Praktici budou sloužit pohotovost na urgentních příjmech nemocnic

V odpoledních a nočních hodinách by měl praktický lékař ošetřit nemocného na pohotovosti, jež ale mnohde nefunguje a lidé o ní ani nevědí. Pacienti s angínou nebo dlouhodobými potížemi proto míří večer přímo do nemocnic. Tam je ale jejich ošetření mnohem nákladnější. „Nemá smysl udržovat lékařské pohotovostní služby ve starém módu,“ tvrdí proto ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v rozhovoru.

Chce vybudovat novou síť pohotovostních služeb v nemocnicích, kde už mnoho z nich funguje. Praktičtí lékaři se tak z pohotovostí přesunou na urgentní příjmy nemocnic. Bude jich celkem 81, nejméně jedna v každém okrese. Pacienti s méně vážnými problémy, kteří míří do nemocnice, proto uvidí nejprve praktika. Ten bude fungovat jako filtr. Buď pacienta urychleně nasměruje na příslušné oddělení, nebo se o něho postará sám. Anebo ho odkáže na lékaře v běžných ordinačních hodinách, protože vůbec na pohotovost nepatří.

„Ve srovnání se současným stavem je to výrazně rozumnější,“ souhlasí předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Pacientům to však může přinést komplikaci: cesta za naléhavou lékařskou péčí se jim prodlouží. Například v Ústeckém kraji je nyní pohotovostí čtrnáct, bývalých okresů ale jenom sedm. Neznamená to však automaticky, že nynější pohotovosti skončí. Zřizují je krajské úřady, jež si je budou moci platit i dále, upozornil šéf Asociace zdravotnických záchranných služeb Marek Slabý.

LIDOVÉ NOVINY: Chystáte změny v lékařské pohotovostní službě. Je to pravda?

VOJTĚCH: Řeší se otázka urgentních příjmů, respektive lékařské pohotovostní služby, což je velké téma. Po mnoha diskusích se zdravotnickou záchrannou službou jsme přesvědčeni, že nemá smysl udržovat lékařské pohotovostní služby ve starém modu, kdy lékař někde bude v nějaké místnosti v ordinaci v noci poskytovat tuto péči. Ze statistik totiž víme, že pacienti tam nechodí, respektive přijdou tam dva za noc. Chodí totiž raději rovnou do nemocnice.

LIDOVÉ NOVINY: Jak to tedy má vypadat nově?

VOJTĚCH: Praktik by měl být součástí urgentního příjmu nemocnic, které chceme podporovat. Když přijde pacient, který má závažnější problém – třeba se uhodil do hlavy –, může ho rovnou poslat na magnetickou rezonanci. Což by musel udělat i v ordinaci, takže lepší je mít praktika v rámci urgentního příjmu, kde má v zádech potřebné vybavení a další návazné zdravotní služby. To jsme se shodli. Zároveň bude fungovat jako určitý filtr, jenž odfiltruje takové pacienty, kteří nemusí dále v nemocničním systému postupovat.

LIDOVÉ NOVINY: A budou praktici souhlasit s tím, že začnou sloužit v nemocnicích?

VOJTĚCH: Lékařské pohotovosti už dneska nefungují. Bude však třeba povinnost pro praktiky více sloužit ukotvit i v legislativě. Pokud praktici říkají, že nechtějí poskytovat pohotovost v odlehlých ordinacích, kde nemají žádný komplement v zádech, ale v rámci nemocnic, pak tam musejí sloužit. Takže to musí jít ruku v ruce s povinností pro praktiky se na té službě prostřídat. Objektivním faktem je, že si dnes nemocnice stěžují, že praktici moc sloužit pohotovost nechtějí.

LIDOVÉ NOVINY: Chystá se ovšem celková reforma primární péče. Co si pod tím máme představit?

VOJTĚCH: Cílem je, aby primární péče fungovala lépe, protože když se podíváme do zahraničí, tak tam má praktický lékař mnohem silnější úlohu v systému. Prochází skrze něj drtivá většina pacientů. U nás to bohužel tak není, praktik nemá tak silnou úlohu a často musí pacienta poslat ke specialistovi, protože mu nemůže rovnou předepsat nějaké léky, anebo nefunguje systém lékařské pohotovostní služby, takže jde rovnou do nemocnice na urgentní příjem a končí v nemocničním systému, což je mnohem dražší a často to není úplně nezbytné.

LIDOVÉ NOVINY: Jaká tedy bude role praktického lékaře po reformě?

VOJTĚCH: Základní vize a směr je, že role praktika musí být silnější. Pacient by měl jít prvně k praktickému lékaři, a pokud to nebude nutné, nebude chodit dál ke specialistovi nebo do nemocnice. To je v zásadě to, o čem se bavíme a kolem čeho se to celé točí.

LIDOVÉ NOVINY: Co všechno se kvůli tomu bude muset změnit?

VOJTĚCH: Je to otázka standardizace ordinací a vzdělávání lékařů. Jsou to kompetence praktických lékařů, které by se měly rozšířit z hlediska preskripce léků a z hlediska provádění některých vyšetření, která teď provádět nemohou. Ale u léků je to teď asi nejlepší příklad. Kvůli antidiabetikům musí dnes pacient ke specialistovi, byť tam není jasný odborný důvod. Naší snahou je, aby praktik byl schopen pacienta obsloužit, aby pacient zůstal u praktika a nemusel dál do systému, protože to je nejefektivnější.

LIDOVÉ NOVINY: Změní se i financování praktických lékařů?

VOJTĚCH: Cílíme na to, aby se neposilovala kapitační, ale spíše výkonová platba. Tedy abychom financování nastavili motivačně. Už v dohodě podepsané na příští rok mezi praktickými lékaři a pojišťovnami je to nastaveno tak, že kapitační platba se zvýší pouze praktikům, kteří mají nejširší ordinační dobu. Jde o to, aby praktik byl motivovaný se o pacienty starat, a neposílal je třeba ke specialistům. Tedy aby měl jen pacienty v kartotéce a bral za ně kapitační platby, ale neviděl je, jak je rok dlouhý.

LIDOVÉ NOVINY: Když je řeč o penězích, rád bych se zeptal i na platy sester. Odbory požadovaly desetiprocentní plošné zvýšení tarifů u všech zdravotníků, ale vy jste s tím nesouhlasili. Proč?

VOJTĚCH: Především nemocnice nesouhlasily, aby se plošně navýšily platy sester. Z různých důvodů, které jsme vzali jako relevantní. Sám mám konzistentní názor, a odbory to i uznávají, že po několika letech plošného navyšování – platy rostly minimálně o 30 procent od roku 2015 – nastal čas, aby odměňování bylo diferencované a peníze šly primárně tam, kde jsou třeba. Třeba sestrám u lůžka.

LIDOVÉ NOVINY: A proč se má zvýšit příspěvek za směnu?

VOJTĚCH: Všichni v zásadě říkali na všech setkáních, i odbory, že největší problém dnes je se zajištěním směnného provozu, kde jsou sestry a nižší zdravotnický personál. Tam že je nejvíc tlačí bota. Dokonce se kvůli tomu zavírají oddělení či lůžka. Řekli jsme, že to chápeme, a že tedy zvýšíme razantně o 5000 příplatky za směnnost, takže kdo bere dnes 2000, bude brát 7000.

Ti, kteří berou pár stovek, sanitáři a podobně, budou brát o 2000 korun navíc. Když se to vezme procentuálně, je to vyšší nárůst než 15 procent. Sestra, která bere dneska 30 tisíc, bude brát 35 tisíc korun. Zdravotnický personál ve směnách, kterého se toto navýšení týká, má asi přes 30 tisíc lidí.

LIDOVÉ NOVINY: Takže už je navýšení příspěvku za směnu jisté?

VOJTĚCH: Ano, takhle se dohodly nemocnice v dohodovacím řízení s pojišťovnami, které to akceptovaly. A na tento příplatek za směnnost v akutní či následné péči půjde 4,6 miliardy korun. Zbytek peněz, které nemocnice v příštím roce dostanou, je pětiprocentní nárůst úhrad, stejně jako u ostatních segmentů.

Ten umožňuje i vyšší než pětiprocentní růst platů, protože personální náklady nejsou sto procent. U těchto peněz ředitelé chtěli, abychom jejich rozdělení nechali víc na nich, že mají každý trochu jiné problémy a chtějí více diferencovat i v rámci odměňování.Protože plošné navýšení jim neumožňuje motivovat dobré zaměstnance a ředitelé chtějí mít v tomto směru větší možnost ovlivňovat personální politiku.

Někde chybějí více sestry, někde lékaři, takže plošné navýšení ničemu neprospívá. Sice se plošně navyšovalo, ale počet sester každým rokem klesal. Proto je nutné peníze více cílit. Toto je zkrátka lepší řešení. Odbory samozřejmě mají možnost vyjednávat s nemocnicemi o těchto penězích.

LIDOVÉ NOVINY: Existuje nějaká záruka, že ředitelé část těchto peněz použijí na platy?

VOJTĚCH: Samozřejmě, že odbory nevěří, že zaměstnanci nějaké peníze dostanou, ale já říkám, že dnes je situace úplně jiná než před pěti lety. Personál skutečně chybí a nedokážu si představit ředitele, kterému by bylo jedno, jestli personál má, nebo nemá. Protože nemocnice na to doplatí tím, že se jí sníží produkce, když třeba bude muset zavírat oddělení a sníží se i úhrady od pojišťovny do budoucna. Ředitelé nejsou úplně hloupí a dokážou peníze využít tak, aby tam zkrátka personál měli. Věřím, že to tak je.

LIDOVÉ NOVINY: Oznámil jste také, že dohodovací řízení zdravotníků s pojišťovnami o výši úhrad na příští rok dopadlo natolik úspěšně, že ministerstvo vůbec nebude muset vydávat úhradovou vyhlášku. Jak jste to dokázal?

VOJTĚCH: Měli jsme snahu být mediátorem. Ministerstvo se snažilo partnery při každém jednání přiblížit k sobě a apelovat na to, aby slevili ze svých nároků. V zásadě jsme to tak dělali u všech segmentů, což je možná také důvod, proč tentokrát bylo dohodovací řízení tak úspěšné oproti předchozím letům. Prostě jsme se na to nevykašlali.

LIDOVÉ NOVINY: U těch jednání se rozdělovalo 20 miliard, které zdravotnictví příští rok dostane navíc. Dostali zdravotníci k těmto jednáním nějaké vodítko?

VOJTĚCH: Řekl jsem jasně, že nechci přilepšovat těm, kdo se nedohodnou, což bylo možná také důvodem, proč se dohodli všichni. To byla jasná deklarace, která je měla motivovat k dohodě.

LIDOVÉ NOVINY: Jaký to bude mít dopad na pacienta?

VOJTĚCH: V prvé řadě to má dopad na systém jako takový. Všem totiž půjde zhruba pět procent peněz navíc. Už to nebude tak, že by všechny peníze šly třeba jenom do nemocnic na úkor ostatních. Byť nemocnice jsou důležitým segmentem a dostanou po stomatolozích nejvíc, protože spolu s příspěvkem za směnnost je čeká celkem devítiprocentní nárůst.

Jsem rád, že účastníci dohodovacího řízení také vyslyšeli můj apel, aby kladli důraz na zvyšování kvality a efektivity zdravotní péče. Příkladem je dohoda praktických lékařů s pojišťovnami, že budou lépe odměňováni ti, kteří budou mít delší ordinační dobu. Péče tak bude pro pacienty dostupnější.

LIDOVÉ NOVINY: Proč bylo důležité, aby se všichni dohodli?

VOJTĚCH: Bylo důležité, aby se konečně naplnil zákon, který se nenaplňoval posledních zhruba 20 let. Předpokládá totiž, že segmenty se mají s pojišťovnami primárně dohodnout. Až potom přichází plán B, což je úhradová vyhláška. Nikdo to však nerespektoval, všichni k dohodovacímu jednání přistupovali velmi formálně s tím, že si na ministerstvu vylobbují víc. Zásadně jsem tento přístup odmítl.

LIDOVÉ NOVINY: Šlo tedy jenom o to, aby se naplnil zákon?

VOJTĚCH: Další věc je konsenzus. Dřív bylo všechno na ministerstvu, které v pár úřednících napsalo úhradovou vyhlášku. A vždy byl někdo spokojený a jiný ne. Všichni pak nadávali, co zase ministerstvo napsalo, že jedněm přilepšuje a jiným naopak ubližuje. To se teď mění, protože celé zdravotnictví se shodlo, jak bude financováno v příštím roce. A ten konsenzus je podle mě úplně nejdůležitější. To tady nebylo zvykem.

LIDOVÉ NOVINY: Poslední se dohodli s pojišťovnami lékárníci. Je to proto, že jejich situace není dobrá, jejich příjmy klesají a je tam spousta problémů třeba s dodávkami léků?

VOJTĚCH: Lékárníkům jsme jasně řekli, že jsme ochotni se bavit o několika klíčových věcech a změnách. A to i o změně financování lékárenské péče. Je objektivní fakt, že financování lékáren závisí na ceně léků, a ve chvíli, kdy Státní úřad pro kontrolu léčiv tlačí tyto ceny co nejvíce dolů, zmenšuje se i marže a příjem lékárny.

Dá se proto souhlasit s tím, že současný systém financování lékáren je vyčerpaný a musíme hledat nový. Ale to je koncepční změna a je kvůli ní třeba změnit zákon, takže to nebude hned. Lékárníci jsou trochu nedočkaví a možná i agresivní, protože chtějí všechno řešit hned. Hned to ale nejde, pokud máme třeba změnit legislativu.

LIDOVÉ NOVINY: Oni si ale stěžují, že se nedodržuje platný zákon, podle kterého musí do dvou dnů dostat od distributora požadovaný lék. Ani toto nelze řešit hned?

VOJTĚCH: Otázka dostupnosti léčiv je z našeho pohledu trochu problém. Tady se v minulosti přijal pozměňovací návrh, jak byl prosazen ve sněmovně, že distributoři budou povinně dodávat léky do dvou dnů na základě svých tržních podílů.

Bohužel tento návrh, protože šlo o pozměňovací návrh, nebyl připomínkován a je napsán tak, že není jasné, jak mají být tyto tržní podíly stanoveny, na základě jakých kritérií, jestli do toho spadají jenom léky na recept, nebo i léky volně prodejné. Prostě je to nedomyšlené. Proto jsme řekli, že to chceme přepsat, a chceme se inspirovat slovenským modelem, kde není povinnost na distributorech, ale na výrobcích.