Českou poštu je třeba stabilizovat, aby plnila své základní úkoly

Generální ředitel České pošty (ČP) Roman Knap, jenž je v postu čtyři měsíce, v rozhovoru říká: „Navenek se podnik tváří, že má zisk. Musíme si ale nalít čistého vína, firma je reálně několik miliard ve ztrátě.“ Strategie, kterou připravil, zahrnuje i řadu úspor. Pošta například podle něho vlastní budovy, kde využívá jen přízemí a zbytek domu je prázdný, ale vytápěný. Podnik zjišťoval, co od něj očekávají klienti. Z průzkumu na prvním místě vyšlo, že chtějí na přepážkách zachovat prodej losů, ocenili by i prodej jízdenek MHD.

Knap slibuje opatřit každou přepážku platebním terminálem. Kartou však nadále nebude možné zaplatit třeba složenky či kolky. Spokojenost zaměstnanců podnik udržuje i systémem zaměstnaneckých benefitů, třeba zkrácenou pracovní dobou. Ujednání obsahuje kolektivní smlouva, kterou před čtyřmi lety podepsalo tehdejší vedení podniku se sedmi odborovými subjekty. Smlouva byla uzavřena na čtyři roky, platná je do konce prosince. V září mělo začít vyjednávání o nové podobě této smlouvy. To se však zadrhlo.

Vedení podniku má totiž pochybnosti o Nezávislém odborovém sněmu (NOS). Jde o jeden z tamních nejmenších odborů. Knap zjišťuje, zda subjekt splňuje podmínky pro účast v kolektivním vyjednávání. Zejména jestli má nějaké členy. Vyjednávání o kolektivní smlouvě nebude pokračovat do doby, než se poště podaří s NOS spojit. Teoreticky proto hrozí, že kolektivní smlouva přestane koncem roku platit. Zaměstnanci by však o benefity přijít neměli. „Pokud se nepodaří vyjednávání včas dokončit, benefity zařadíme do interních podnikových směrnic,“ vysvětluje Knap.

Že bude vyjednávání o kolektivní smlouvě vypjaté, se očekávalo. U České pošty je to totiž tradiční problém – právě kvůli roztříštěnosti odborových subjektů a jejich rozdílným požadavkům. Aby byla kolektivní smlouva schválena, musí s jejím zněním jednohlasně souhlasit všichni odboráři. Spolu s výměnou generálního ředitele a managementu má nové složení i dozorčí rada. Do čela kontrolního orgánu firmy v květnu usedl Karel Kratina, bývalý generální ředitel pošty do roku 2008.

Dozorčí rady státních firem podléhají poměru politických sil ve vládě. Právě na jaře, kdy byly změny největší, se střídalo vedení ministerstva vnitra, pod které pošta spadá. V resortu končil Lubomír Metnar (ANO) a nastupoval Jan Hamáček (ČSSD). Vliv na obsazení kontrolního orgánu měla i podpora druhé vlády Andreje Babiše (ANO) komunisty. Proslýchalo se, že chtějí do čela dozorčí rady prosadit Lubomíra Krejsu, dlouhodobého poradce KSČM. To se ale nepodařilo. O dozorčí radě podniku se však v poslední době právě ve spojitosti s Krejsou hojně hovořilo.

Ten na poště působí ve třech postech – jako člen dozorčí rady státního podniku, člen kontrolního orgánu dceřiné společnosti pošty, a navíc měl uzavřenu dohodu o poskytování poradenské činnosti. Policie prošetřovala, zda Krejsa 50 tisíc měsíčně za poradenství nepobírá podvodně. Vyšetřovatelé ale v září kauzu odložili, protože se podvod neprokázal. Knap přiznává, že podobní poradci na poště prořídli: „Hodně jich ještě před mým nástupem zmizelo. Myslím si, že je to znamení toho, že podnik se skutečně mění.“

LIDOVÉ NOVINY: Váš předchůdce Martin Elkán byl z postu odvolán, protože mu podle tehdejšího ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) chyběla vize. Jaká byla vaše vize, se kterou jste do podniku přišel?

KNAP: Přišel jsem s vizí, jak by měla být řízena moderní firma. Když jsem se ale začal seznamovat s tím, jak funguje Česká pošta a jaká je realita, došlo mi, že svoji vizi budu muset dost upravit. Podnik musí být výrazně stabilizovaný, aby vůbec byl schopný plnit svoje základní úkoly. Teprve pak postupnými kroky můžeme trend obracet a udělat z něj firmu efektivní a úspěšnou.

LIDOVÉ NOVINY: Jak toho chcete dosáhnout?

KNAP: Vize je rozdělena do tří částí. První jsou kroky, které pomohou, aby pošta zvládla rok 2018 a dosáhla plánovaného výsledku. Rok 2019 bude ve znamení nápravných opatření. Velká strategie je postavená od roku 2020 a dál. Do konce října bude tato strategie představena zakladateli. Změna oproti mému původnímu záměru spočívá ve vložení stabilizačního prvku.

LIDOVÉ NOVINY: Bylo něco, co vás při příchodu do České pošty šokovalo?

KNAP: Velice mě šokoval skutečný obchodní výkon firmy. ČP je finančně několik let reálně ve ztrátě. Svým obchodním výkonem není schopna normálně fungovat, jsou vyčerpány rezervy a nejsou prostředky na investice. Navenek se podnik tváří, že má zisk, ale účetně je držen na černé nule. Musíme si nalít čistého vína a říci, že firma je reálně několik miliard ve ztrátě.

LIDOVÉ NOVINY: Avizoval jste, že uděláte velké změny v managementu. Už je kompletní?

KNAP: Většina starého top managementu postupně odešla sama, takže mi to velmi ulehčili. Začal jsem tedy celý management obsazovat nově. Máme v něm jen jednu volnou pozici a tou je šéf logistiky, který ale přijde brzy. V pondělí 22. října nastoupil i finanční ředitel, nový je také ředitel ICT. Výběrem nového managementu jsme strávili celé léto.

LIDOVÉ NOVINY: Jakou částku jste museli starému vedení vyplatit?

KNAP: To číslo je velké, bylo to víc než 60 milionů, ale méně než 100 milionů. Je ale důležité, že všichni, kdo nově nastoupili, už takové zlaté padáky ve smlouvě nemají. Je to dáno vládním nařízením, ale jsou nastaveny i nové podmínky, které jsou mnohem blíže standardu na trhu. Noví zaměstnanci už mají tradiční odstupné.

LIDOVÉ NOVINY: Jak probíhá vyjednávání o kolektivní smlouvě, která platí do konce roku?

KNAP: Teď jsme se zarazili na mrtvém bodě a kolektivní vyjednávání neprobíhá. Aby mohlo začít, ze zákona musíte přizvat všechny odborové subjekty. Právě u jedné z těch malých odborových organizací máme rozpor, zda skutečně na ČP působí. Jde o Nezávislý odborový sněm ČP.

Nemáme totiž žádné informace, že by jeho činnost skutečně probíhala. Není doloženo, že má skutečně minimální počet členů. Pokud by kolektivní smlouva nebyla uzavřena, jsem připraven současnou kolektivní smlouvu prodloužit o půl roku, abychom mohli jednat. Je však třeba podotknout, že jednání o mzdách není součástí kolektivního vyjednávání. Kolektivní smlouva se týká benefitů pro zaměstnance.

LIDOVÉ NOVINY: Podnik balancuje na hranici finančního přežití. Důvodem je i nízké finanční krytí nákladů na základní poštovní služby ze strany státu. Postoupilo vyjednávání o navýšení příspěvku?

KNAP: Máme spočítáno, kolik nás univerzální služba státu stojí – 2,1 miliardy korun ročně. Nyní ještě probíhá s Českým telekomunikačním úřadem jednání, co všechno se do této částky započítává. Od státu ale nyní podnik ročně dostane jen 500 milionů korun, což je limit stanovený zákonem. Poslaneckou sněmovnou teď prochází návrh o změně poštovního zákona, jenž v říjnu projde prvním čtením. Jsou už připraveny pozměňovací návrhy, které předkládá ministr vnitra Jan Hamáček. Ty navrhnou zvýšení tohoto limitu na příspěvek 1,5 miliardy korun ročně.

LIDOVÉ NOVINY: Do jaké oblasti chybějící finance nejvíce dopadají?

KNAP: Dopadají do dvou oblastí – 68 procent nákladů ČP jsou náklady na mzdy. Logicky pokud by byla navýšena částka, kterou ČP přijímá od státu, šla by valnou částí do mezd. Zároveň ale také potřebujeme modernizovat logistickou síť, která byla historicky stavěna na doručování listovních zásilek a na doručování nějakého objemu balíků. Dnes ale počet listovních zásilek klesá a balíků roste.

LIDOVÉ NOVINY: Neuvažuje se o vyčlenění balíkové služby?

KNAP: Takové úvahy tady v minulosti byly, ale úplně nevím, co bychom tím získali. Doručovací síť je v rámci ČP oddělená. Abychom byli ale efektivní, jak naši zákazníci požadují, musíme zvýšit automatizaci v provozu a logistice, a tím lidem ulehčit práci. Mluvím o třídicích strojích, automatizovaných linkách – tato technologie na ČP chybí a valná část toho se dělá ručně.

LIDOVÉ NOVINY: Největším problémem podniku je fluktuace a chybějící zaměstnanci. Kolik má nyní pošta neobsazených míst?

KNAP: V roce 2017 přišlo na ČP 7500 lidí a odešlo 7700 zaměstnanců. Máme 27procentní fluktuaci, to je obrovsky nezdravé číslo. Důvodem, proč od nás zaměstnanci odcházejí, nejsou jen nízké mzdy, ale i náročnost práce a pracovní podmínky.

LIDOVÉ NOVINY: Ve kterém odvětví vám chybí nejvíce zaměstnanců?

KNAP: Všude. Potřebujeme poštovní doručovatele, pracovníky na přepážkách, zaměstnance v logistice. Dnes podniku chybí 1300 stálých zaměstnanců, nejvíce balíkoví a listovní doručovatelé a řidiči. Nejvíce postrádáme zaměstnance ve velkých městech. V Praze máme okres, kde má být 24 zaměstnanců, a je jich tam fyzicky devět. To znamená, že devět lidí dělá práci za 24. Takže různě přerozdělujeme práci, sháníme brigádníky, prostě se to snažíme řešit, jak se dá, ale není to dlouhodobě udržitelné.

LIDOVÉ NOVINY: Jak chcete přilákat nové zaměstnance a odradit současné od výpovědi?

KNAP: Potřebujeme práci pozvednout, zvýšit platy a vše přeorganizovat tak, aby naši zaměstnanci pracovali v normálních podmínkách. Co se týče mezd, jsme asi 20 procent pod republikovým průměrem, takže je třeba mzdy zvyšovat. Má to ale jednu paradoxní výhodu – nemusíme odpovídat zaměstnancům, jestli s novou strategií podniku budeme masivně propouštět.

LIDOVÉ NOVINY: Máte nějaký signál od zákazníků, co by chtěli na poště změnit?

KNAP: Nedávno jsme dokončili průzkum, co od nás zákazníci očekávají a jaké zboží chtějí na pobočkách najít. Vyšlo z toho, že na prvním místě jsou losy, které si chtějí u přepážek kupovat. Z toho má ČP i výrazný zisk. Dalším požadavkem jsou třeba jízdenky na MHD, které nyní na přepážkách nenajdou. Pochopitelně tam nechtějí mít nesmyslné produkty. Bohužel dřív byla kvůli klesajícím výnosům nastavena strategie tak, že byl zvyšován tlak na zaměstnance, kteří museli prodávat další produkty typu pojištění či bankovních služeb.

To vytvořilo toxickou atmosféru na pracovištích. Naším cílem je vytvořit větší síť specializovaných přepážek. Fungovalo by to tak, že na standardní přepážce by dostal nabídku služeb každý zákazník. V případě zájmu by vyplnil třeba jen krátký formulář a následně už bude kontaktován specializovaným pracovníkem. Produkty na tradiční přepážce se musejí přizpůsobit provozu tradiční přepážky, což teď není.

LIDOVÉ NOVINY: Je v plánu, aby na každé přepážce byl platební terminál?

KNAP: Rozhodně je. Nikdy nepůjde ale kartou zaplatit všechno, typicky správní poplatek – kolek a podobně. Nepůjde to ani třeba u složenek. Chceme ale, aby všechny vlastní produkty ČP kartou zaplatit šly. To se však bude muset zákazníkům všechno dobře vysvětlit.

LIDOVÉ NOVINY: Máte ještě jinou strategii, jak dostat firmu do plusových čísel, kromě toho, že se zvýší příspěvek od státu?

KNAP: Počítáme s tím, že firma v následujících dvou až třech letech nebude mít žádný pozitivní hospodářský výsledek. Abychom se vrátili na úroveň zisku, musíme vypracovat plán úspor.Nechceme šetřit na zaměstnancích, ale třeba na optimalizaci činností a procesů. Potřebujeme také začít efektivně hospodařit s nemovitostmi, taková strategie tady dosud úplně chyběla.

Podnik například vlastní budovy, kde využívá jen její přízemí, zbytek domu je prázdný a naprázdno se tam topí. Máme rovněž obrovské náklady na pohonné hmoty. Nedávno jsme ve spolupráci s KPMG dokončili analýzu a máme identifikovánu řádově částku 1,9 miliardy úspor.

LIDOVÉ NOVINY: Znamená optimalizace třeba i zavírání poboček?

KNAP: Pobočky ani zavírat nemůžeme. Máme dáno vyhláškou, že poboček musí být 3200. Existuje nicméně možnost převodu na pobočky Pošty partner (ty provozuje smluvní zájemce – pozn. red.). Od tohoto projektu jsme si také slibovali úspory, ty jsou reálně o čtvrtinu menší, než se předpokládalo. Celý tento projekt je nutné zrevidovat, jestli je výhodný pro občany a pro ČP, a pak rozhodnout, jak pokračovat.

LIDOVÉ NOVINY: Jak by měl být projekt přepracován?

KNAP: Původně bylo plánováno převedení 2500 poboček, ale uskutečnila se jen třetina. Moc se při převádění poboček ale nehledělo na kvalitu. Máme sice spoustu pozitivních referencí třeba od starostů obcí, kde extrémně vyrostla výstavba. Starostové i diktují developerům, že v rámci stavebního projektu musí být zřízena Pošta partner. Na druhou stranu je tady hodně negativních reakcí od starostů, kterým byl projekt špatně vysvětlen, a kteří mají proto logické obavy.

Sejdeme se se Svazem měst a obcí, Sdružením místních samospráv a Asociací krajů, které mají zpětnou vazbu od občanů, a projednáme s nimi, jaká jsou jejich očekávání. Možná vyjde najevo, že ani 2500 poboček Pošty partner nebude třeba. Rozhodně není cílem pokračovat ve slepém zřizování dalších poboček Pošty partner a každý rok jen hlásit, jak je projekt ve skluzu.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se podnik připravuje na vánoční provoz?

KNAP: Vánoční provoz je extrém pro každou logistickou firmu. Průměrně doručí pošta 150 tisíc balíků a dva miliony dopisů denně, dnes už jsme na čísle 200 tisíc balíků denně. Kolem Vánoc je to až 300 tisíc balíků denně. Náš plán byl najmout pět tisíc brigádníků, zatím jich máme polovinu. Máme nasmlouvané externí dopravce a navyšujeme počet speciálních přepážek, které budou expresně vydávat balíky.