Česko by se mělo připravit na pašování zásilek drony do věznic

Vlastní speciální jednotku s drony má policie. Velení armády nedávno oznámilo, že vybuduje pluk s drony. Rizika spojená s využitím létajících novinek představují hrozbu i pro další bezpečnostní sbory. Aktuálně ji, jak zjistily LN, řeší také Vězeňská služba. Ve světě totiž přibývá případů pašování drog a mobilů právě prostřednictvím dronů.

Strážce věznic děsí především možnost, že by se takto za mříže mohly dostat zbraně. Zatím registrují jen zakázané přelety. „Celkem bylo v uplynulém období zaznamenáno sedm přeletů dronu. Použití dronu k doručení drog nebo telefonu do věznice nebylo dosud prokázáno,“ řekla LN mluvčí Vězeňské služby Petra Kučerová.

Stovky milionů korun

Jenže relativně příznivou statistiku kalí minimálně dvě skutečnosti. Není do ní zahrnuto, co vše se odehrálo nad hlavami strážníků, aniž by to zpozorovali – podobně jako celníci zpravidla odhalí jen zlomek pašovaných zásilek. Za druhé českým věznicím chybějí zabezpečovací systémy k ochraně před průlety dronů. „Vězeňská služba dosud žádnou technologií nedisponuje. Náklady na její pořízení se pohybují řádově v desítkách milionů korun na jednu věznici,“ přiznala Kučerová. Vynásobí-li se náklady 45 vězeňskými zařízeními v zemi, šplhá celková cena do stovek milionů korun.

V současnosti Vězeňská služba jedná s Českým vysokým učení technickým v Praze. Debatuje o možnosti vybudování bezletových zón nad věznicemi. ČVUT už vyrobilo typ dronu Eagle One, který dokáže zachytávat nepřátelské drony do sítě. „Eagle One je jedinečný díky palubní inteligenci a senzorům, které nese. Systém umožňuje plně autonomně a bezpečně odchytit jiný dron, který se pohybuje v místech, kde je to zakázané,“ přiblížil LN jeho konstruktér Martin Sasek, šéf skupiny multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Výhodou je i skutečnost, že nepřátelský dron po zachycení neohrožuje osoby na zemi, protože síť, v níž uvízne, je k Eagle One přichycena. Eagle One lze podle konstruktérů použít i při ochraně letišť, vládních budov, průmyslových objektů, případně stadionů nebo koncertů. Správa věznic nyní s ČVUT jedná o dodávce řešení pro ochranu věznic. „Kontakty s Vězeňskou službou nyní probíhají ve spolupráci s Vojenským technickým ústavem, se kterým vyvíjíme systém pro tuto konkrétní aplikaci,“ dodal pro LN Saska z ČVUT.

I podle jeho slov jde o drahou techniku. „Zde se bavíme o jednotkách až desítkách milionů korun. Záleží na počtu požadovaných bezpilotních platforem Eagle One a na současné vybavenosti věznic. Jestli už mají detekční systém a zda lze použít již nainstalovaných bezpečnostních kamer,“ dodal.

V Česku zatím jen správní řízení

Ve světě obliba dronů mezi zločinců stoupá. Před třemi lety se například podařilo natočit předávku kontrabandu z nebe v londýnské věznici Wandsworth. Vězeň si pomocí prkna skrze mříž přitáhl balík zavěšený pod dronem. Podle BBC se mezi lety 2015 a 2016 objem zachycených zásilek, které jsou ve věznicích nepřípustné, zdvojnásobil. V Česku momentálně za přelet dronu nad věznicí hrozí jen správní řízení.

„Pachatel je, pokud by byl zjištěn, odpovědný za porušení leteckých předpisů, které upravují tuto problematiku, pouze v rámci přestupkového řízení,“ řekla LN Kučerová z Vězeňské služby. Bezpečnostních rizik a nutnosti zpřísnění provozu bezpilotních letounů si uvědomuje i šéf Řízení letového provozu Jan Klas.

V rozhovoru připustil, že by od jejich provozovatelů měl stát znát více informací. „Jedna z funkcí je takzvaná geo-awarness (povědomí o poloze – pozn. red.), tedy služba, která dá uživateli dronu vědět, pokud se jeho stroj nachází v prostoru, kde by být neměl. Dále také takzvaný geo-fencing (geografické oplocení – pozn. red.), který umožňuje některé oblasti pro bezpilotní letouny softwarově uzamknout, takže uživatelé se do nich se svými letouny ani nemohou dostat,“ řekl Klas. I to by mohlo být řešením pro věznice nebo letiště, které se musejí vyrovnat se vzrůstajícím počtem bezpilotních strojů.