Kdo šetří elektřinou, ale občas potřebuje použít na energii náročnější spotřebič, by měl zpozornět. Energetický regulační úřad opět připravuje revoluci v platbách za přívod elektřiny. Šéf ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru říká, že změna tarifů je nevyhnutelná. „Někteří platí méně, než by měli, a někteří naopak více,“ tvrdí Beneš. Část lidí se tak skládá na další. Stát by podle něho měl buď říct, že jde o prvek solidarity ve společnosti, nebo tarify předělat. Téma se vrací po třech letech. Tehdy návrh rozcupovali politici.
Na změnu tlačí vývoj energetiky. Už neplatí, že se elektřina z několika velkých elektráren rozvádí do firem a domácností. Přibývají tisíce zdrojů, častěji do sítě elektřinu posílají i domácnosti s fotovoltaickými panely na střeše. Síť více závisí na slunci a větru. |
Vadilo jim, že by elektřina zdražila více než třetině domácností, těm s nižší spotřebou, například důchodcům. Úřad proto změnu nejdříve odložil, nakonec od plánu ustoupil. Teď to bude zkoušet znovu. „Zatím nelze přesně říci, jak bude tarifní struktura koncipována,“ říká mluvčí úřadu Pavel Martínek. „Základní požadavek je, aby motivovala ke snížení požadavků na síť a zajistila spravedlivější rozdělení nákladů distribuce do cen,“ dodává. „Změna je určitě třeba,“ řekl náměstek pro energetiku ministerstva průmyslu René Neděla.
Podle Beneše k úpravám míří celá Evropa. Na změnu tlačí vývoj energetiky. Už neplatí, že se elektřina z několika velkých elektráren rozvádí do firem a domácností. Přibývají tisíce zdrojů, častěji do sítě elektřinu posílají i domácnosti s fotovoltaickými panely na střeše. Síť více závisí na slunci a větru. Distributoři volají po tarifech, které usnadní výkyvy uhlídat. Typickým problémem jsou chalupy, které mají třeba kvůli pile silný jistič, ale reálně je tam spotřeba malá. Stroje používají jen nárazově. Jenže distribuční společnosti musejí celoročně počítat s tím, že chalupáři pilu zapnou.
Původně navrhovaná změna proto nejvíce dopadala na ty, kdo energie spotřebují málo, ale nárazově jí „sají“ více. Naopak výhodná byla pro ty, kdo více používají elektrická topení či klimatizaci. Ekologové návrh kritizovali, že odrazuje od úspor. Nové technologie by ale mohly spořivější domácnosti nebo chalupáře před zdražením ochránit.
Původně navrhovaná změna proto nejvíce dopadala na ty, kdo energie spotřebují málo, ale nárazově jí „sají“ více. Naopak výhodná byla pro ty, kdo více používají elektrická topení či klimatizaci. Ekologové návrh kritizovali, že odrazuje od úspor. Nové technologie by ale mohly spořivější domácnosti nebo chalupáře před zdražením ochránit. |
„Kdo pojede na chalupu třikrát za rok, bude si moci mobilem řídit navyšování a snižování výkonu. Tím pádem bude víc platit jen tehdy, když tam bude,“ popisuje v rozhoru Beneš. „Síť by mohla být méně robustní, stavěná na nižší spotřebu. Celé by se to všem zlevnilo,“ dodává.
LIDOVÉ NOVINY: Stane se z nadnárodní firmy ČEZ zase lokální?
BENEŠ: To bych neřekl, v Německu máme tři tisíce zaměstnanců, ve Francii větrné parky. Chceme jít do zemí, které jsou predikovatelné, kterým se dá věřit, kde jeden politik nerozhoduje sám za sebe mocenským a nedemokratickým způsobem. V Bulharsku to vypadalo, že vstupují do Evropské unie, a budou tedy dodržovat unijní pravidla. Časem se ale ukázalo, že nedodrželi vůbec nic. Pro mě je zklamání, že EU, která Bulharsko a Rumunsko přijala, si to nevynutila. Zkusili jsme spoustu kroků, nakonec to skončilo tím, že jsme proti Bulharsku zahájili arbitráž.
LIDOVÉ NOVINY: V Bulharsku jste prodali elektrárnu ve Varně a teď na vás Piráti kvůli tomu podali trestní oznámení. Podle nich někdo mohl způsobit ztrátu v miliardách korun. Co na to říkáte?
BENEŠ: Pirátům jsem nabídl, že jim to vysvětlíme do detailu. Nejdřív nereagovali, ale nakonec se sejdeme. Asi měli pocit, že s tím, co ví, mohou udělat tiskovou konferenci. Je to asi spíš gesto než něco dalšího. Ale i tak jim to zkusím vysvětlit.
LIDOVÉ NOVINY: Takže odmítáte, že byste tu elektrárnu prodali pod cenou?
Chceme jít do zemí, které jsou predikovatelné, kterým se dá věřit, kde jeden politik nerozhoduje sám za sebe mocenským a nedemokratickým způsobem |
BENEŠ: Samozřejmě, myslíte, že jsme blázni? Piráti mají jen výsek informací. Podnikání v Bulharsku není úplně jednoduché. My to koupili za nějaké peníze, bulharský stát se k nám v regulaci nechoval úplně přátelsky. Proto s nimi vedeme arbitráž kvůli škodě, která nám vznikla. To Piráti vůbec nezmínili. Říkat, že jsme za nějaké peníze koupili, za nějaké prodali, že to byl úmysl a že jsme způsobili škodu, je příliš zkratkovité. Navíc jsme mezitím elektrárnu roky provozovali, měli zisk. Věřím, že si to vysvětlíme.
LIDOVÉ NOVINY: Piráti se především ptají, jak je možné, že nový majitel dostal potřebná povolení, která jste vy nedostali. A proto ten prodej…
BENEŠ: Nám povolení nedali, jim dali, to je divné. Ale podle bulharských médií to již místní úřady šetří na základě podnětu tamní protikorupční organizace…
LIDOVÉ NOVINY: Vaše arbitráž proti Bulharsku se týká jen regulace? Nikoliv toho, že vám Bulhaři zatrhli prodej aktiv Inercomu?
BENEŠ: To zatím ne. Pokud prodej Euroholdu, který jsme oznámili, dojde do konce, proto je pravděpodobné, že žádná škoda nevznikne, protože oni nám nabídli víc než předtím Inercom.
LIDOVÉ NOVINY: Jsou potíže s právním systémem i v Rumunsku a Turecku?
Podnikání v Bulharsku není úplně jednoduché. My to koupili za nějaké peníze, bulharský stát se k nám v regulaci nechoval úplně přátelsky. Proto s nimi vedeme arbitráž kvůli škodě, která nám vznikla. |
BENEŠ: Tak zásadní ne. V Turecku je to spíš kvůli politickým změnám a stabilitě hospodářství. V Rumunsku je to lepší, ale když se stahujeme z této části Evropy, nemá smysl si držet jen Rumunsko. Avšak když nebudou dobré nabídky, necháme si to.
LIDOVÉ NOVINY: Další opěrný bod vašeho byznysu je jádro. Jak to vypadá se smlouvou ČEZ se státem kvůli dostavbě Dukovan?
BENEŠ: Teď jsme začali jednat se státem. Na podzim bude výsledek.
LIDOVÉ NOVINY: Ještě přednedávnem panovaly na obou stranách zásadně protichůdné představy. Lze dojít ke kompromisu?
BENEŠ: Máme představu, co chceme vyjednat. Rizika musíme mít ochráněná. Z jednání máme pocit, že se kompromis najít dá.
LIDOVÉ NOVINY: Vnímáte problémy jádra třeba v Maďarsku a ve Finsku?
Pokud prodej Euroholdu, který jsme oznámili, dojde do konce, proto je pravděpodobné, že žádná škoda nevznikne, protože oni nám nabídli víc než předtím Inercom |
BENEŠ: Vždy je nejlepší se poučit z chyb někoho jiného. Nejhorší je nepoučit se z vlastních chyb. A nejtěžší je žádné neudělat. Je pravda, že francouzské projekty v Evropě nabírají zpoždění. V Maďarsku to sice vypadá, že se Rusům daří, ale tak zalité sluncem to ve skutečnosti není. Nejvíce se projektům daří mimo Evropu, v Asii, v Číně, na Arabském poloostrově. Vnímáme, co se děje, a jsme opatrní.
LIDOVÉ NOVINY: Proč ale říkáte, že náklady na jeden nový reaktor budou sto miliard, když vidíte realitu kolem?
BENEŠ: Sto miliard neříkáme. Ta čísla jsou vyšší, ale víme, co bylo v nabídkách na Temelín. Také vždy záleží, jestli oslovené firmy budou nebo nebudou mít zakázky. Když mají podepsané zakázky, šponují cenu nahoru…
LIDOVÉ NOVINY: Otázka mířila na to, že u dalších projektů se navyšují rozpočty. Proč bychom měli věřit, že právě v Česku se nepřekročí?
BENEŠ: Ve Finsku se stavba prodražuje, protože se po cestě mění regulatorní pravidla. Pokud mám ale správné informace, pak nikoliv Finům, ale Francouzům, kteří to staví. Je to pro nás poučení. Je třeba říct, co přesně chceme, a ne to měnit za chodu. Na to ale potřebujeme soutěž a více uchazečů. Představte si, že bychom měli jen jednoho uchazeče. To se vyjednává špatně.
LIDOVÉ NOVINY: Už víte, zda budete soutěžit stavbu jako celek, anebo ji rozdělíte na menší zakázky?
Vždy je nejlepší se poučit z chyb někoho jiného. Nejhorší je nepoučit se z vlastních chyb. A nejtěžší je žádné neudělat. Je pravda, že francouzské projekty v Evropě nabírají zpoždění. V Maďarsku to sice vypadá, že se Rusům daří, ale tak zalité sluncem to ve skutečnosti není. Nejvíce se projektům daří mimo Evropu, v Asii, v Číně, na Arabském poloostrově. Vnímáme, co se děje, a jsme opatrní. |
BENEŠ: Většina velkých hráčů míří k tomu, že chtějí dělat jen reaktor, to je jejich design, rozumí tomu. Nemají vysoká rizika. Stavební část pro ně znamená komplikace. Důvod, proč historicky zbankrotoval Westinghouse, není reaktor, ale stavba kolem. Většina nám říká, že to chtějí rozdělit. My si děláme analýzu, zda je lepší mít celou elektrárnu na klíč jako celek, nebo tři separátní soutěže na reaktor, turbínu a stavbu. Všechno má výhody i nevýhody.
LIDOVÉ NOVINY: Je na našem trhu práce dost lidí, kteří by nový reaktor postavili?
BENEŠ: Nedostatek. Je moc zakázek a málo kapacit. Otázka je, jak je to jinde ve světě. Nebyl bych úplně klidný z představy, že by nám to stavěli čínští dělníci. Nezbude nám než se věnovat stavebním kapacitám v Čechách, aby – až to přijde – jsme je měli zajištěny. Stavební boom nebude trvat věčně. Ne že bych si to přál, ale buďme realisté.
LIDOVÉ NOVINY: Média zmiňují, že určité kroky, které ČEZ promítl do nové strategie, jsou na přání prezidenta: ČEZ zpátky domů, ČEZ dále s partnerem Rosatom a podobně…
BENEŠ: To jsou spekulace novinářů. A já vám říkám, že se to nezakládá na realitě. Je to tak, že strategie ČEZ je postavena na tom, že reagujeme na trendy v evropské energetické politice: jaký směr nabírá, kudy jde technologický vývoj, kam míří klimaticko-energetická politika EU. Strategie nevzniká na základě diskuse ředitele ČEZ s prezidentem republiky – to fakt ne.
LIDOVÉ NOVINY: Měl jste schůzku s Milošem Zemanem 11. června na svoji žádost. Co jste řešili?
Sto miliard neříkáme. Ta čísla jsou vyšší, ale víme, co bylo v nabídkách na Temelín. Také vždy záleží, jestli oslovené firmy budou nebo nebudou mít zakázky. Když mají podepsané zakázky, šponují cenu nahoru… |
BENEŠ: Schůzky s prezidentem máme pravidelně a bavíme se o mnoha věcech. Ale absolutní převaha diskusí je o energetické politice EU, energetice jako oboru, vývojových trendech a energetické politice České republiky. O čem jiném bych se mohl bavit s prezidentem…
LIDOVÉ NOVINY: Pan prezident chce od vás informace, anebo také přichází s vlastními nápady?
BENEŠ: Většinou je to tak, že informuji já jeho, co je nového. On se mne ptá na pár věcí, které se kde dočte, a vedeme o tom diskusi. Je to obousměrná diskuse.
LIDOVÉ NOVINY: A co premiér, bavíte se s ním o těchto věcech?
BENEŠ: Když už se sejdeme, bavíme se o energetice. Skoro bych mohl zkopírovat odpověď na předchozí otázku.
LIDOVÉ NOVINY: Za rok 2018 jste dosáhli provozní zisk EBITDA 50 miliard korun. Řekl jste, že v roce 2020 to bude 67 až 70 miliard a v letech 2023 až 2025 pak mezi 75 a 80 miliardami korun. O co opíráte tato očekávání?
Ve Finsku se stavba prodražuje, protože se po cestě mění regulatorní pravidla. Pokud mám ale správné informace, pak nikoliv Finům, ale Francouzům, kteří to staví. Je to pro nás poučení. Je třeba říct, co přesně chceme, a ne to měnit za chodu. Na to ale potřebujeme soutěž a více uchazečů. |
BENEŠ: Čísla, která jste uvedli, víme s velkou mírou přesnosti. Máme pětiletý podnikatelský plán, který vždy rolujeme pět let před sebou, a na toto období umíme s docela slušnou přesností odhadovat naše čísla, jak se bude vyvíjet cena elektřiny v nejbližších letech. A máme předprodanou elektřinu na několik let dopředu.
LIDOVÉ NOVINY: Tím v podstatě říkáte, že se při plánování hospodářských výsledků díváte na uchopitelnou, víceméně technickou stránku věci, jako je objem výroby a ceny elektřiny, a že moc nepočítáte s jinými faktory. Třeba s politikou EU, vývojem technologií, tlakem na zelené energie…
BENEŠ: To ne. Když děláte strategii firmy, nemůžete nepočítat s tím, co se děje kolem vás. A všechno to musíte zohlednit, pokud chcete být úspěšní. Je pravda, že energetický vývoj je dán vnějšími vlivy, především energetickou politikou EU a cenou komodit, také důrazem na zelené technologie. Nicméně energeticko-klimatická politika EU a její další směřování je debata na více než pět let. Takže čísla na pět let jsou primárně dána kontrakty na dodávku elektřiny z elektráren, které dnes máme.
LIDOVÉ NOVINY: Vidíte tedy nějaká rizika, která by mohla oslabit vytváření zisku a nabourat vaše plány v těch příštích pěti letech?
BENEŠ: Vždy existují výrobní rizika, může se stát, že se zrychlí některá ekologická rozhodnutí, takže politická rozhodnutí přijdou na stůl také. Ale v horizontu pěti let nevidím nic zásadního, proč bych měl být nervózní.
LIDOVÉ NOVINY: Řekl jste, že by mohla zrychlit některá environmentální rozhodnutí. Jak to máme chápat?
Většina velkých hráčů míří k tomu, že chtějí dělat jen reaktor, to je jejich design, rozumí tomu. Nemají vysoká rizika. Stavební část pro ně znamená komplikace. Důvod, proč historicky zbankrotoval Westinghouse, není reaktor, ale stavba kolem. |
BENEŠ: Přihodit se může absolutně cokoliv. Může se stát, že politický aktivismus převáží nad zdravým rozumem a nad nějakým smysluplným přechodem k zeleným technologiím a že ohrozí naši schopnost zajistit po celou dobu energii podle potřeb. A může se stát, že aktivismus bude natolik bezbřehý, že to ovlivní jak fungování energetických firem, tak stabilitu energetických systémů jako celku.
LIDOVÉ NOVINY: Takže žádný výkyv, který by se podepsal na hospodářském výsledku, nečekáte?
BENEŠ: Nic zásadního nečekáme.
LIDOVÉ NOVINY: Co v ČEZ v současnosti řešíte nejvíc?
BENEŠ: Nepredikovatelnost. Nevíme, co a jak rychle přijde. Třeba jak dlouho pojede uhelná energetika. Říká se možná deset, možná dvacet, možná třicet let. Podle toho se ale špatně dělají investiční rozhodnutí. Obecně nás zaměstnává evropská energetická politika. V tom jsou i jaderné elektrárny. Když chceme bojovat s globálním oteplováním a stavět jaderné elektrárny, abychom snížili CO2, někteří evropští politici je začnou zařazovat mezi neudržitelné investice.
Nebyl bych úplně klidný z představy, že by nám to stavěli čínští dělníci. Nezbude nám než se věnovat stavebním kapacitám v Čechách, aby – až to přijde – jsme je měli zajištěny. Stavební boom nebude trvat věčně. Ne že bych si to přál, ale buďme realisté. |
Nejtěžší je nepredikovatelnost, protože děláme především dlouhodobé investice. Když plánujeme jadernou elektrárnu, patnáct dvacet let ji chystáme, dalších sedmdesát let může být v provozu. Takže je to rozhodnutí na sto let. A vezměte si, co se za posledních sto let změnilo…
LIDOVÉ NOVINY: Mohla by nás potkat obdoba německé Energiewende (státem nařízený ústup od uhelných a jaderných elektráren – pozn. red.) – že by se v energetice potlačila suverenita národních států?
BENEŠ: To je spíš politická otázka a nechci komentovat vývoj evropské politiky. Není jasné, kam bude EU směřovat, jestli k větší integraci, nebo k národním státům. Ale je to největší otázka, která před námi jako před Evropany stojí.
LIDOVÉ NOVINY: Několik manažerů ČEZ v rámci opčního programu letos nakoupilo asi 400 tisíc akcií a zanedlouho devět z každých deseti držených akcií prodalo. Analytik J&T to komentoval jako vyjádření nedůvěry vlastní společnosti a cosi, co ČEZ poškozuje. Co tomu říkáte?
BENEŠ: Dotyčný analytik používá účelové argumenty ve vztahu k ČEZ, ovšem nikoliv ve vztahu k J&T, to je logické… Když jsem přišel do ČEZ před 15 lety, už tento opční program fungoval a od té doby se jen zpřísňoval. Dnes se nejspíš dostáváme do stadia, kdy už bude přežitý a nahradí se nějakým jiným standardním programem. Nicméně i v současnosti musí manažer nakoupené akcie nejprve zaplatit.
Energetický vývoj je dán vnějšími vlivy, především energetickou politikou EU a cenou komodit, také důrazem na zelené technologie. Nicméně energeticko-klimatická politika EU a její další směřování je debata na více než pět let. Takže čísla na pět let jsou primárně dána kontrakty na dodávku elektřiny z elektráren, které dnes máme. |
Příklad: mohu si koupit akcie, které mi byly přiděleny opčním právem, za 350 korun a jejich cena je posléze 400 korun. Při prodeji sice na každé akcii vydělám 50 korun, ale předtím musím zaplatit těch 350 korun a z výdělku navíc odvést sociální a zdravotní pojištění a daně, takže z celé transakce vyjde výrazně méně. Manažeři většinou prodají jen tolik, aby poplatili náklady. Rozumíte tomu?
LIDOVÉ NOVINY: Ano, rozumíme. Nicméně navenek to nevypadá příliš pěkně…
BENEŠ: Že uplatníte opční program, který v nějaké době expiruje, a prodáte přesně tolik akcií, abyste zaplatili s tím spojené náklady? To nemá s důvěrou nebo nedůvěrou k firmě co dělat.
LIDOVÉ NOVINY: Opční program ČEZ by se tedy měl změnit. Mohl byste přiblížit nějaké varianty?
BENEŠ: Obecně nejběžnější jsou výkonnostní akcie. Určitá část dlouhodobého bonusu je dána nikoliv v penězích, ale v akciích, na základě splnění nějakých ukazatelů výkonnosti, typicky zisku. U těchto akcií máte povinnost je určitou dobu držet.
LIDOVÉ NOVINY: Zmínil jste, že držíte více než 20 tisíc akcií skupiny ČEZ. Jak velká je to část vašich soukromých investic?
Nejtěžší je nepredikovatelnost, protože děláme především dlouhodobé investice. Když plánujeme jadernou elektrárnu, patnáct dvacet let ji chystáme, dalších sedmdesát let může být v provozu. Takže je to rozhodnutí na sto let. |
BENEŠ: Je to významná část. Mám 22 500 kusů akcií, to není žádné tajné číslo.
LIDOVÉ NOVINY: Takže ČEZ věříte…
BENEŠ: Ano, ČEZ věřím. Prodávám přesně tolik, abych zaplatil pořizovací cenu, daně a sociální a zdravotní pojištění. A vše, co jsem na tom mohl vydělat, jsem si nechal v akciích. Jejich cena půjde nahoru, logicky – jak půjde nahoru ekonomika, provozní zisk. Proč bych tomu nevěřil?
LIDOVÉ NOVINY: Máte nějakou zprávu pro zákazníky ČEZ? Čeho se od vás dočkají?
BENEŠ: Nezdraží jim elektřina, to je základní zpráva. Také chceme zjednodušit komunikaci. Míříme k digitalitaci, aby to měl zákazník co nejjednodušší. Aby třeba nemusel čekat na informační lince.
Daniel Beneš (49)
|
