Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Z chaosu kolem hliníku bude profitovat Čína

  14:34
Velkým ekonomickým tématem dneška je nedostatek hliníku na světových trzích. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Jaké jsou příčiny akutního nedostatku hliníku na světových trzích?

Proč na světových trzích chybí hliník? foto: Richard Cortés, Česká pozice

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

V USA je právě na státní návštěvě francouzský prezident Emmanuel Macron, koncem týdne tam přijede německá kancléřka Angela Merkelová. Jedná se a jednat se bude o tarifech na ocel, o hrozbě obchodní války, o pařížské klimatické dohodě, o plnění závazků v NATO apod.

Momentálně nejžhavějším tématem je však akutní nedostatek hliníku na světových trzích, především v Evropě. Jeho cena letí raketově vzhůru. Hrozí, že evropským automobilkám dojdou brzy hliníkové komponenty, takže se bude muset úplně zastavit výroba. Podle Financial Times se možná rýsuje dohoda s americkými úřady. Oligarcha Oleg Děripaska, který se ocitl na americkém sankčním seznamu, prodá 48procentní podíl (kvůli sankcím se nedávno snížil pod 50 procent) v druhém největším výrobci hliníku na světě Rusal. Firmy Rusalu v Evropě musely zastavit výrobu, protože s nimi nikdo nesmí obchodovat. Jediný, kdo tuto firmu může rychle koupit, je přitom paradoxně ruská vláda, pak se přestanou sankce na Rusal vztahovat.

Ukazuje se, co může nastat, když v plánování americké politiky vládne chaos a zmatek. Když nebudou firmy z EU moci nakupovat hliník u Rusalu, budou ho muset shánět v Číně. Je v zájmu USA, aby se evropský spojenec obracel v oblasti strategického zájmu na Čínu? Děripaska se ocitl na seznamu, přitom to není Putinův člověk. Teď firmu Rusal možná koupí pravděpodobně přímo ruský stát, který paradoxně na sankčním seznamu není (byť jsou na seznamu lidé z toho důvodu, že mají blízko k Vladimiru Putinovi, který představuje vrchol mocenské pyramidy ruského státu).

Ještě znepokojivější je, že jedno rozhodnutí o jednom člověku může vést až k zadrhnutí či úplnému zastavení výrobního řetězce klíčového odvětví evropské ekonomiky. Bylo by logické, kdyby Američané sankce mířili například na plynovod Nord Stream 2 nebo na Gazprom. Kauza hliník ale postrádá jakoukoli logiku. Co si o tom myslíte?


 

Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Reakce na ruskou agresi být musí

Problém s hliníkem je jiného charakteru než Trumpova ochranářská opatření, byť v obou případech hrozí ztráty na všech stranách. Zmatky na trhu s hliníkem jsou vedlejším efektem politiky USA a Evropské unie, která se snaží reagovat na různé aspekty ruské agrese. Představa, že je třeba cíleně zasáhnout významné představitele ruského režimu namísto plošných opatření, jejichž důsledky trpí celá populace, je pokus, který by mohl vést správným směrem. Zda se to daří, nebo nikoli, je stále otevřená otázka. Že v takové situaci dojde k poškození obou stran je jisté; zda tato politika dosahuje výsledků, zatím v plnosti nevíme; že tu budou drahé omyly se dá předpokládat. Na ruské agresivní akce se však nějak odpovědět musí, opačné chování by nás všechny mohlo stát více.

Zmatky na trhu s hliníkem jsou vedlejším efektem politiky USA a Evropské unie, která se snaží reagovat na různé aspekty ruské agrese.

Na druhé straně ochranářská opatření USA, jakož i pokusy o nahrazení multilateralismu v obchodních dohodách úzkými dvoustrannými smlouvami, kde jsou USA relativně v nespravedlivé výhodě, vypadají jako nástup na šikmou plochu, která jistě poškodí všechny strany, a jak historie ukazuje, může vést nejen k hospodářským ztrátám, ale i k politickým nebezpečím. Doufejme, že se Evropě podaří držet pohromadě a toto nebezpečí odvrátit.

Různé akce současné vlády USA skutečně ukazují na zmatky, jejichž účel může být „vnášení zmatku v řady nepřátel“. Po mém soudu to pro demokracie není dobrá taktika. Vyžaduje totiž, aby režim, který to organizuje, byl neprůhledný. Autoritářské systémy na tomto poli mají zřejmou výhodu a demokracie by je neměly kopírovat; měly by bojovat na jiném poli.



Dominik Stroukal, hlavní ekonom skupiny Roklen

Hliník se odstěhuje do Číny

Když před týdnem vystřelila cena hliníku na nejvyšší cenu od roku roku 2011, vypadalo to, že by mohla růst až do nebes a přinést výrazné problémy. Při ceně 2600 dolarů za tunu přišli analytici s předpověďmi o překonání 3000 dolarů a dokonce i více. Krize se ale zatím nekoná. Trh se uklidnil a cena spadla zase zpět k 2200 dolarům. Přeskupily se ale politické síly. Paradoxním závěrem je posílení Číny.

Abychom byli v obraze, nad 3000 dolary za tunu byl hliník už v roce 2008. Nejde tedy o problém, který by trh nedokázal vstřebat. Mnohem zajímavější je politika, která se kolem hliníku odehrává.

Donald Trump posílil Čínu. Nabízí se otázka, proč to dělá. Vedle konspirací existují dvě hlavní teorie. První je prostá. Možná to americký prezident nedomyslel. Možné to je, ale pravděpodobnější je druhá teorie. Podle ní Donald Trump ukazuje, že bude využívat sankcí bez ohledu na následky.

Ruský hliníkový gigant Rusal se dostal po amerických sankcích do významných problémů. Tím hlavním byla možnost zastavení přísunu kapitálů. Západní banky by patrně nechtěly pokoušet štěstí a firmě půjčovat.

Oleg Děripaska, vlastník Rusalu, se tedy obrátil logicky na druhou stranu, k Číně. Ostatně, Čína sama odebírá od Rusalu více než 10 procent veškerého zahraničního hliníku. Firmě to pomohlo postavit se na nohy po propadu vlastních akcií až o polovinu. K tomu navíc Evropa, která odebírala téměř polovinu výroby Rusalu, začne více nakupovat v Číně.

Jinými slovy, Donald Trump posílil Čínu. Nabízí se otázka, proč to dělá. Vedle konspirací existují dvě hlavní teorie. První je prostá. Možná to americký prezident nedomyslel. Možné to je, ale pravděpodobnější je druhá teorie. Podle ní Donald Trump ukazuje, že bude využívat sankcí bez ohledu na následky. Nikdo pak není v bezpečí a nemůže si říkat, že by „to přeci neudělal“.

To vysílá zcela zásadní zprávu například Íránu. Ten vyváží téměř polovinu své ropy tradičním spojencům USA, včetně Japonska, Koreje, ale i evropských zemí. Ještě před nedávnem se obnovení sankcí, ke kterému může dojít v květnu, příliš neobával, protože by poškodily nejen Írán, ale i tyto země. A v konečném důsledku i Spojené státy. Dnes už se musí mít na pozoru. Donald Trump jednoduše opět dokázal, že od něj lze čekat téměř cokoliv.



Monitor Jana Macháčka

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...