Jedním z nejoblíbenějších terčů prezidenta Miloše Zemana jsou miliardy, které stát posílá na účty provozovatelů slunečních elektráren. I proto ho musel krok kabinetu v pondělí 27. dubna zahřát na duši – solárníci by kvůli přiškrcení dotačního penězovodu mohli přijít o nemalé peníze. Ministři se shodli, že oproti jiným výrobcům zelené energie mají, lidově řečeno, špatný poměr cena/výkon. V dotacích se točí obrovské částky. Letos do takzvané zelené energetiky připluje podpora 44 miliard korun. Celých 29 miliard z toho padne na budování solárních elektráren.
„Je tam výrazný nepoměr vůči jiným obnovitelným zdrojům energie. Podíl k celkové výrobě elektřiny jsou pouhá 2,6 procenta,“ řekl vicepremiér pro ekonomiku Karel Havlíček (za ANO). Vláda kývla na návrh zákona, který podporu zelené energie upravuje v neprospěch fotovoltaiky. Návrh, jenž ještě musí projít sněmovnou i Senátem, upravuje podporu na nejnižší možnou míru, kterou ukládá Evropská unie.
Dorovnávání rozdílu ceny
Opatření má podle Havlíčka uspořit státní kase i rodinám, které platí na podporu zelených zdrojů v rámci účtů za energie. „Odhadujeme, že tím ušetříme ročně sedm až deset miliard korun. Ušetří stát i domácnosti. Každá dnes platí za fotovoltaiku 1200 korun ročně, další část nesou firmy, největší část pak státní rozpočet,“ dodal. Fotovoltaický boom z let 2009 a 2010, kdy podnikatelé využili dotace ke stavbě polí ze solárních panelů, patří mezi nejkontroverznější stránky české subvenční politiky.Zástupci solárníků označují postup vlády za nepochopitelný, dle nich jde o politickou objednávku.
Nynější tok peněz do slunečních elektráren se ztenčí kvůli úpravě takzvaného vnitřního výnosového procenta, které v rámci EU stanovuje oprávněnost podpory. Návrh zákona, který vláda poslala do Poslanecké sněmovny, jej snížil z 8,4 na 6,3 procenta. Přeloženo do lidštiny to znamená, že Česko pošle dotaci solárníkům na nejnižší možné hranici, kterou mu stanovují předpisy EU.
U vodních, větrných a geotermálních elektráren stanovil kabinet už zmíněné vnitřní výnosové procento na sedm procent. Podpora výroby elektřiny z biomasy bude 9,5, u bioplynu 10,6 procenta. U všech obnovitelných zdrojů energie bude stát podporu vyplácet formou takzvaného zeleného bonusu, kdy bude stát dorovnávat rozdíl mezi tržní a výkupní cenou elektřiny. |
„Nechápeme, proč ministr Havlíček oznamuje návratnost pro solární elektrárny 6,3 procenta, když ministerstvo, které řídí, na vládu poslalo návrh zákona, který obsahuje návratnost 8,4 procenta. Jde podle nás o politickou objednávku, kterou chce vláda zničit tisíce podnikatelů a domácností,“ řekl šéf Solární asociace Jan Krčmář agentuře ČTK. Omezení podpory fotovoltaiky, která přijde až o deset miliard korun ročně, nemá být namířeno proti firmám, jež vyrábějí jiné druhy ekologické energie, třeba vodní nebo větrné elektrárny.
Spíše jde o aspoň částečné narovnání podmínek – většina podpory šla dosud na solární panely. Dle Havlíčka je podpora solárních elektráren neúměrně vysoká vůči tomu, nakolik se podílejí na výrobě elektřiny pro české domácnosti a firmy. Na účtech jejich provozovatelů přistane ročně zhruba 29 miliard korun, jejich podíl na celkové výrobě elektřiny je ale malý, ani ne tříprocentní. Přitom třeba výroba elektrické energie z biomasy, kterou stát ročně podporuje „pouze“ čtyřmi miliardami, se na celkové výrobě elektřiny podílí ze 4,6 procenta.
U vodních, větrných a geotermálních elektráren stanovil kabinet už zmíněné vnitřní výnosové procento na sedm procent. Podpora výroby elektřiny z biomasy bude 9,5, u bioplynu 10,6 procenta. U všech obnovitelných zdrojů energie bude stát podporu vyplácet formou takzvaného zeleného bonusu, kdy bude stát dorovnávat rozdíl mezi tržní a výkupní cenou elektřiny.
