Vědci upozorňují, že v příštích letech bude přibývat dnů s intenzivními přívalovými srážkami, které přijdou, ale zase rychle odejdou, přičemž bleskovou vodní spoustu vyprahlá krajina nepobere. V extrému může takový režim přinášet povodně a další ničivé jevy. Dlouhých vytrvalých dešťů či májových deštíků, které by trvaly několik hodin nebo několik dnů, bude naopak méně. Bohužel, právě ty jsou pro krajinu nejdůležitější.
Vyplývá to ze studie, již zpracoval Czech Globe, Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Projekt je unikátní v tom, že přináší dosud nejpřesnější informace o dopadech klimatických změn na Česko v první polovině 21. století. „Bude převládat povrchový odtok. Pro nás to znamená, že musíme v krajině budovat prvky, které odtok vody zpomalí a dají jí čas zasáknout,“ řekl LN bioklimatolog Miroslav Trnka. Studii vypracoval společně s odborníky Petrem Štěpánkem, Petrem Skalákem a Pavlem Zahradníčkem, kteří se zaobírají modelováním klimatických scénářů na základě datových sad.
Méně sněhu
„Celkově modely predikují největší nárůst srážek pro zimu. Zároveň se předpokládá i největší nárůst teploty vzduchu, což by znamenalo, že většina srážek spadne ve formě deště, nikoliv sněhu,“ upozornil bioklimatolog Trnka. Jak dodávají autoři studie Czech Globe, změny se citelně dotknou i zimní turistiky. Lyžařům, běžkařům a dalším milovníkům sportů na sněhu se nenaskýtá růžový výhled na budoucí prima sezony. Nárůst množství srážek v zimě dopadne především na střední a nižší polohy, kde bude méně sněhu, či spíš žádný. Místo sněžení bude pršet, tento jev zasáhne i horské oblasti.
Nárůst množství srážek v zimě dopadne především střední a nižší polohy, kde bude méně sněhu, či spíš žádný. Špatná zpráva je to zejména z hlediska doplňování zásob podzemních vod, pro jejichž kondici a kapacitu je sníh obzvlášť důležitý. Nejprospěšnější je, když odtává pomalu – půda z něj může nasávat vodu postupně. V opačném případě se nevsákne a bez užitku odteče. |
Špatná zpráva je to zejména z hlediska doplňování zásob podzemních vod, pro jejichž kondici a kapacitu je sníh obzvlášť důležitý. Nejprospěšnější je, když odtává pomalu – půda z něj může nasávat vodu postupně. V opačném případě se nevsákne a bez užitku odteče. Jak důležitý je sníh a rychlost jeho tání, ukázala letošní zima. Zpočátku jej bylo na horách dost, což povzbudilo naději, že se vyprahlé krajině, kterou už sedmou sezonu sužuje sucho, významně uleví. Jenže to se nestalo. Sníh v nížinách odtál příliš rychle, a ani nadprůměrná nabídka z hor nestačila, aby se hladiny toků dostaly do normálu.
Předpovědi vyplývající z analýzy nejsou optimální ani pro léto, kdy mají přibývat intenzivní srážky. Déšť, který přijde stejně rychle, jako odejde, se nestačí vsáknout, v extrému může způsobit i povodně. Důsledkem lijáků je navíc půdní eroze, rychle tekoucí voda totiž odnáší svrchní část půdy. Přitom jeden centimetr ornice se tvoří zhruba sto let. Prudký déšť hravě odnese i několik centimetrů zeminy, jež skončí třeba v řece, která se zanese.
Klíčová zpráva
Nejmenší nárůst množství vody z oblohy se dle studie čeká na jižní Moravě, jež patří k suchem nejvíc zasaženým regionům. Jak uvádějí autoři studie, jde o území s největším rozdílem mezi potenciální potřebou krajiny a reálnými srážkami. „Je to dané tím, že jde o nejslunnější a nejteplejší část Česka, která má současně i nejméně srážek. Primární příčinou je vzdálenost od moře a reliéf, který cloní případným přicházejícím srážkám,“ líčí Trnka. Přitom udržet úrodnou jižní Moravu je s ohledem na zemědělskou produkci České republiky mimořádně důležité.
K tíži regionu je, že vláhový deficit se prohlubuje po desetiletí – a s tím, jak budou klimatické změny nabývat na intenzitě, se má prohlubovat. Jak se globální oteplování do krajiny propíše, bude záležet i na tom, jak o ni budou lidé pečovat. Dle autorů studie se musí udělat několik věcí – doplnit krajinu o větrolamy, změnit pracovní postupy lesníků a zemědělců, zvýšit podíl sadů, vinic a polí se zeleninou či zpomalovat odtok vody – a to nejen té ze srážek, ale i té, jež do regionu přitéká. Pomoci mohou i nové či znovuobnovené vodní plochy, mokřady a také navracení toků do jejich přirozených koryt.
Studie upozorňuje, že predikce budoucích změn srážkových úhrnů nabízí různé varianty vývoje. Klíčová zpráva je, že srážek bude pravděpodobně méně a budou méně spolehlivé ve smyslu delšího bezsrážkového období. |
„Starostem o vodu se nevyhneme, ani dlouhým epizodám sucha, byť na ty se lze připravit,“ říká bioklimatolog Trnka. Studie upozorňuje, že predikce budoucích změn srážkových úhrnů nabízí různé varianty vývoje. S jistotou lze konstatovat, že nastává střídání vlhkých a suchých epizod. „Zároveň platí, že se střední Evropa nachází na rozmezí dvou oblastí, pro které jsou projektovány odlišné vývoje srážek – vysychajícího Středomoří a deštivější Skandinávií. Klíčová zpráva je, že srážek bude pravděpodobně méně a budou méně spolehlivé ve smyslu delšího bezsrážkového období,“ uvedl Trnka.
Díky studii, jež přináší doposud nejpřesnější odhad vývoje v první polovině tohoto století, vzniknou i adaptační strategie, a to především pro oblasti zemědělství, lesnictví a hospodaření s vodou. Jejich první verze se čekají na konci letošního roku. Postupně budou doplňovány také o ekonomické analýzy. „Naším cílem není vybrat tu nejlepší strategii, to totiž není úkolem vědců, ale společnosti. My se pokusíme naznačit několik reálných možností a spočítat náklady na jejich realizaci a rovněž klady a zápory, ekonomické přínosy a zejména vliv na kvalitu života každé z nich,“ řekl Trnka.
