Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Tvrdý brexit: Pokles českého HDP o více než 50 miliard

  14:55
V důsledku rozvodu Evropské unie s Velkou Británií by neměly problémy jen tuzemské firmy, ale i společné evropsko-britské vědecko-výzkumné projekty podporované EU, kde jsou v konsorciích i české organizace. Největší dopad by případný „divoký brexit“, kdy by se vyjednavači nedohodli, měl na automobilový průmysl a výrobce elektroniky.

Jak se má česká vláda připravit na neřízený brexit? foto: Richard Cortés, Česká pozice

Několik týdnů předtím, než by měla 29. března Velká Británie vystoupit z Evropské unie, není jasné, za jakých podmínek to bude. To dělá vrásky na čele tuzemským firmám i vědcům.

„Jako globálně působící společnost považujeme jakékoliv potenciální tarifní i netarifní bariéry v mezinárodním obchodě za opatření, která mu obecně neprospívají. Z tohoto důvodu doufáme, že výsledná vzájemná dohoda bude obsahovat v co nejširší míře i zachování současných svobod pohybu zboží, pracovníků i kapitálu a také vzájemné uznávání homologačních předpisů u nových vozidel,“ říká například Zdeněk Štěpánek, mluvčí nejziskovější tuzemské společnosti Škoda Auto.

Velká Británie byla v roce 2018 pátým největším trhem pro značku Škoda, která sem dodala asi 74 500 vozů. Právě tuzemský autoprůmysl by v případě, že se vyjednavači nedohodnou a nastal by „divoký brexit“, rozvod EU s Británií patrně pocítil nejvíce. Jen do listopadu loňského roku sem tuzemské automobilky vyvezly osobní auta za 43 miliard korun. Problémy se však mohou týkat i dalších odvětví. Potíže by například pocítili i vývozci elektroniky či léků. Jen od začátku loňského roku do listopadu do Velké Británie putovaly z Česka léky za dvě miliardy korun.

Až o 20 procent nižší export

Pokud by nastala nejtvrdší varianta brexitu, podle nedávné analýzy České spořitelny by vývozy z Česka do Británie mohly poklesnout až o 20 procent. „Může se zdát, že to je až příliš, ale například během finanční krize v letech 2008 a 2009 vývozy takto poklesly. A britská centrální banka předpokládá, že velmi tvrdý brexit by měl stejně negativní dopad na ekonomiku jako finanční krize,“ říká hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Pokud by nastala nejtvrdší varianta brexitu, podle nedávné analýzy České spořitelny by vývozy z Česka do Británie mohly poklesnout až o 20 procent. Britská centrální banka předpokládá, že velmi tvrdý brexit by měl stejně negativní dopad na ekonomiku jako finanční krize.

V případě tvrdého brexitu by podle této analýzy mohla česká ekonomika poklesnout o něco málo přes jeden procentní bod a o práci by mohlo přijít až 40 tisíc lidí. „V tomto výpočtu počítáme nejen s poklesem přímých i nepřímých vývozů do Británie, ale také s poklesem investiční aktivity,“ doplňuje Navrátil. Napřímo se přitom z Česka vyváží do Británie zboží v hodnotě asi 210 miliard korun. Podle analýzy vedle toho ještě nepřímo Česko vyveze například skrze subdodávky pro německé automobilky zboží za asi 120 miliard.

„Každý přímý i nepřímý dopad skrze odběratele našich výrobků v ostatních zemích Evropské unie na náš export poznáme. Už za prvních deset měsíců loňského roku klesl český export do Británie o necelá čtyři procenta, tedy o 6,6 miliardy korun. Při tvrdé variantě brexitu je možné, že poklesne český HDP o více než 50 miliard,“ potvrzuje Eva Veličková, mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR. Komplikace by mohl pocítit i tuzemský Budějovický Budvar: Spojené království patří mezi pět největších exportních teritorií společnosti. Problémy přitom mohou nastat, ať se Británie s EU dohodne, nebo ne.

„Dopady mohou být v obou případech v logistice, celní a daňové oblasti a také se mohou objevit různé netarifní překážky, jako třeba administrativa dovozu. Důležitý bude také následný vývoj kurzu libry, který může mít vliv na naši ziskovost na britském trhu. Celkově ale neočekáváme, že by brexit v dlouhodobém měřítku výrazně poškodil naše prodeje ve Spojeném království,“ tvrdí mluvčí pivovaru Petr Samec.

Zatím se jedná

Problém však nemusejí mít jen firmy. Brexit se totiž dotkne společných evropsko-britských vědecko-výzkumných projektů podporovaných EU, kde jsou v konsorciích i české organizace. „Je obecně velká neznámá, jak se to bude řešit. Myslím, že to nikdo vůbec nedomýšlel,“ říká Karel Havlíček, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

Na všech jednáních programového výboru Euroatomu se k tomu zatím Evropská komise nechtěla víceméně vyjadřovat. Stejně tak zástupci Velké Británie spíše vždy sdělili, že se svou vládou o tom jednají a že existuje několik možností.

Konkrétně to může být potíž pro Ústav fyziky plazmatu české Akademie věd, který má výzkumnou infrastrukturu (zařízení, zdroje a další služby fungující na bázi sdílení – pozn. red.) pro vývoj zdroje energie na principu řízené termojaderné fúze. Ty sdílí s mnoha jinými evropskými výzkumnými centry a opačně. Klíčová a zatím největší v EU je přitom infrastruktura ve Velké Británii. Jenže nikdo neví, jak to bude fungovat po brexitu.

„Na všech jednáních programového výboru Euroatomu, jehož jsem za Česko členem, se k tomu zatím Evropská komise nechtěla víceméně vyjadřovat. Stejně tak zástupci Velké Británie spíše vždy sdělili, že se svou vládou o tom jednají a že existuje několik možností, ale zatím žádné další podrobnosti nebyli schopni sdělit,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd České republiky.

Brexit a Česko

  • Vývoz České republiky do Velké Británie činí asi 210 miliard korun ročně.
  • Nepřímo ČR do země vyváží produkty za dalších 120 miliard korun.
Autor: