Ministerstvo vnitra čeká zodpovědný úkol: najít novou hlavu tuzemské policie. Její dosavadní prezident Tomáš Tuhý totiž na konci října požádal ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) o propuštění ze služebního poměru. Končící policejní šéf míří na Slovensko, kde se stane českým velvyslancem.
Nový prezident vzejde z výběrového řízení. V bezpečnostní sféře se jako o favoritovi nejčastěji hovoří o krajském policejním řediteli z Pardubic Janu Švejdarovi. Dalšími skloňovanými jmény jsou liberecký policejní ředitel Vladislav Husák a stávající první náměstek Martin Vondrášek, který bude pověřen řízením policie.
Tuhý do funkce nastoupil v dubnu roku 2014. Policejním prezidentem jej jmenoval tehdejší ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), který Tuhého označil za diplomata a kvitoval jeho představu o vedení policejního sboru. Tuhý si dal za cíl boj s pouliční a drogovou kriminalitou. Podařilo se mu zřídit speciální jednotku na potírání daňové kriminality – takzvanou Daňovou kobru. Česká republika patří mezi nejbezpečnější země na světě. A Tuhý dosáhl i na vyšší generálskou hodnost.
Nepochopitelný frmol
Přesto odchází s určitým dluhem – absencí vysvětlení, proč tak nepochopitelně v létě roku 2016 tlačil na takzvanou policejní reorganizaci, náhlé a kontroverzní sloučení protimafiánské a protikorupční jednotky.
„Pro mě je pan generálporučík synonymem policejní reorganizace. Stejně jako bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká je pro mě synonymem člověka, který z politických důvodů de facto zastavil kauzu Čunek. I kdyby byla Vesecká celá ze zlata a ostatní její kroky byly v pořádku, vždy se mi nejvíce vybaví tato kauza. Totéž mám s prezidentem Tuhým,“ míní bývalý ředitel civilní rozvědky Karel Randák. Nevysvětlená policejní reforma uvázla v paměti i mluvčímu a členovi výkonného výboru Unie státních zástupců Ondřeji Šťastnému. „Policie pod vedením Tomáše Tuhého pracovala víceméně řádně, jemu samému se vyhýbaly skandály. Minusem Tuhého působení zůstane uspěchaná a neodůvodněná reforma celostátních útvarů, jejíž smysluplnost vyvolává otazníky,“ řekl Šťastný.
Dodnes se nepodařilo vysvětlit, proč Policejní prezidium s reorganizací přišlo tak kvapně a bez důkladnější přípravy. Svědčí o tom i informace LN, že když Tuhý nastupoval v roce 2014 do čela policie, ve své úvodní koncepci žádné zmínky o těchto policejních šachách nebyly. |
Sloučení policejních útvarů se stalo v červnu 2016 třaskavým tématem. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman tehdy odeslal dopis neobvyklému adresátovi: premiéru Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD). Šéf žalobců v něm ministerskému předsedovi vyjádřil obavy z chystané reorganizace. „Sloučení obou útvarů (protikorupční a protimafiánské policie – pozn. red.) povede ke snížení kvality práce, průtahům, rozmělnění odpovědnosti, či dokonce k nemožnosti vyšetřovat některé složité věci,“ napsal tenkrát nejvyšší státní zástupce. Postupně se k němu přidali i další vysoce postavení žalobci.
Přesto ministr vnitra Chovanec s premiérem plán policejního vedení v čele s Tuhým prosadili z pozice síly. Výsledkem byl odchod ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Roberta Šlachty od policie a vznik nového „superútvaru“ – Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ).
Dodnes se nepodařilo vysvětlit, proč Policejní prezidium s reorganizací přišlo tak kvapně a bez důkladnější přípravy. Svědčí o tom i informace LN, že když Tuhý nastupoval v roce 2014 do čela policie, ve své úvodní koncepci žádné zmínky o těchto policejních šachách nebyly. Jenže v letech 2015 a 2016 Šlachtovi detektivové začali vyšetřovat politicky citlivé kauzy Vidkun a Beretta, v nichž uvázli například tehdejší olomoucký hejtman z ČSSD Jiří Rozbořil, vysoce postavení policisté či vlivná státní zástupkyně Dagmar Máchová. Kolem Šlachty to začalo vřít. Začátkem června 2016 LN poprvé narazily na informaci, že by se měly oba útvary sloučit. Policejní prezidium a ministerstvo vnitra mlžily, aby o několik dnů později reformu potvrdily.
Tajemná SIM karta
Nebyl to však jediný „trabl“, který na Tuhého dopadl. Když v roce 2014 protikorupční policie prověřovala údajně „cinklé“ IT zakázky, den před chystanou razií se informace dostaly k podezřelým. Jako první na to v červnu 2016 upozornil tehdejší detektiv protimafiánské jednotky Jiří Komárek. Prohlásil, že Tuhý je podezřelý z brutálního úniku informací. Ze závěrů vyšetřování Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) následně vyplynuly podrobnosti. Komunikace o detailech chystané razie probíhala ve skupině německých SIM karet. Jedna z nich byla vložená v mobilu, v němž se jindy nacházela i SIM karta člena rodiny Tomáše Tuhého.
Když v roce 2014 protikorupční policie prověřovala údajně „cinklé“ IT zakázky, den před chystanou razií se informace dostaly k podezřelým. |
Přestože původce varovné zprávy není do současnosti znám, komisaři konstatovali, že „nelze potvrdit to, že by se úniku informací dopustil Tomáš Tuhý, ani to, že je z tohoto úniku podezřelý“.
V prosinci 2016 šéfžalobce Zeman, který případ kontroloval, prohlásil, že postup inspekce a státních zástupců v tomto případě byl namístě. Kvůli chybě ve vyhodnocení směru výměny zpráv ale navrhl kázeňské tresty jak v GIBS, tak u žalobců. Záhada toku citlivých informací přes německá čísla nebyla dodnes objasněna.
