Ať zvedne ruku, kdo by si nepřál, aby mohl uskutečnit svůj sen. Komu se to povede, je šťastný, a radost je o to větší, pokud je výsledek ku prospěchu co největšímu počtu lidí. Zatímco se lidé v České republice zajímali o referendum v Katalánsku, unikla jim zpráva, že 7. listopadu se na základě lidového hlasování od města Monroe odtrhla a osamostatnila část obce, která nese název Kiryas Joel. Laskavý čtenář se může ptát, proč by ho měla zajímat zpráva o referendu v nějaké vesnici 80 kilometrů od New Yorku. Odpověď: Je to místo, kde by většina z nás asi chtěla žít.
Kiryas Joel (Joelovo město) založili chasidští Židi z dynastie Satmar v roce 1977. Místo si vybral sám zakladatel tohoto chasidského hnutí, filozof a rabín Joel Teitelbaum (známý též jako Satmarský rebe), který v roce 1935 jako rabín ve městě Szatmárnémeti (nyní Satu Mare v Rumunsku) založil chasidské hnutí Satmar (název města v jiddiš). Hlásal, že láska k bohu neznamená jen rituály a formality, ale zejména lásku ke všem lidem a životu vůbec.
Klidné místo
Teitelbaum stál před druhou světovou válkou v čele židovské komunity čítající více než dvanáct tisíc lidí. Byl nesmírně oblíben. O svých plánech na rozvoj a posílení obce dokázal argumentovat natolik přesvědčivě, že lidé ochotně odhlasovali zvýšení odvodů pro tyto účely až o 50 procent. V roce 1944 byl zatčen a vězněn v koncentračním táboře Bergen-Belsen.
V roce 1970 si rabín Teitelbaum vzal do hlavy, že pro svoje chasidy najde klidné místo daleko od nemravnosti a jiných škodlivin velkoměsta. O sedm let později založil u města Monroe osadu Kiryas Joel. |
Podařilo se mu přežít díky tomu, že se dostal do Kastnerova vlaku, který 30. června opustil Budapešť s téměř 1700 Židy a bezpečně je odvezl do Švýcarska. Vlak byl pojmenován po Rudolfu Kastnerovi, maďarskožidovském právníkovi, který v zastoupení Pomocného a záchranného výboru vyjednával s Adolfem Eichmannem o propuštění alespoň části maďarských Židů výměnou za zlato, diamanty a peníze.
Po válce se rabín Teitelbaum usadil v New Yorku, přesněji v Brooklynu, kde žilo mnoho jeho příznivců. V roce 1970 si vzal do hlavy, že pro svoje chasidy najde klidné místo daleko od nemravnosti a jiných škodlivin velkoměsta. O sedm let později založil u města Monroe osadu Kiryas Joel. Prvním člověkem, jenž zde byl pochován, byl právě rabín Teitelbaum. Zemřel v roce 1979 ve věku 92 let a na pohřeb prý přišlo sto tisíc lidí.
Nulová kriminalita
Rozloha Kiryas Joel představuje pouhou desetinu města Monroe, ale žije zde více než 22 tisíc lidí, což je více než celkový počet obyvatel zbylých devíti desetin. Průměrný věk je dvanáct let, dívky se vdávají brzy a mají hodně dětí. Městečko sice podle statistiky patří mezi nejchudší obce v USA, na druhé straně péče o děti, matky, o staré lidi a nemocné je zde příkladná.
V Kiryas Joel neexistuje násilí či drogová problematika, nikdo nemá AIDS, kriminalita je prakticky nulová. Zato domy a byty se staví nevídaným tempem. |
V Kiryas Joel neexistuje násilí či drogová problematika, nikdo nemá AIDS, kriminalita je prakticky nulová. Zato domy a byty se staví nevídaným tempem. Před sedmi roky ve svých 93 letech zemřela Yitta Schwartzová, jedna z nejstarších obyvatel městečka. Porodila 15 dětí, měla více než 200 vnuků a vnoučat, stovky pravnuků a pravnoučat. Zanechala více než dva tisíce žijících potomků. Dnešní vymírající Evropa může jen závidět…
Dalo by se říct, že se rabínu Teitelbaumovi podařilo vybudovat ráj na Zemi. Ani hrůzy 20. století nezastavily tohoto úctyhodného muže na jeho dlouhé a těžké cestě k vysněnému cíli. Jeho pevná víra, organizační schopnosti, odvaha, zarputilost a bojovnost ať jsou příkladem pro mladou generaci. Vše, co Joel Teitelbaum začal, žije a zřejmě bude vzkvétat i v budoucnosti.
