Ještě před rokem prodávaly Lesy ČR v aukcích kubík dřeva určeného k těžbě průměrně za 1118 korun, teď je to jen 232 korun. Ani tak se ale firmám nevyplatí dřevo dražit. Nejen proto, že kvůli kůrovcové kalamitě pro ně není odbyt, ale i kvůli přísným podmínkám, které vyplývají ze smluv. Aukce jsou vedle dlouhodobých smluv na lesnické práce jedním ze způsobů, jak státní podnik dřevo k těžbě soukromníkům prodává. Firmám však hrozí pokuty za nesplnění termínů, do kdy ho mají vytěžit, a ty jsou často vyšší než marže na současném trhu.
Přitom je žádoucí dřevo napadené kůrovcem vytěžit co nejdříve, aby se škůdce nešířil. Kvůli nezájmu se však aukce musejí opakovat. Podle právníka Pavla Krpaty z think tanku Czech Forest, který se specializuje na lesnické zakázky, má ovšem smysl těžit napadené dřevo jen do určité doby. „Je totiž termín, do kterého má ještě smysl stromy napadené kůrovcem těžit, protože když brouk vylétne, šíří se dál a už nemá smysl na jeho rychlé zpracování plýtvat kapacitami,“ říká Krpata.
Nevýhodné dražby
Právě s kapacitami je přitom v Česku problém, stejně jako s prostory, kde nadbytek kalamitního dříví uskladnit. Ministerstvo zemědělství kvůli tomu zveřejnilo seznam volných ploch, které vlastníci lesů i zpracovatelské firmy mohou využít k dočasnému skladování. Ještě loni v červnu se dřevo z nahodilých těžeb v aukcích prodávalo v průměru za 1118 korun. S přibývajícími měsíci cena klesala. V srpnu už to bylo 639 korun, letos v červnu státní podnik prodal kubík v průměru za 232 korun.
Přestože průměrná cena za kubík dřeva v elektronických aukcích klesla skoro pětinásobně, firmy poukazují na to, že ani tak pro ně nejsou dražby výhodné. Důvodem jsou smluvní pokuty, které jim hrozí například za nedodržení termínů. |
Pád cen na trhu způsobila kůrovcová kalamita, promítly se do něj ale i dvě vichřice, kvůli nimž stromy v lese popadaly. V lesích tak byl najednou příliš velký nadbytek kalamitního dřeva, se kterým navíc mají problémy i okolní státy, takže přebytek je i tam. Lesy zpracovávají kůrovcové dříví především na základě smluv na lesnické práce, které bývají vypisovány na pět let. Případně využívají vlastní lesní závody. „Prodej dříví v aukcích je využíván v případě, že uvedené zpracovatelské kapacity nejsou dostatečné, nebo za předpokladu, že dostatečné nebudou,“ vysvětluje mluvčí podniku Eva Jouklová.
Objem dřeva, které se přes aukce vydraží, není zanedbatelný. V roce 2016 se z celkové těžby osmi milionů kubíků dřeva v elektronické dražbě prodalo 1,5 milionu kubíků dříví. Loni to bylo podobně, čísla ale ještě nejsou finální. Jen do září se v aukcích prodalo 1,4 milionu kubíků. Přestože průměrná cena za kubík dřeva v elektronických aukcích klesla skoro pětinásobně, firmy poukazují na to, že ani tak pro ně nejsou dražby výhodné. Důvodem jsou smluvní pokuty, které jim hrozí například za nedodržení termínů.
Sankční podmínky
„Při současné nejistotě odbytu dřeva se často stává, že dřevo prodávané v aukci nastojato není vysoutěženo, i když stojí mnohonásobně méně než například v minulém roce, cena se dnes pohybuje kolem dvou set korun za kubík. Situaci navíc komplikují sankční podmínky vyplývající ze smluv, kterými se dřevo vysoutěžené v aukci prodává,“ popisuje Michal Slovák z lesnické společnosti Central European Wood.
Při současné nejistotě odbytu dřeva se často stává, že dřevo prodávané v aukci nastojato není vysoutěženo, i když stojí mnohonásobně méně než například v minulém roce. Situaci navíc komplikují sankční podmínky vyplývající ze smluv, kterými se dřevo vysoutěžené v aukci prodává, |
„Podmínky přikazují například povinnost vydražitele vykácet, přiblížit a odvézt objem dříví z lesa do čtrnácti dnů. Je sice možnost dřevo ošetřit chemicky a skladovat v lese, ale jediná technologie, která zvládne takové objemy v čase, je harvestorová technologie (víceoperační stroj – pozn. red.), při které se zase těžko chemicky vytěžené dřevo ošetřuje,“ vysvětluje Slovák. To vše může Lesy ČR dostat do stavu, kdy na partnera, který by byl ochoten „jednostrannou smlouvu“ podepsat, čekají. „Někdy se také nemusí dočkat a dřevo pak podléhá kůrovci,“ míní Slovák.
Průběh aukcí kritizoval letos v dubnu například i think tank Czech Forest, podle kterého by Lesy ČR neměly trvat na nereálných cenách a neměly by aukce běžně rušit a opakovat. „Tento postup vede mimo jiné k opožděné asanaci a následnému množení škůdců,“ popsal v materiálu sestaveném think tankem právník Pavel Krpata, který se specializuje na lesnické zakázky. Podle Krpaty se nicméně v posledních týdnech až měsících situace zlepšila.
„Lesy ČR přicházejí na to, že každá cena, za kterou jsou schopni prodat kalamitní dříví, je dobrá cena,“ řekl Krpata s tím, že se zlepšila i praxe, kdy se aukce v důsledku přehnaných cenových očekávání ruší a pak s nadějí na dosažení lepší ceny opakují. Důvodem je podle něho mimo jiné i šetření České inspekce životního prostředí.
Opravdu vážná situace
„Oprávněně na tuhle praxi poukázala. Je totiž termín, do kterého má ještě smysl stromy napadené kůrovcem těžit, protože když brouk vylétne, šíří se dál a už nemá smysl na jeho rychlé zpracování plýtvat kapacitami. Lesy ČR si přitom v minulosti stanovily nereálný spodní limit ceny, pod který nešly, a když se aukční blok nevydražil, aukci zopakovaly. Klidně znova a znova, takže se nepodařilo včas vytěžit a kůrovec se šířil dál. Spodní zastropování ceny v mnoha ohledech neodpovídalo realitě v lese. Je to důsledek přístupu posledních let, kdy byl za hlavní ukazatel úspěšnosti státního podniku považován hospodářský výsledek, a ne stav lesa,“ popisuje Krpata.
Otázkou zůstává, kdy a kdo situaci s kůrovcem pochopí jako vážnou a problematickou a v opravdu zasažených oblastech se přestane postupovat podle zavedených pravidel soutěží a začne se skutečně cíleně likvidovat kalamita, důsledně používat chemie pro zamezení šíření kůrovce, bude se přímo zadávat zpracovateli bez nutnosti soutěže nebo se najde dostatek míst pro mokré skládky |
Lesy ČR namítají, že navzdory nutnosti část aukcí opakovat se daří touto cestou kapacity ke zpracování kalamitního dříví navyšovat i několikanásobně. Na to, kolik aukcí se řádově opakuje, podnik neodpověděl. Krpata dává za pravdu i firmám, které si stěžují na „vražedné“ podmínky. „Lesy ČR v mnoha ohledech stále nechápou, že dnes je tak velká poptávka po výrobních kapacitách, že jim firmy nebudou nadbíhat a nabízet nereálné ceny,“ dodává s tím, že při maržích, které teď na trhu jsou, a pokutách, jež firmám hrozí, není motivace účastnit se aukcí příliš velká.
Podle Jouklové se obchodní podmínky k aukcím upravovaly, a to včetně poplatků a smluvních pokut za nedodržení termínů odvozu dříví k asanaci. Platné jsou od 6. června. Faktem je, že i tak hrozí firmám poměrně přísné pokuty. Krpata navíc upozorňuje, že neblahou dlouhodobou praxí Lesů ČR bylo a částečně stále je i zadávání termínovaného zpracování kůrovcových souší. Tedy stromů, ze kterých již kůrovec vylétl, a jejichž pozdější vytěžení proto nepředstavuje žádné riziko. Navzdory tomu podle něho Lesy ČR zbytečně pod hrozbou pokut vázaly část výrobních kapacit na zpracování tohoto dříví.
„Otázkou zůstává, kdy a kdo situaci s kůrovcem pochopí jako vážnou a problematickou a v opravdu zasažených oblastech se přestane postupovat podle zavedených pravidel soutěží a začne se skutečně cíleně likvidovat kalamita, důsledně používat chemie pro zamezení šíření kůrovce, bude se přímo zadávat zpracovateli bez nutnosti soutěže nebo se najde dostatek míst pro mokré skládky,“ uzavírá Slovák.
