Rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana, aby Bezpečnostní informační službě (BIS) zjistila, zda byl na území České republiky vyvíjen nebo skladován novičok, není zbytečné ani nadbytečné, prohlásila ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová. Po prezidentovi hodlá druhý politik jednat na základě faktů, a nikoli ideologické předpojatosti.
Na základě dostupných dokumentů totiž nelze jednoznačně vyloučit, že se na území České republiky nebo bývalého Československa mohlo nacházet v osmdesátých letech 20. století a může nacházet i dnes omezené množství nervově paralytických látek (NPL) čtvrté vývojové řady, mezi něž patří i ty vyvíjené na základě programu Novičok – samotný novičok pak je binární látka.
Nervově paralytické látky, například sarin, tabun, soman, VX, IVA či skupina vyvíjená v programu Novičok, jsou vysoce toxické, rychle účinkují, patří k vojensky nejnebezpečnějším a mohou je použít i teroristé. Z chemického hlediska jde o organofosforové (OF) sloučeniny ochromující nervový systém, a nejsou-li podány protiléky, způsobují smrt. Začaly se vyvíjet v roce 1935, kdy v německém závodě I. G. Farben popsal chemik Gerhard Schrader výrazné toxické účinky při výzkumu nových insekticidů.
Válečné konflikty i teroristické útoky
Tento objev odstartoval syntézu řady jedovatých OF sloučenin. Po druhé světové válce získaly část jejich zásob spolu s technologiemi, archivy a vědeckými pracovníky vítězné mocnosti. Nervově paralytické látky byly použity jak ve válečných konfliktech, tak proti civilistům při teroristických útocích – sarin několikrát zejména na Blízkém východě.
Nervově paralytické látky byly použity jak ve válečných konfliktech, tak proti civilistům při teroristických útocích – sarin několikrát zejména na Blízkém východě |
V březnu 1988 jej použil Irák v Halabdži a okolí k potlačení povstání Kurdů, přičemž zahynulo pět až osm tisíc lidí, za což byl souzen irácký diktátor Saddám Husajn a jeho bratranec Alí Hasan Madžíd přezdívaný „chemický Alí“. V dubnu 1988 byl sarin ve směsi s cyklosarinem a tabunem nejméně čtyřikrát nasazen ve válce Iráku s Íránem, když irácká armáda dobývala nazpět poloostrov Fao v průběhu druhé bitvy o něj – zahynulo několik stovek až tisíců lidí.
Teroristé poprvé použili sarin v devadesátých letech – dvakrát sekta Óm šinrikjó v Japonsku. Nejprve v noci z 27. na 28. června 1994 na několika místech ve městě Macumotu, přičemž zahynulo sedm a otráveno bylo okolo šesti set osob, podruhé 20. března 1995 v Tokiu, kdy rozptýlila sarin na třech trasách v pěti vlacích metra. Zasaženo bylo zhruba deset tisíc lidí, z nichž dvanáct zemřelo a více než pět tisíc bylo vážně intoxikováno.
Později se ukázalo, že chemici sekty vyvíjeli další NPL, zejména VX, o čemž mimo jiné svědčí událost z prosince 1994, kdy se v Ósace uskutečnila vražda vstřikem této látky na zadní část krku. Naposledy byl sarin použit několikrát v Sýrii. Zatím jediný oficiálně potvrzený útok se odehrál 21. srpna 2013 v Ghoutě na předměstí Damašku. Zemřelo při něm 355 až 1700 lidí a postiženo bylo 3600 až šest tisíc. Inspektoři OSN potvrdili sarin, ale nesdělili, kdo jej použil.
Přísně tajný projekt Foliant
Kvůli obtížné manipulaci a likvidaci jednosložkových bojových otravných látek začaly USA v roce 1987 vyrábět binární munici. Její výhoda oproti jednosložkové spočívá ve dvou či více nejedovatých složkách, které se až v průběhu letu k cíli či při dopadu smísí a vytvoří smrtelně jedovatou látku. Složky, které tvoří binární munici, nejsou jedovaté, a proto je její mezinárodní kontrola obtížná. Výhodou je možnost výroby jednotlivých složek pro mírové účely, například insekticidů.
V roce 1973 Kreml zahájil přísně tajný projekt Foliant – výzkum a výrobu binárních nervově paralytických otravných látek –, na který navázal program Novičok. Pod tímto kódovým označením se skrývá řada NPL, z nichž každá má jiné fyzikální vlastnosti. |
Sověti se zpočátku stavěli k binární munici rezervovaně, považovali ji za méně účinnou a vzhledem ke složité výrobě za podstatně dražší než munici plněnou jednosložkovou otravnou látkou. Binární program USA prohlašovali za politický krok, který má zkomplikovat budoucí mezinárodní kontrolu.
Nakonec však v roce 1973 i Kreml zahájil přísně tajný projekt Foliant – výzkum a výrobu binárních nervově paralytických otravných látek –, na který navázal program Novičok. Pod tímto kódovým označením se skrývá řada NPL, z nichž každá má jiné fyzikální vlastnosti. První informace o těchto látkách podali až přeběhlí vědci, kteří se podíleli na ruském vývoji biologických a chemických zbraní.
Prvním takovým významným vědcem byl Ken Alibekov, který pracoval na výrobě bakteriologických zbraní – informoval USA nejen o jejich programu, ale i o novičoku. Konkrétní informace poskytl Vil Mirzjanov. První látka této skupiny byla pojmenovaná K-84 a později přejmenovaná na A-230.
Případ Skripal
Postupně vznikly čtyři základní varianty novičoku a od nich byly odvozeny podobné látky. Nyní je jich více než sto, z nichž z vojenského hlediska je nejdůležitější A-232 (Novičok-5). Látky této skupiny nebyly nikdy bojově nasazeny. První známá otrava člověka se stala v roce 1987, když selhalo odvětrávání v laboratoři – postižený vědec Andrej Železňakov dávku atropinem přežil.
Otázkou je, co Sergej Skripal ve Velké Británii dělal od své výměny do současnosti. Pokud pracoval pro britskou zpravodajskou službu MI6, pak důvod ruského útoku je zřejmý. |
V roce 1995 byli novičokem otráveni ruský bankéř Ivan Kivilidi a jeho sekretářka a podle britské premiérky Theresy Mayové i v březnu 2018 v britském Sallisbury dvojitý agent Sergej Skripal a jeho dcera Julija. Média tvrdí, že Rusko, k takovému zločinu mělo důvod, aniž by však nějaký uvedla.
Rusko i ostatní země Varšavské smlouvy vojenské přeběhlíky tvrdě trestaly, často smrtí. V Československu byl posledním takovým přeběhlíkem vojenský přidělenec ve Francii František Vojtásek. Prokurátor pro něho žádal trest smrti, nakonec byl odsouzen na 25 let.
Otázkou je, co Skripal ve Velké Británii dělal od své výměny do současnosti. Pokud pracoval pro britskou zpravodajskou službu MI6, pak důvod ruského útoku je zřejmý. Skripal byl nějakou dobu šéfem personálního oddělení ruské vojenské rozvědky a Britům údajně předal informace až o 300 ruských agentech. Pravdu se však zřejmě nedozvíme.
Dvě pracoviště
V bývalém Československu se nejméně dvě pracoviště věnovala NPL, především jejich výzkumu a vývoji protiléků – Vojenské zařízení v Zemianských Kostolanech na Slovensku, které podle Chemických listů (č. 110/2016) vyrábělo ruskou verzi nervově paralytické látky VX (R 33), a Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové, jež dosud funguje a vyvíjí látky světové úrovně proti NPL – od individuálního protichemického baličku IPB-80 až po léky Conol, Pantal a Transant.
V bývalém Československu se nejméně dvě pracoviště věnovala NPL, především jejich výzkumu a vývoji protiléků – Vojenské zařízení v Zemianských Kostolanech na Slovensku a Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové, jež dosud funguje |
K vývoji protiléků, což trvá řadu let, výzkumní pracovníci musejí provést stovky pokusů a vyvinuté léky musí někdo vyrábět, je třeba mít nervově paralytické látky, a nikoli nepatrné množství. Otázkou je, zda léky proti NPL vyráběné v ČR a předtím v Československu působí proti všem čtyřem variantám, tedy i novičoku.
Pokud ano, pak musely být v průběhu vývoje u nás k dispozici i poslední varianty nervově paralytických látek čtvrté vývojové řady. Opatrnost prezidenta Zemana tedy může být na místě.
