Předčasné splacení hypotéky bude stát jen stokoruny či tisícikoruny navíc. Rozhodnutí České národní banky (ČNB) výrazně omezilo poplatky, které si poskytovatelé úvěrů na bydlení mohou účtovat. To umožní tisícům lidí výhodnější refinancování hypoték, aniž by musely platit vysoké sankce. Banky ale varují, že by nové nařízení mohlo v budoucnu zúžit nabídku hypoték s fixací a tím zhoršit jejich dostupnost.
ČNB vydala počátkem března stanovisko k předčasným splátkám u spotřebitelského úvěru na bydlení. Podle něj si banky mohou účtovat jen reálné administrativní náklady, jako je například plat zaměstnance, který hypotéku vyřizuje, ale už ne provizi vyplacenou zprostředkovateli hypotéky. To je dobrá zpráva pro všechny, kdo dosud váhali s předčasným splácením kvůli nepřiměřeně vysokým poplatkům.
Banky si však na poskytnutí hypoték samy půjčují. Tyto náklady ale do poplatku už započítat nemohou. Zjednodušeně řečeno, poskytne-li banka hypotéku na deset let, sama si na deset let peníze vypůjčí. Svůj dluh přitom musí splácet za předem daných podmínek bez ohledu na to, jestli klient splatí úvěr předčasně, či v řádném termínu.
Právě tato nerovnováha způsobuje mezi bankami rozruch. Podle nich by mohla nastat situace, že některé délky fixací již nebudou nabízet. „Stanovisko ČNB k poplatkům za předčasné splácení hypoték je na první pohled líbivé. V dlouhodobějším horizontu může zhoršení předvídatelnosti splatnosti hypoték omezit nabídku hypotečních úvěrů s dlouhou dobou splatnosti anebo vést k jejich zdražení,“ sdělil LN člen představenstva jedné z velkých bank, který si však přál zůstat v anonymitě. Podle něj na to v konečném důsledku doplatí lidé, kteří hypotéku čerpají řádně.
Jen desítky případů měsíčně
Podle Libora Ostatka z makléřské společnosti Golem finance se počet předčasně splacených úvěrů u trojice největších bank – České spořitelny, ČSOB a Komerční banky – pohybuje v řádu desítek, maximálně stovek případů měsíčně. Sama ČNB připouští, že loni obdržela v souvislosti s předčasným splacením pouze 22 stížností od spotřebitelů a několik dotazů od samotných bank a zprostředkovatelů. Oproti tomu nový úvěr si loni vzalo kolem sta tisíc domácností. Navíc ti, kdo chtějí splatit předčasně, už tuto možnost mají. Zákon o spotřebitelském úvěru říká, že 25 procent hypotéky může být splaceno jednou ročně bez poplatků. Za čtyři roky tak lze úvěr splatit celý bez jakýchkoli dalších nákladů. Banky si za předčasné splacení v některých případech účtovaly nepřiměřeně vysoké částky. „Pro spotřebitele je samozřejmě dobře, že ČNB zakročila. Děla se zvěrstva, že za předčasné splacení milionové hypotéky musel klient zaplatit 170tisícovou sankci. Jiná banka pak účtovala třeba jen tisíce. To bylo jednoznačně špatně. Je dobře, že zmizí tento extrém. To je ale jen krátkodobý pohled,“ říká Libor Ostatek. „Postavení věřitele-banky se vychýlilo a to může mít dlouhodobé negativní důsledky, které opět dopadnou na spotřebitele, a to i stávajícího, který už čerpá hypotéku,“ dodává Ostatek.
„Je namístě čekat změny v nabízené délce fixací, v ceně úvěrů, tedy v úrokových sazbách, a možná i příklon k většímu využívání pohyblivých úrokových sazeb. Potíž je v tom, že ani jedna z těchto možností není pro spotřebitele dobrou zprávou.“ |
„Je namístě čekat změny v nabízené délce fixací, v ceně úvěrů, tedy v úrokových sazbách, a možná i příklon k většímu využívání pohyblivých úrokových sazeb. Potíž je v tom, že ani jedna z těchto možností není pro spotřebitele dobrou zprávou,“ domnívá se Pavel Štěpánek, výkonný ředitel České bankovní asociace (ČBA). Kdyby banky takto svoji nabídku hypoték skutečně začaly měnit, opatření ČNB zamýšlené jako posílení spotřebitelů by mohlo zájemce či držitele hypoték poškodit. „Pokud by došlo k tomu, že by se omezovaly nebo zdražovaly úrokové fixace, šlo by to i proti principu ochrany spotřebitele, protože ochrana malé hrstky by mohla zhoršit situaci většiny, a i proti některým principům finanční stability,“ myslí si bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl, který toto téma s bankami řešil ještě za svého působení v ČNB.
Jaké reálné dopady na ceny či délky fixací hypoték bude opatření ČNB mít, zřejmé v této chvíli není. „Upřímně nevěřím, že omezení fixací v dnešní době tvrdé konkurence bude možné, snadné či rychlé. Spíš to může vyvolat nějaký trend, na který bude zaděláno do budoucna. V neposlední řadě by byla škoda, kdyby bylo výkladem zákona zaděláno na zbytečné soudní spory. Ale věřím, že toto vše ČNB zvážila,“ říká Hampl.
Boj o udržení klienta
ČNB věří, že s případnými negativními důsledky pro klienty bank si poradí konkurenční prostředí na trhu. „Než by se nějaká banka rozhodla ve své nabídce omezit dlouhodobé fixace ve prospěch krátkodobých, určitě by brala v úvahu i to, že v takovém případě bude muset více usilovat o udržení klienta, protože ten bude mít možnost úvěr předčasně splatit bez jakýchkoliv náhrad,“ argumentuje proti riziku omezení fixací mluvčí ČNB Markéta Fišerová.
Rozhodnutí ČNB jsou banky povinny dodržovat. Kdyby tak nečinily, hrozila by jim pokuta až do výše 20 milionů korun. |
Nejvíce se podle bankéřů dopady tohoto opatření projeví v době, kdy začnou úrokové sazby na trhu klesat a klienti budou chtít tohoto poklesu využít – refinancovat. „Když je něco levnější, proč toho nevyužít, tedy nezaplatit nízkou sankci za předčasné splacení a nerefinancovat se levněji. V dnešní době při stoupajících úrokových sazbách toto nebezpečí nehrozí. Ale až v budoucnu začnou úrokové sazby klesat, mohlo by jít o časovanou bombu,“ říká Pavel Štěpánek z ČBA s dovětkem, že toto opatření vytváří riziko ztráty pro poskytovatele úvěrů. „Ztráta je vždy problém a banky by ztrátové obchody dělat neměly. Ty netoleruje ani ČNB při své dohledové činnosti.“ To potvrzuje i Mojmír Hampl. „Finanční instituce musí řídit svou úrokovou pozici a na ni vynakládá zdroje, které mohou být při předčasném splacení vynaloženy marně,“ zdůrazňuje Hampl.
Rozhodnutí ČNB jsou banky povinny dodržovat. Kdyby tak nečinily, hrozila by jim pokuta až do výše 20 milionů korun. Mluvčí centrální banky Fišerová nicméně uvedla, že ČNB připouští „možnou změnu“ zákona o spotřebitelském úvěru. „ČNB však není ani zákonodárcem, ani předkladatelem návrhů zákonů,“ doplnila Fišerová. Jinými slovy – do problematiky by se muselo vložit ministerstvo financí.
