Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Osm odpovědí k pokračování elektronické evidence tržeb

  9:58
Po rozhodnutí Ústavního soudu je jasné, že od března další fáze elektronické evidence tržeb (EET) nebude. Nález soudu, jímž zrušil část zákona o EET, vytvořil ve veřejném prostoru špatně prostupnou mlhu, v níž se mísí fakta s domněnkami, a proto je třeba ji kvůli možným chybným interpretacím rozptýlit.
Neochota k odvádění DPH odráží neochotu lidí důvěřovat své vládě. Pouhé...

Neochota k odvádění DPH odráží neochotu lidí důvěřovat své vládě. Pouhé zavedení elektronických pokladen proto v boji s šedou ekonomikou nestačí... foto: Richard Cortés, Česká pozice

Zbývají necelé dva měsíce do dne, kdy se měla elektronická evidence tržeb (EET) rozšířit o třetí fázi. Týkat se měla třeba lékařů, taxikářů nebo stánkového prodeje občerstvení. Po rozhodnutí Ústavního soudu v pátek 15. prosince je jasné, že od března na žádnou další fázi nedojde. Neznamená to však, že zbylé profese se povinnosti vyhnou. Soud nezrušil náběh obou zbývajících fází proto, že by snad považoval za neústavní, aby EET platila pro každého. Chce však, aby zákonodárce nejdřív jasně prozkoumal, že to bude mít smysl v poměru administrativní zátěž versus daňový výnos.

„Bude třeba zvážit, zda zde nejsou skupiny osob, které s ohledem na malý rozsah jejich podnikatelské činnosti nebude nezbytné pod jinak plošnou a povinnou regulaci zahrnout,“ stojí v nálezu soudu. Pro hostinské a provozovatele ubytování se nic nemění, EET pro ně platí dál, ale z povinnosti definitivně vypadnou platby kartou. Zůstává po nich elektronická stopa, a i když je pro stát jednodušší, když mu obchodník všechny tržby hlásí v jednom systému, ty kartou si finanční správa umí dohledat i jinak, a proto dle soudu není třeba vykazovat karetní operace v EET.

Ústavní soud nezrušil náběh obou zbývajících fází proto, že by snad považoval za neústavní, aby EET platila pro každého. Chce však, aby zákonodárce nejdřív jasně prozkoumal, že to bude mít smysl v poměru administrativní zátěž versus daňový výnos.

Ministerstvo financí už chystá novelu, která závěry soudu zapracuje. Proti třetí a čtvrté fázi, kam spadají i řemeslníci, principiálně nevystupují ANO, ČSSD a KSČM, takže na jejich spuštění nakonec může dojít. „Tak my evidovat nemusíme, to je bezva,“ radoval se jeden pražský taxikář. Poddal se však veselí předčasně, protože není jisté, že třetí a čtvrtá fáze elektronické evidence nenastane.

Nález Ústavního soudu, jímž zrušil část zákona o EET, vytvořil ve veřejném prostoru špatně prostupnou mlhu, v níž se mísí fakta s domněnkami, a proto je třeba ji kvůli možným chybným interpretacím rozptýlit. Poslouží k tomu i osm základních otázek a odpovědí.

Osm základních otázek a odpovědí

1. Končí EET?

  • Zákon platí dál. Soud rozhodl, že plošná povinnost hlásit tržby není neústavní a její cíl narovnat podnikatelské prostředí je legitimní. První dvě fáze, které už začaly – to jsou stravovací a ubytovací služby – zůstávají tak, jak byly.

2. Jak je to s placením kartou?

  • Evidování plateb, u nichž vzniká elektronická stopa, Ústavní soud zrušil. Jde o případy, kdy zákazník hradí službu nebo zboží kartou, typicky v e-shopech, ale týká se to i kamenných prodejen. Převod z účtu na účet v EET nikdy nebyl, další bezhotovostní transakce se nyní do nepovinného hájemství přesunou také. 
  • Pokud obchodník už investoval do softwaru nebo zařízení, jímž s finanční správou komunikuje, může to nechat klidně tak a vykazovat karetní platby spolu s těmi hotovostními dobrovolně. Kdo nechce, předělá si nastavení ve svém tabletu či pokladně. Ústavní soud vyjmul karetní platby, protože se k informacím o těchto tržbách finanční správa umí dostat i jinak. Takhle to měla jednodušší, když jí všechno „padalo“ na jedno místo, ale lehčí život státní správy podle soudu není důvodem k vyšší administrativní zátěži pro podnikatele.

3. Dojde na další fáze?

  • To nelze v tuto chvíli říct. Ministerstvo financí už chystá novelu zákona o EET, do níž promítne i požadavky Ústavního soudu. Mezi nimi i to, že zákonodárce musí pečlivě uvážit a doložit, jestli se vůbec vyplatí zbylé fáze spouštět. Také s ohledem na to, že už je v plánu vypustit z povinnosti živnostníky do určité výše ročních tržeb. Není jasné, do jaké výše, některé strany navrhují až 750 tisíc korun, ale může to být méně.
  • Novelu musí schválit parlament, a to v situaci, kdy vláda Andreje Babiše nemá ve sněmovně většinu. Pravicové strany nechtějí EET vůbec, náběh zbylých fází určitě nepodpoří, stejně tak lidovci a SPD. Teoreticky by na schválení třetí a čtvrté vlny s odloženou účinností mohly stačit hlasy ANO, KSČM a ČSSD.
  • Dvě poslední jmenované strany chtějí ale nejprve vidět, jak přesně ministerstvo zapracuje námitky soudu do novely. Principiálně s plošnou evidencí problém nemají, ale záleží na detailu. „Řešení musí být spravedlivé. Zohlednit by seměla situace malých podnikatelů na trzích,“ sdělil LN šéf poslanců ČSSD Jan Chvojka.

4. Kdo smí určit výjimku?

  • Část tržeb, které do EET nespadají, byla dosud přímo vyjmenovaná v zákoně, část mohla vláda doplnit svým nařízením, jestliže by evidence „zásadně ztížila plynulý a hospodárný výkon činnosti, ze které tržby plynou“. Ze stejného důvodu mohla vláda povolit přesun do speciálního režimu, při němž se příjmy nehlásí v reálném čase, ale souhrnně nejpozději jednou za pět dní.
  • Soud rozhodl, že takové nastavení je příliš vágní, protože si nikdo nemůže být pořádně jistý, jestli se na něj zákon vztahuje či bude vztahovat. Napříště mají být výjimky buď vypsány rovnou v zákoně, nebo v něm musejí být alespoň jasně popsány podmínky, za nichž vláda někomu plnění povinnosti odpouští.
  • Vláda už jednou toto zmocnění aktivovala, když upustila od evidování tržeb nevidomých a hluchoslepých podnikatelů, stejnou úlevu dostali i prodejci vánočních kaprů. Ministři podle soudu nemohou nakládat s takovou libovůlí, protože v českém právním řádu to musí být zákon, z něhož jednoznačně plyne, co pro koho platí a kdy.

5. Zmizí rodné číslo?

  • Na účtenkách už nesmí být daňové identifikační číslo, protože v případě fyzických osob, které podnikají, je to jejich rodné číslo s předponou „CZ“. Soud seznal, že je zcela zbytečné, aby se tak citlivý osobní údaj tiskl na každý vydaný lístek, když úplně stačí, aby tato informace elektronicky „odplula“ na servery finanční správy. Podnikatelé tedy budou nadále vykazovat stejné údaje jako dosud bernímu úřadu, ale na účtenkách pro zákazníky už DIČ nebude uvedeno. Na běh systému to nemá žádný vliv.

6. Platí to hned?

  • Ne. Zrušení náběhu dalších fází a placení kartou platí od 28. února 2018, protože od následujícího dne měla začít třetí fáze. Zákaz, aby vláda sama určovala výjimky ze zákona, se aktivuje až 31. prosince 2018. To znamená, že loňský ani následující prodej vánočních kaprů o pardon nepřijde, stejně jako postižení podnikatelé. Do té doby má parlament relativně dost času, aby přijal novelu, na níž se shodnou zákonodárci a která bude v souladu s výtkami ústavních soudců.

7. Budou se odškodňovat podnikatelé?

  • Někteří už se ozvali, že by po státu mohli chtít zpátky zbytečně vynaložené náklady, ale není to pravděpodobné. Když v roce 2007 pravicová vláda zrušila registrační pokladny těsně předtím, než byly povinné, také padaly požadavky na kompenzace. Nebyly vyslyšeny.

8. Skončí Účtenkovka?

  • Ne, rozhodnutí soudu na loterii nemá vliv.

Zákon rozštěpil ústavní soudce

Rozhodování o elektronické evidenci tržeb stálo Ústavní soud víc času a energie, než bývá běžné. A zanechalo mezi soudci názorový příkop, což se projevilo ve vysokém počtu odlišných stanovisek, která sepisují členové rozhodovacího senátu, když nesouhlasí s postojem většiny. Pětice soudců si přála, aby se celý zákon zrušil, včetně dvou fází, které už běží, protože stejně jako opoziční poslanci věří, že je neústavní a likviduje drobné podnikatele.

„Zavedení EET je nerozumné a ve svých důsledcích nespravedlivé jako ponechání celé třídy po škole jen proto, že v hodině vyrušoval jediný žák,“ píšou soudci, mezi nimiž je i někdejší prezident soudcovské unie Tomáš Lichovník. Podle zastánců tvrdšího verdiktu je zákon o e-tržbách projevem neúcty k lidem, „kteří v podnikání riskují svou existenci, místo aby se nechali zaměstnat“. Budou-li vyhnáni z byznysu, píšou soudci, uvolní to cestu „jejich velkým konkurentům směrem ke korporativnímu, velkopodnikatelskému a dotačnímu státu“.

Neznechutit podnikání

Výtka vůči většině senátu, jež rozhodla nerušit zákon jako celek, spočívá v tom, že se namísto testu proporcionality provedl test racionality. Ve srozumitelnějším jazyce to znamená, že se soudci podívali, jestli EET je ještě pořád rozumný způsob, jak nastavit rovné podmínky ve výběru daní, i když to třeba není způsob ze všech nejlepší. Odpůrci by si ale přáli, aby se zkoumání zaměřilo na to, jestli dává smysl zavedení plošné reportovací povinnosti bez ohledu na nuance.

Argumentují například staršími lidmi, kteří provozují lékařskou praxi, opravují boty nebo provozují malou vesnickou hospodu – podle pěti soudců by se jim neměli klást další překážky, aby se jim podnikání neznechutilo: „Máme totiž za to, že ne vždy je daňová disciplína tou největší hodnotou, legitimním cílem.“ Jinými slovy se přiklonili k názoru, který nejpregnantněji vyjádřil tehdejší předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg na podzim roku 2015, když se zákon projednával ve sněmovně.

V rozhovoru pro LN uvedl, že malé venkovské podniky plní roli mnohdy jediného epicentra spolkového života, a proto je třeba odpustit sem tam nějaké vědomé opomenutí v daňových odvodech. „Jsem realista, v malé hospodě to jinak nejde. Když mám volbu, zda stát přijde za rok o 40 tisíc na daních, nebo na vesnici zanikne hospoda, jsem rozhodně pro zachování té hospody,“ řekl Schwarzenberg.

Překročení hranice

Na druhé straně barikády zůstali soudci Josef Fiala a Milada Tomková, kteří naopak nesouhlasili, že se většina strážců ústavy rozhodla zrušit náběh třetí a čtvrté fáze EET, přestože to skupina navrhujících poslanců výslovně nežádala. Ti chtěli buď zrušit celý zákon, nebo zavést generální pardon pro živnostníky, kteří nevydělají více než 1,8 milionu ročně.

Fialovo odlišné stanovisko zatím není zveřejněno, a za tábor zdrženlivých lze proto citovat jen Tomkovou. Dle ní soud překročil hranici, co mu náleží, když zrušil paragrafy, o nichž stížnost opozičních poslanců vůbec nehovořila. „Těmito ustanoveními se Ústavní soud z hlediska jejich obsahu vůbec neměl zabývat,“ píše Tomková a dodává, že extenzivní postup v rámci svých pravomocí soudcovská většina ani řádně nezdůvodnila, zvláště když tak překročila meze vlastní „více než dvacetileté judikatury“.

Zrušení náběhů zbylých fází senát vysvětluje mimo jiné tím, že zákonodárce málo uvážil všemožné dopady v praxi, což dokládá pozdější zavádění výjimek u těch činností, u nichž se evidování ukázalo jako svízelné či kontraproduktivní. Podle Tomkové tak ale soudci žádají nemožné, protože tak prozíravý, aby viděl všechny možné zádrhele, není nikdo.

Kateřina Surmanová

Debata poslanců se měla utnout jinak

Čtyřicítka opozičních poslanců, která pohnala zákon o EET k Ústavnímu soudu, sázela na to, že norma padne, neboť expředseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) přerušil debatu předčasně. Měli za to, že je to organizované politické spiknutí, které pošlapává parlamentní pořádky. Ústavní soud se s tím neztotožnil, i když seznal, že ukončení diskuse se neodehrálo v souladu s jednacím řádem. Porušení pravidel podle soudu nedosáhlo takové intenzity, aby se kvůli tomu rušil zákon.

Hlavní chyba spočívala v tom, že Hamáček navrhl ukončení rozpravy z místa, odkud řídil jednání sněmovny. Správně měl řízení předat někomu z místopředsedů a jít návrh odprezentovat za řečnický pult. „Ústavní soud de facto dal za pravdu postupu tehdejší koalice, která použila ukončení rozpravy jako nouzový prostředek ve chvíli, kdy opozice zneužila paragrafu jednacího řádu a chystala se zcela zablokovat sněmovnu,“ uvedl Hamáček.

Otázka přílepku

ODS s TOP 09 měly tehdy naplánovány rozsáhlé obstrukce, jimiž chtěly zabránit, aby se o zákonu vůbec hlasovalo. Závěrečné čtení probíhalo v pěti dnech, argumenty se opakovaly a obsahem ani nenáležely do režimu třetího čtení, kdy se mají navrhovat jen drobné úpravy, například když je v návrhu zákona chybný legislativní odkaz nebo gramatická chyba. Věcná debata už se tam odehrávat nemá.

Proto Ústavní soud shledal, že opozice nebyla na svých právech krácená, každý poslanec měl možnost se s normou důkladně obeznámit, projednat ji ve výborech, připomínkovat a předesílat návrhy na změny. Ústavní soud se k námitkám proti proceduře postavil podle zásady zdrženlivosti v minulosti již opakovaně. V roce 2007 řešil podnět, podle nějž měl zrušit normu, protože vznikla jako přílepek.

Soudci tehdy zákonodárcům vzkázali, že přílepky nejsou ocenění hodná praxe, ale důvod pro zrušení celého zákona to nebyl. Stejně v roce 2012, kdy vláda sloučila jednání o několika reformních zákonech do jedné rozpravy, čímž omezila prostor na vystoupení poslanců u pultu. I tehdy soud uvedl, že jde o porušení jednacího řádu, ale nikoli natolik zásadní, aby dupalo po ústavních principech.

Kateřina Surmanová

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...