V době, kdy Brusel zvažuje přísnější regulaci čínských investic do Evropské unie a volá po větší transparentnosti, se Česko vydává poněkud jiným směrem. Do práce se v tichosti pustilo nově založené Čínsko-české centrum pro spolupráci, které má přinejmenším ministerské krytí. Jde o instituci, jež je první svého druhu v regionu střední a východní Evropy. Co má mít na starost, je však obestřeno tajemstvím. K oficiálním informacím se lze dobrat jen obtížně.
Záměr se začal rýsovat v květnu. Při návštěvě Číny podepsal ministr průmyslu Jiří Havlíček memorandum, v němž se hovoří o založení centra spolupráce. Čína o tom – na rozdíl od českých politiků – informovala v polovině července. Agentura Sin-chua tehdy citovala i předsedu české sněmovny Jana Hamáčka, který založení centra avizoval.
Souhlas k běžným aktivitám
Expert na vztahy s Čínou, sinolog Martin Hála, k tomu na webu Sinopsis.cz poznamenal: „Už z kusých informací je zřejmé, že se skutečně jedná o unikátní instituci, první svého druhu. Jistou analogii bychom snad mohli najít pouze v Srbsku, kde byl v červnu zřízen nový vládní úřad pro koordinaci vztahů s Ruskem a Čínou.“
Ministerstvo průmyslu a obchodu v oficiálním stanovisku uvedlo, že česká strana vydala „souhlas k realizaci každodenních běžných aktivit centra“. Souhlas směřuje mimo jiné k českému velvyslanectví v Číně či agenturám CzechTrade a CzechInvest. |
První jednání centra proběhlo podle zjištění LN 17. července v míčovně Pražského hradu. Vedle zástupců firem, které spolupracují s čínskými partnery, figuroval na seznamu hostů ministr průmyslu Jiří Havlíček, hradní kancléř Vratislav Mynář, poradce prezidenta Martin Nejedlý či prezident Smíšené česko-čínské komory Jaroslav Tvrdík.
Od jednání uběhly dva měsíce, ale doposud nebyla zveřejněna jediná oficiální zpráva, jaká je náplň práce a účel centra a kdo jsou jeho členové či zaměstnanci. I na dotazy LN aktéři odpovídají spíše jen obecně. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ovšem v oficiálním stanovisku uvedlo, že česká strana vydala „souhlas k realizaci každodenních běžných aktivit centra“. Souhlas směřuje mimo jiné k českému velvyslanectví v Číně či agenturám CzechTrade a CzechInvest.
První svého druhu v regionu
Brusel zvažuje, že čínské investice v Evropě sešněruje přísnějšími pravidly. Obává se totiž rostoucího objemu čínských peněz v hi-tech výrobě, energetice a infrastruktuře. Číňané by se tak mohli dostat k evropskému know-how v těchto oblastech. Hovoří se i o tom, že řada čínských akvizic je politicky motivovaná. V čele zemí, jež podporují větší regulaci, stojí Německo, Francie a Itálie. Početná skupina států ale příliv čínských peněz vítá – mezi nimi Španělsko, Řecko, Portugalsko i země střední a východní Evropy, Česko nevyjímaje.
O vzniku centra hovořil již v polovině července předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) v Bukurešti. Agentura Sin-chua citovala jeho slova, že bude v regionu první svého druhu. Nyní se už ale Hamáček k činnosti centra vyjadřovat nechce. |
Svědčí o tom aktivita čelných tuzemských politiků i řada podepsaných memorand, v nichž se hovoří o přátelské a pro obě země prospěšné spolupráci. V jednom z nich se mimo jiné zmiňuje založení Čínsko-českého centra pro spolupráci. Přestože od jeho prvního zasedání v míčovně Pražského hradu uběhly již více než dva měsíce, je o něm dostupných jen minimum informací.
O vzniku centra hovořil již v polovině července předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) v Bukurešti. Agentura Sin-chua citovala jeho slova, že bude v regionu první svého druhu. Nyní se už ale Hamáček k činnosti centra vyjadřovat nechce. „Pokud vím, je tato záležitost v gesci ministerstva průmyslu a obchodu, obraťte se prosím na ně,“ napsal LN v SMS zprávě.
Žádná institucionalizovaná podoba
Na MPO odkázal také hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Ministerstvo ale místo odpovědí zaslalo odkaz na reakci, kterou poskytlo začátkem srpna na dotaz nejmenované žadatelky podaný dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Vyplývá z ní, že Čínsko-české centrum pro spolupráci bude působit v rámci Centra mezinárodní spolupráce Komise pro národní rozvoj a reformu Číny (NDRC). Stane se prý platformou, která bude sloužit k výměně informací a monitoringu naplňování projektů česko-čínské spolupráce.
Centrum není právnickou osobou a nemá institucionalizovanou podobu. O jeho agendu se v Číně starají dva zaměstnanci Komise pro národní rozvoj a reformu Číny. |
MPO dále píše, že na české straně neexistuje instituce s odpovídajícími pravomocemi, která by byla zrcadlová vůči NDRC. „Proto dala česká strana souhlas k realizaci každodenních běžných aktivit centra Smíšené česko-čínské komoře vzájemné spolupráce ve spolupráci s českým velvyslanectvím v Číně, agenturou CzechTrade a agenturou CzechInvest,“ konstatuje úřad.
Centrum není právnickou osobou a nemá institucionalizovanou podobu. O jeho agendu se v Číně starají dva zaměstnanci NDCR. Ministerstvo dodává, že nepřeneslo své kompetence ani výlučné pravomoci. Co konkrétně zahrnuje „každodenní agenda“, kterou mají vykonávat jiné subjekty, už MPO v materiálech neuvádí.
CzechInvest
„Agentura CzechTrade je partnerem jednoho z projektů ekonomické a obchodní spolupráce v rámci iniciativy One Belt One Road (Nová hedvábná stezka – pozn. red.), konkrétně projektu prohloubení spolupráce v oblasti e-komerce. Partnerem na čínské straně je banka ICBC,“ odpověděla mluvčí agentury Zuzana Pluhařová na dotaz LN, co zahrnují každodenní aktivity CzechTrade v rámci Čínsko-českého centra pro spolupráci.
CzechInvest se na činnosti centra podílí v rámci své běžné agendy, například jednáním s potenciálními investory, podporou jejich usídlení v Česku či předáváním informací a materiálů o Česku a českém investičním a podnikatelském prostředí |
Mluvčí dodala, že prostřednictvím kanceláře v Pekingu agentura informuje české firmy o využití různých platforem pro e-komerci a v případě zájmu nabízí asistenci při jednáních. CzechInvest se pak na činnosti centra podílí v rámci své běžné agendy, jak uvádí mluvčí agentury Petra Menclová. „Tedy jednáním s potenciálními investory, podporou jejich usídlení v Česku, předáváním informací a materiálů o Česku a českém investičním a podnikatelském prostředí a podobně,“ upřesnila.
Konkrétnější byl prezident Smíšené česko-čínské komory Jaroslav Tvrdík. „Naše činnost odpovídá tomu, co dělá Hospodářská komora nebo Svaz průmyslu a dopravy u organizace podnikatelských delegací. My to samé děláme poslední roky jako komora specializovaná na Čínu,“ napsal v SMS zprávě. A dodal: „Naší rolí je pomáhat podnikatelům obou zemí při uskutečňování jejich podnikatelských záměrů v České republice a Čínské lidové republice. Připravujeme organizačně jejich mise a pomáháme jim s agendami s tím spojenými.“
Chvála dosavadní spolupráce
Jak vyplývá ze zápisu z prvního zasedání Čínsko-českého centra pro spolupráci, hovořilo se hlavně o investičních projektech a zazněla i chvála dosavadní čínsko-českou spolupráci v rámci nové hedvábné stezky.
Jak vyplývá ze zápisu z prvního zasedání Čínsko-českého centra pro spolupráci, hovořilo se hlavně o investičních projektech a zazněla i chvála dosavadní čínsko-českou spolupráci v rámci nové hedvábné stezky |
Sinolog Martin Hála v článku zveřejněném na internetových stránkách Sinopsis.cz koncem července k centru poznamenal, že jde skutečně o unikátní instituci svého druhu, jak avizoval předseda sněmovny Hamáček v Bukurešti. Analogii vidí snad pouze v Srbsku, kde byl v červnu zřízen nový vládní úřad pro koordinaci vztahů s Ruskem a Čínou pod vedením bývalého prezidenta Tomislava Nikoliče.
Jak ale Hála podotýká, Srbsko není na rozdíl od České republiky členem Evropské unie. „V případě Česka by člověk v normálnějších časech očekával, že bude koordinovat hospodářskou politiku především s unií spíše než s Čínou, s níž ji nespojuje smluvní státoprávní svazek,“ upozornil.
