O studeném únorovém ránu v roce 2014 klesla nálada Ivo Rittiga k hodnotám, co ukazoval teploměr. Bylo šest hodin, když policisté zaklepali u něj doma a rovnou si ho odvedli. Tak oficiálně začala jízdenková kauza, v níž jde o podezření na vyvádění peněz z pražského dopravního podniku. Z každé vytištěné jízdenky putovalo 17 haléřů karibské společnosti, s níž měl Rittig poradenskou smlouvu. Situace se teď obrátila a Rittig, jeden ze 17 obžalovaných, bouchal 17. května šampus. Doslova, jak dokládá fotkou na Twitteru. Soud, nepravomocně, všechny osvobodil s tím, že daný trestný čin se nestal.
Státní zástupce Adam Borgula se hned odvolal. Kauza má dvě hlavní větve, z první se odvíjí druhá. Jde o smlouvy, které podnik v roce 2008 uzavřel bez výběrového řízení s firmou Neograph. Vypustit povinnost tendrovat dodavatele se umožnila klička, že jízdenka je cenina a té paragrafy dovolují, aby jela mimo zakázkový režim. Ve druhé větvi, jde o tunelování podniku prostřednictvím těchto kontraktů.
Zločin nikde, škoda nikde
Soudce Petr Hovorka ve svém verdiktu uvedl, že jelikož se nestal zločin v první větvi, ve druhé se nemohl stát už vůbec. „Obžalobě se nepodařilo prokázat, že dopravnímu podniku vznikla škoda. Některé znalecké posudky byly špatně zadané, marže poskytovaná u jízdenek nebyla vyšší, než je běžné u jiných dodavatelů jízdenek v Česku,“ řekl v mediálně sledované kauze.
„Jsem jaký jsem, když něco slíbím, dodržím to, i kdybych se rozkrájel! Podání ruky je víc než cár papíru. Nikdy nejdu s davem, spíš proti..., buď, anebo.“ |
Ředitel Nadačního fondu proti korupci, který se případu a Rittigově roli v něm také hodně věnoval, Karel Škácha, zadoufal, že u vyšší instance se barometr radosti zase obrátí. „Věřím, že odvolací soud shledá, že šlo o trestný čin a následně připustí jako důkaz odposlechy, které jasně dokazují korupční jednání obviněných v této kauze,“ uvedl.
Rittig se naopak rozradostnil natolik, že vedle fotografie vypustil na internet i taneční video a poněkud tajnosnubný komentář: „Jsem jaký jsem, když něco slíbím, dodržím to, i kdybych se rozkrájel! Podání ruky je víc než cár papíru. Nikdy nejdu s davem, spíš proti..., buď, anebo.“
Fígl z Karibiku
Už soudní líčení bylo spletité, zahrnovalo na sto svědků a znalců, obě strany sporu se na sebe vyzbrojily těžkotonážními šanony expertiz, vzájemně neslučitelných; a co teprve příběh sám. Ten se táhne dvanáctým rokem.
Tehdy se podle svědectví Vladimíra Sitty, bývalého generálního ředitele tiskárny Neograph, zrodil z iniciativy společníka firmy Jana Janků plán na získání lukrativní zakázky od městské firmy. Podmínkou bylo angažovat jako prostředníka obchodu společnost Cokeville Assets, která měla nejasnou vlastnickou strukturu a sídlila na Britských Panenských ostrovech. Z Cokeville Assets vzešel fígl s ceninou, čímž se zaručilo přímé zadání zakázky.
Obvinění v průběhu vyšetřování nepopírali, že firmy na Kypru nebo v Karibiku existují. Ale stáli na svém, že podniku žádnou škodu nezpůsobili. |
Obvinění v průběhu vyšetřování nepopírali, že firmy na Kypru nebo v Karibiku existují. Ale stáli na svém, že podniku žádnou škodu nezpůsobili. „Naopak, ve spise je založena celá řada znaleckých posudků, které vznik škody vylučují. Kdyby žalobce Borgula nebyl sám spíše aktivistou a ctil zákon, už dávno by toto mediální představení skončilo,“ komentoval již dříve bývalý ředitel dopravního podniku Martin Dvořák, který je také mezi obviněnými.
Spolu s ním a Rittigem také dva další exzaměstnanci podniku, ekonomický ředitel Ivo Štika a šéf služeb Tomáš Petana. Dále jde o jednatele firmy Cross Point (zajišťovala prodej papírových jízdenek, z nichž se podle žalobce loupalo všimné do Karibiku) Pavla Švarce, Janků z papírny Neograph a Petera Kmetě z Cokeville Assets. Ve druhé větvi partu doplňují údajná Rittigova spojka v dopravním podniku Jan Valtr a jeho právníci David Michal, Marek Stubley a Karolína Babáková. Skupinu uzavírají Jaroslav Kubiska – spolupracující obviněný, který jako jediný neodmítá vinu, Petr Michal a Jana Šádková z účetní firmy Peskim, advokát Aleš Rozehnal se svým společníkem z firmy Kyrenia Ferdinandem Überallem a Dvořákova matka Marie, která si podle obžaloby pořídila z vyvedených peněz dům na Madeiře.
