Z Německa přicházejí protichůdné zprávy. Německý spolkový statistický úřad Destatis ve čtvrtek 23. května potvrdil svůj předběžný odhad, že tamní ekonomika letos v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 0,4 procenta. Ve stejný den však mnichovský institut Ifo zveřejnil svůj ostře sledovaný index podnikatelské důvěry na základě průzkumu mezi devíti tisíci podniky. Index v květnu spadl z dubnových 99,2 na 97,9 bodu. Analytici přitom očekávali pouze mírné snížení na 99,1 bodu.
V pátek 24. května zveřejněný index exportních očekávání průmyslu mezi 2300 firmami dosáhl 0,9 bodu, zatímco v dubnu byl na 1,2 bodu. „Exportní dynamika se nadále snižuje,“ konstatoval prezident Ifo Clemens Fuest s poukazem na negativní vliv světových obchodních válek. Nejsilněji zasáhl propad vývozce v oboru strojírenství, kam patří automobilový průmysl. Poprvé po šesti letech mezi oslovenými převážily firmy očekávající místo růstu zakázek ze zahraničí jejich pokles.
Dozvuky problémů s emisemi
Čísla o růstu HDP ze čtvrtku 23. května dávají za pravdu politikům a ekonomům ubezpečujícím veřejnost, že německé hospodářství vybředlo z bažiny hrozící recese, nad níž se kymácelo od poloviny loňska. Před rokem totiž čísla vůbec dobře nevypadala: ve třetím čtvrtletí Německo mezičtvrtletně spadlo o 0,2 procenta a v posledním čtvrtletí zůstalo na rovné nule. A za celý loňský rok HDP stoupl o 1,4 procenta, nejméně za pět let. Navíc růst letos táhne místo tradičního exportu domácí spotřeba a stavebnictví.
Německá ekonomika vykazuje podobné vlastnosti jako česká. Její hospodářský výkon stojí hlavně na vývozu, jehož asi polovinu činí strojírenství a dopravní prostředky. Hlavní váhu má automobilový průmysl. Ten loni čelil dozvukům problémů vyvolaných podvodným systémem měření emisí dieselových motorů a v září dostal další ránu v podobě nových emisních norem EU. |
Jak na tom tedy náš nejdůležitější obchodní partner je? „Německá ekonomika se stále nemůže rozjet,“ citovala agentura Reuters Clemense Fuese, prezidenta Ifo. Analytik ČSOB Petr Dufek zase soudí, že indikátory sice nebudí nadšení, ale že nevěstí ani návrat ke stagnaci, v níž se německá ekonomika nacházela ve druhé polovině roku. Německá ekonomika vykazuje podobné vlastnosti jako česká. Její hospodářský výkon stojí hlavně na vývozu, jehož asi polovinu činí strojírenství a dopravní prostředky.
Hlavní váhu má automobilový průmysl. Ten loni čelil dozvukům problémů vyvolaných podvodným systémem měření emisí dieselových motorů a v září dostal další ránu v podobě nových emisních norem EU. „Němci zaspali v technologiích, protože moc sázeli na dieselový motor, který byl opravdu dobrý. Ale pak se objevila aféra Dieselgate a zpřísňování emisních norem a to diesel zdiskreditovalo. Navíc Němci museli zaplatit obrovské pokuty ve Spojených státech i jinde,“ konstatuje profesor Michal Mejstřík z Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy.
Na nejdůležitějším trhu německých automobilek – v Číně – přitom v posledních deseti měsících zájem o německá auta klesá. Mejstřík k tomu dodává, že Číňané se doslova vrhli na vývoj a výrobu elektroaut a že jejich nová vládní hospodářská strategie je založena na soběstačnosti země ve všech oblastech.
Důsledky Energiewende
Německá ekonomika má další vážné problémy. „Nejhorší jsou důsledky takzvané Energiewende (energetický přelom – pozn. red.), strategie spočívající v naprosté negaci jaderné energetiky a tepelných elektráren spalujících uhlí,“ říká ekonom a bývalý člen představenstva významné německé banky Ivan Černohorský. „To, jak spolková kancléřka Merkelová tehdy po výbuchu japonské jaderné elektrárny Fukušima rozhodla, že Německo opustí jádro, bylo nepromyšlené a pro průmysl nešťastné.“ Poslední jaderný reaktor má být odstaven v roce 2022 a uhelné elektrárny v roce 2038.
Německá ekonomika má další vážné problémy. Nejhorší jsou důsledky takzvané Energiewende, strategie spočívající v naprosté negaci jaderné energetiky a tepelných elektráren spalujících uhlí |
Ústup od jádra a energetickou strategii bez uhlí vidí na první příčce žebříčku největších problémů německého hospodářství také Mejstřík. „Německo má značnou závislost na energii vyráběné z obnovitelných zdrojů, ale podceňuje přípravy na odstavení uhelných elektráren. Zapomíná, že výkon třeba větrných elektráren je nestabilní, a že je proto nutné držet v neustále pohotovosti záložní zdroje pro případ výpadku. Nelze to dělat tak, že se v takovém případě prostě spustí plynová elektrárna, to stojí strašné peníze, záložní zdroj musí v určitém módu běžet stále,“ vysvětluje Mejstřík.
Podle Mejstříka tato nepřipravenost ještě prohloubí dopady způsobené postupným růstem podílu drahých energetických zdrojů a dotací na obnovitelné zdroje energie na německý průmysl, kterému tyto faktory zvyšují náklady už nyní. „To Německu oslabuje růst,“ uzavírá Mejstřík.
