Schillerová si chce sáhnout na miliardy z privatizačního fondu

Nová ministryně financí Alena Schillerová se chce vypořádat s jedním z reliktů minulosti – s takzvaným privatizačním fondem. Na ten každý rok státu plynou miliardy korun z výdělků státních či polostátních podniků. Například společnost ČEZ na něj z předloňského zisku poslala 12,4 miliardy korun.

Z peněz fondu vláda kryje především důchodový schodek. Jen předloni z tohoto účtu šlo na penze 8,7 miliardy korun, loni pak 5,8 miliardy. „Privatizační fond je podle mého velká zvláštnost. Jde rozhodně o jednu z mých priorit, kterou zadám vyřešit hned teď v úterý na poradě vedení,“ řekla nedávno Schillerová v rozhovoru s LN.

Peníze leží ladem

Ministryni vadí, že pokud stát vybere do fondu více peněz, než je potřeba dát na penze, zůstanou na „privatizačním“ účtu ležet ladem. „Jsme teď v situaci, kdy v příštím roce (v roce 2018, pozn. red.) bude důchodový účet v přebytku a nebudeme na ně tak moci sáhnout,“ naráží Schillerová na fakt, že v roce 2018 počítá státní rozpočet s přebytkem důchodového účtu ve výši 3,1 miliardy korun.

Nová šéfka resortu tak hledá řešení, jak zajistit, aby se do budoucna neopakovala situace, která zřejmě nastane napřesrok. Sama připouští, že příprava potřebné legislativy bude nějaký čas trvat. Zásadní otázkou ovšem je, na co peníze využít. „Osobně bych byla nejraději, aby tyto peníze zůstaly nějakým způsobem svázány s důchody. Budeme o tom ještě s kolegy odborníky debatovat. Novelu ale k tomu určitě připravíme,“ říká Schillerová.

Kromě penzí, na které se dnes vydá nejvíce prostředků ze zvláštního účtu, z nich stát platí rovněž likvidaci ekologických škod, které vznikly v důsledku hospodaření privatizovaných podniků. Aby se jich stát vůbec zbavil, prodal je se závazkem nápravy.

Výdaje na sanaci ekologických škod a následnou revitalizaci v roce 2016 dosáhly 2,712 miliardy korun. Dalších 6,5 miliardy u již domluvených sanačních prací slíbil stát zaplatit. V tomto roce pak resort financí počítá s tím, že na vyčištění přírody a její obnovu v důsledku těžby vydá asi 4,5 miliardy korun. Tyto výdaje přitom nemohou být placeny ze státního rozpočtu, ale pouze ze zvláštního účtu.

Ministerstvo rovněž z těchto prostředků platí odškodnění u sporů souvisejících s privatizací, restituční nároky či provoz majetku určeného k prodeji.

Už v září se ale vláda dohodla, že některé výdaje fondu budou omezeny. Konkrétně jde například o dotace pro státní podnik DIAMO na odstraňování následků těžby uranu ve Stráži pod Ralskem. Ty skončí k 1. lednu 2019. Hned od ledna tohoto roku rovněž přestává posílat peníze na podporu průmyslových zón.

Lépe ohlídat čerpání

Fond privatizace se skládá ze zvláštních účtů, na kterých jsou peníze převedené v roce 2006 ze zrušeného Fondu národního majetku na ministerstvo financí. Zároveň na účty plynou peníze z privatizace a od společnosti ČEZ. Dividendy od polostátního energetického podniku přitom tvoří asi 80 procent jeho příjmů. Kromě ČEZ tam putují i zisky ze státních podniků, jako jsou MERO, Čepro či Český aeroholding. „Vyjma těchto dividend, které tvoří přes 93 procent, v letech 2013 až 2015 dokonce přes 98,75 procenta všech příjmů, jde o prostředky z jakýchkoliv privatizačních projektů a o likvidační zůstatky ze zlikvidovaných státních podniků,“ říká mluvčí resortu financí Filip Běhal. Například v roce 2016 takto na účet připlulo dodatečných 0,751 miliardy korun. Nicméně privatizační fond není jediný, na který si chce nově jmenovaná šéfka financí posvítit.

„Je tu celá řada fondů, kam dáváme peníze. Například Státní fond dopravní infrastruktury a mnohé další. Jako dobrý nápad mi přijde, že by vůbec neexistovaly tyto fondy a peníze by šly rovnou do příslušných rozpočtových kapitol. Popřípadě by se mi líbilo, kdybychom mohli lépe sledovat čerpání peněz těchto fondů,“ doplnila Schillerová.