovaných věcech, jako je příprava smluvní dokumentace nebo zastupování v soudních sporech. Nižší cena může být v pořádku třeba u správy pohledávek, což mohou dělat i studenti. Zadavatel má vždy možnost vyloučit uchazeče s podezřele nízkou cenou.
LIDOVÉ NOVINY: V čem je pro kanceláře atraktivní práce pro stát?
Tisíc korun na hodinu je naprosté minimum. Zadavatel má vždy možnost vyloučit uchazeče s podezřele nízkou cenou. |
CÍSAŘ: Někdy je tendr vyhlášený tak, že se sice do značné míry zohledňuje hodinová sazba, ale počet hodin buď není omezen vůbec, nebo je hodinová dotace opravdu štědrá. Vypadá to, že to je levné podle hodinového tarifu, ale reálně se fakturuje opravdu mnoho.
LIDOVÉ NOVINY: Tím říkáte, že na státu jde fakturovat více hodin než na soukromém klientovi?
CÍSAŘ: Nemyslím to tak, že by se fakturovaly hodiny, které se neodpracovaly. To určitě ne. Spíše je to alibi pro zadavatele, že sice vybrali velmi levnou kancelář, ale to je jen na první pohled a reálně se fakturují desítky milionů.
LIDOVÉ NOVINY: Nakolik je práce pro veřejný sektor významná pro vaši kancelář?
CÍSAŘ: Je to pro nás velmi důležité, především kvůli určité prestiži. O kauzách soukromých klientů se obvykle nepíše, ctí se mlčenlivost. Naopak veřejné subjekty publicitu přímo chtějí, anebo je to věcí veřejného zájmu, takže se o věc média zajímají zcela přirozeně, bez našeho přičinění.
LIDOVÉ NOVINY: Není tam ale i obava z negativní publicity? Jsou firmy, které s veřejným sektorem práci vnímají jako reputační riziko.
O kauzách soukromých klientů se obvykle nepíše, ctí se mlčenlivost. Naopak veřejné subjekty publicitu přímo chtějí, anebo je to věcí veřejného zájmu, takže se o věc média zajímají zcela přirozeně, bez našeho přičinění. |
CÍSAŘ: Samozřejmě. Musí se dbát na to, aby se z toho nevyklubal průšvih. Některé advokátní kanceláře také říkají, že tarify ve veřejném sektoru jsou tak nízké, že by si pokazily tarifní politiku vůči klientům ze soukromé sféry. My se to snažíme držet na podobné úrovni a až na výjimky nechodíme na extrémně nízké ceny. Je ale pravda, že obecně jsou ve veřejném sektoru ceny o něco nižší.
LIDOVÉ NOVINY: Ekonomická krize prý hodně změnila cenovou politiku. Ceny šly dolů a už se nevrátily na původní úroveň. Je to tak?
CÍSAŘ: To se týkalo hlavně zdejších poboček mezinárodních kanceláří, které se musely situaci na trhu přizpůsobit. Ve výsledku se zmenšily rozdíly mezi českými a mezinárodními firmami, a to jak v ceně, tak i v kvalitě a renomé. Některé velké kanceláře jsou už dobře zavedené, třeba my budeme za rok slavit čtvrt století na trhu. Globální kanceláře se v Česku spíše zmenšují, protože se už nemůžou uživit tak dobře jako v devadesátých letech. Konkurenční výhodu ale stále mají třeba v případech, kdy klient potřebuje mít právní stanovisko s puncem slavného jména mezinárodní právní firmy.
LIDOVÉ NOVINY: V poslední době se dost mluví o „vlivných“ advokátech. Existují klienti, kteří poptávají kromě právních služeb i vliv v politice nebo v justici?
CÍSAŘ: Já tedy určitě netoužím po tom přívlastku „vlivného“ advokáta. To totiž zavání určitým lobbismem, nekalými praktikami. Hodně bych v této oblasti rozlišoval. My lobbing samozřejmě provozujeme, ale to je něco jiného než lobbing s určitým stigmatem devadesátých let. Pro některé klienty se snažíme ovlivnit podobu některých návrhů zákonů v legislativním procesu, a to přesvědčováním různých aktérů. Publikujeme názory v médiích, snažíme se prosazovat určitá odborná stanoviska.
LIDOVÉ NOVINY: Je ta hranice mezi špatným a dobrým lobbingem, když advokát dává najevo, že „umí“ třeba určitého soudce?
Některé advokátní kanceláře také říkají, že tarify ve veřejném sektoru jsou tak nízké, že by si pokazily tarifní politiku vůči klientům ze soukromé sféry. My se to snažíme držet na podobné úrovni a až na výjimky nechodíme na extrémně nízké ceny. |
CÍSAŘ: Přesně tak. Lobbingem mám na mysli pohyb v politickém prostředí a posouvání legislativy. Ovlivňování soudců, tomu se říká spíš korupce. Ale mám pocit, že těchto praktik ubývá. Nežijeme sice v úplně čistém prostředí, ale od devadesátých let se naštěstí vzdalujeme.
LIDOVÉ NOVINY: Lze to chápat tak, že advokacie není už jen právní služba?
CÍSAŘ: Je zcela zjevné, že to nemůže být jen právní služba odtržená od zbytku světa jako z 19. století. Už nejde jen o sepisování smluv a stanovisek. Manažeři firem stále častěji požadují, aby se advokát v obchodních věcech vcítil do situace a politiky klienta. Tento trend vnímáme, jdeme mu vstříc. A ve veřejném sektoru je zase důležité, aby klient měl s médii dobrý vztah, byl důvěryhodný a transparentní. Jinými slovy, advokát mu v citlivých kauzách nepomáhá jen s právní stránkou, ale i s mediálním obrazem.
LIDOVÉ NOVINY: Stává se mediální tváří?
CÍSAŘ: Za předpokladu, že dostane svolení klienta. My ho často máme a tento typ spolupráce nabízíme, zvláště ve veřejném sektoru. Jsme zvyklí kauzy komunikovat navenek, například angažmá společnosti Čepro ve sporech se subjekty napojenými na Radovana Krejčíře. Buď to děláme sami, případně ve spolupráci s mluvčími. Ti jsou šikovní a vyznají se v PR, ale věci nerozumí.
LIDOVÉ NOVINY: Nakolik se z advokátní kanceláře stává „společenská instituce“? Vaše kancelář se výrazně angažuje v projektech společenské odpovědnosti i v kulturní oblasti.
My lobbing samozřejmě provozujeme, ale to je něco jiného než lobbing s určitým stigmatem devadesátých let. Pro některé klienty se snažíme ovlivnit podobu některých návrhů zákonů v legislativním procesu, a to přesvědčováním různých aktérů. |
CÍSAŘ: Ty projekty směřujeme do kulturních aktivit, které nás s Pavlem Smutným velmi baví a snad tomu i rozumíme. Ve vedlejším plánu to může pomoci i kanceláři s jejím obrazem, také ji to kultivuje směrem dovnitř. Advokátní kancelář ale bude vždy postavena na odborných aspektech. Naše kulturní aktivity ostatně neprovozuje kancelář, ale nadační fond Bohemian Heritage Fund, který je s ní personálně propojen. Propojujeme se ale i jinde, Pavel Smutný je prezidentem Česko-izraelské smíšené obchodní komory. I to je samozřejmě pozice spojená s určitým vlivem.
LIDOVÉ NOVINY: Až do roku 2003 jste působil na katedře právních dějin pražské právnické fakulty, pak jste po 20 letech z akademické sféry odešel. Chystáte se někdy vrátit?
CÍSAŘ: Dnes už jen přednáším francouzské právní dějiny. Kancelář se rozrostla natolik, že abych to dělal poctivě, tak jsem nemohl dělat obojí. Chtěl bych ale napsat doktorskou práci o právním postavení francouzských prezidentů pod vedením profesora Aleše Gerlocha. Chci to jako retrospektivu, druhou a zejména třetí republiku, ta je ohromně zajímavá, až do páté republiky a současnosti.
Když jsem nad svým tématem přemýšlel, tak se zrovna v Česku zaváděla přímá volba prezidenta a nastolila se otázka, zda z toho nemůžou vyplývat nějaké paralely o vlivu Francie. Ale s odstupem pár let si rozhodně nemyslím, že v Česku vzniká poloprezidentský systém, jako je ve Francii.
Jaromír Císař (57)
|
