Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Češi splácí nejlépe v Evropě. Dluhy neplatí tři procenta domácností

  12:52
Jsme splátkoví šampioni, alespoň to již druhý rok po sobě naznačuje statistika. Nejblíže jsou nám Nizozemci, kde se podíl těch, kteří nestíhají platit, blíží čtyřem procentům. Nutno však dodat, že statistika má své „mouchy“, protože se statistici, kteří průzkum provádějí, například neptají ve vyloučených lokalitách.

Má Česká správa sociálního zabezpečení posílat na své dlužníky exekutory? foto: Richard Cortés, Česká pozice

Už druhý rok v řadě náleží Čechům první příčka, co se týče řádného splácení dluhů. Podle dat Eurostatu byla loni pozadu se splácením hypoték, nákupů na splátky, ale i plateb za energie, jako je voda či teplo, jen tři procenta domácností. Předloni měla přitom potíže asi 3,2 procenta.

V rámci celé Evropské unie tak jde zdaleka o nejlepší číslo. Nejblíže nám jsou přitom Nizozemci, kde podíl těch, co nestíhají včas platit, dosahuje asi 3,8 procenta. Nutno však dodat, že tato statistika má své „mouchy“, protože se statistici, kteří průzkum provádějí například neptají ve vyloučených lokalitách.

„Statistiky sdružení Solus nejsou tak příznivé jako zmíněná data Eurostatu. My evidujeme v našem negativním registru dluh po splatnosti u více než šesti procent dospělých občanů České republiky. V okrese Most je to dokonce u 15 procent,“ říká Miroslav Beneš, mluvčí registru Solus, které sdružuje desítky společností z řad bank, mobilních operátorů či nebankovních společností. Nicméně s ohledem na to, že šetření vypadá ve všech zemích obdobně, svou vypovídací a srovnávací hodnotu má.

Zaostávají Němci i Švýcaři

V Německu, které se přitom Česku dává často za vzor, má potíže stíhat včas termíny asi 4,8 procenta, což je oproti předchozímu roku nárůst o 0,4 procentního bodu. V jinak bohatém Švýcarsku je to dokonce více než pět procent. Podle dat Eurostatu je situace tradičně nejhorší v zemích jako Řecko a Bulharsko. Tam má potíže platit včas 43 procent, respektive a 31,9 procenta populace. Nutno však dodat, že i v těchto státech se situace rok od roku zlepšuje.

V Německu, které se přitom Česku dává často za vzor, má potíže stíhat včas termíny asi 4,8 procenta, což je oproti předchozímu roku nárůst o 0,4 procentního bodu. V jinak bohatém Švýcarsku je to dokonce více než pět procent. Podle dat Eurostatu je situace tradičně nejhorší v zemích jako Řecko a Bulharsko.

K pozitivnímu vývoji přispívají v Česku tři základní faktory. „Mezi hlavní příčiny tohoto poklesu patří dlouhodobě dobrý stav ekonomiky, v jehož důsledku v České republice v posledních letech výrazně rostly reálné mzdy a díky kterému zaznamenáváme dlouhodobě velmi nízkou míru nezaměstnanosti. Je obecně známé, že právě náhlá ztráta zaměstnání patří mezi jeden z hlavních důvodů, proč lidé přestanou splácet své závazky,“ říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací. Podle té se celkový objem nespláceného dluhu stále snižuje a skutečně klesají i počty lidí, kteří mají problémy se splácením. „Česko má aktuálně nejnižší míru nezaměstnanosti v EU, takže to celkem odpovídá. Naopak Řecko a další státy jižní Evropy mají vysokou nezaměstnanost a i podíl nesplácení mají vyšší,“ komentuje čísla Daniel Hůle, expert dluhového poradenství neziskové organizace Člověk v tísni.

Důvodů, proč je Česko z hlediska včasného splácení na špici statistik, je ale podle expertů víc. „Svou roli hraje i nový zákon o spotřebitelském úvěru, který dohled nad nebankovními poskytovateli svěřil České národní bance. Ta může odebrat firmě licenci, když nemá propracovaný systém posuzování úvěruschopnosti potenciálních klientů a nedrží se pravidel odpovědného úvěrování,“ uvádí jeden z důvodů David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni.

„Další z příčin je dlouhodobé využívání registrů klientských informací klíčovými hráči na trhu spotřebitelského financování, telekomunikačních firem a dalších společností, které poskytují služby s odloženou splatností,“ říká Miroslav Beneš, mluvčí sdružení Solus, které sdružuje desítky společností z řad bank, mobilních operátorů či nebankovních společností.

Statistici do ubytoven nechodí

Přestože jde o oficiální čísla Eurostatu, od reality se podle expertů mírně liší z několika důvodů. „Jde o průzkum EU-SILC (European Union – Statistics on Income and Living, kdy podobné šetření provádí statistický úřad v každé členské zemi EU – pozn. red.). Jedná se o výběrové šetření, nikoli o data z registru. Na to jsme již několikrát upozorňovali. Tato šetření Český statistický úřad neprovádí ve vyloučených lokalitách ani na ubytovnách, takže část chronicky předlužené populace z toho vypadla,“ říká Daniel Hůle.

„České banky obecně byly vždy při poskytování hypotečních úvěrů velmi konzervativní a v naší poradenské praxi se prakticky nesetkáváme s problémy s jejich splácením.“

„I kdyby se jich ale ptali, tak by zjistili, že hypotéky nemají, a to, že mají třeba deset exekucí, by se nedozvěděli, protože na to není v šetření otázka,“ dodává Hůle. Podle něj hraje roli i to, že v šetření jde velké míře právě o hypotéky. „České banky obecně byly vždy při poskytování hypotečních úvěrů velmi konzervativní a v naší poradenské praxi se prakticky nesetkáváme s problémy s jejich splácením,“ doplňuje expert.

I přes tyto příznivé statistiky stále existuje v Česku významná skupina lidí, kteří čelí předlužení. „Řeknu to asi takhle: o statistice se říká, že je to přesný souhrn nepřesných údajů. Situace je dnes taková, že v Česku máme statisíce lidí v dluhové pasti, což je způsobeno ne příliš šťastnou legislativou v minulosti,“ uzavírá insolvenční správce Michal Žižlavský.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!