Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Je lepší roušky nosit, nebo nenosit? Nevíme a vědět nebudeme

Dobrovolnice vyrání roušky pro Červený kříž. foto: Michal TurekMAFRA

Roušky jsou geniálním tahem proti koronavirové nákaze. Nikoli proto, že by objektivně pomáhaly. Jejich subjektivní či psychologický vliv na lidskou psychiku je mnohem důležitější než objektivní.
  10:05

Chrání rouška, nebo nechrání? Tuto otázku v poslední době řeší nejen občané, ale i odborníci. Deník N ze 17. až 19. dubna uvádí dva názory. Dle prvního například při kýchnutí s rouškou si člověk obvykle nezakryje ústa a podomácku vyrobená tkanina nedokáže odolat náporu virů řítících se rychlostí až 160 kilometrů za hodinu. Navíc je tu sahání na roušku, což může způsobit nákazu. Dle druhého názoru roušky zachytí kapénky s více než 90procentní účinností.

Jako by nikdo neznal „fakta“. Ani odborníci. Jak to tedy „skutečně“ je? Setkáváme se s problémem, který lze označit za „postfaktický“. Otázka, zda je, či není lepší roušku nosit, je záležitostí faktů, jejich zjištění a popisu. Navzdory tomu jsme v nejasné situaci. Možná se vyjasní, možná nikoli. Kdo prokáže, že je lepší zamezit šíření viru rouškou než pečlivým hlídáním kašle a kýchání? Nikdo. I kdyby se studie na toto téma objevily, může přijít nová, která je zpochybní.

Neznalost objektivních faktů

Nejasnost však některým nebrání „bonzovat“ své spoluobčany nebo je slovně napadat. Lékař Jan Hnízdil prohlásil, že když si roušku sundal, aby se mohl pořádně nadechnout, někdo ho začal fotit. Mně se stalo, že když jsem šel v lese bez roušky po turistické značce, hrubě mě slovně napadl muž, že ji nemám. Mimochodem, neměl ji také.

Navzdory tomu, že „objektivní fakta“ o nošení roušek neznáme, lze se o něm vyjádřit, ale je třeba si uvědomit, že nedostatek „objektivních faktů“ není náhoda. Je to modelová situace. Nebo snad víme, že je mrkev zdravá?

Navzdory tomu, že „objektivní fakta“ o nošení roušek neznáme, lze se o něm vyjádřit, ale je třeba si uvědomit, že nedostatek „objektivních faktů“ není náhoda. Je to modelová situace. Nebo snad víme, že je mrkev zdravá? Nevíme a nebudeme vědět. Ani to, zda je lepší roušky nosit, nebo nenosit.

Vždy budou k dispozici vědecké hypotézy, které lze označit jen za „racionálně přijatelné“, ale nikoli za definitivně „pravdivé“. Fakta berme vážně – v empirických otázkách nic lepšího nemáme –, ale neadorujme je. Existuje obrovský počet nefaktických problémů, které se snažíme vyřešit odkazy na fakta – etikou počínaje a existencí Boha konče –, což je směšné.

Jak se však k nošení roušek vyjádřit, pokud nevíme, jak to „skutečně“ je? Rozhodující není jejich objektivní, nýbrž subjektivní, nebo, jak říká Iva Pekárková v Deníku N, psychologický význam: „Pro většinu lidí je jejich nošení nepohodlné a nepříjemné – víc se pod nimi potíte, nemůžete si otřít nos a hůř se vám dýchá, o odstávajících uších nemluvě.“

Výjimečná situace

Roušky jsou geniálním tahem proti koronavirové nákaze. Nikoli proto, že by objektivně pomáhaly. O tom mnoho nevíme. Víme však, že jsou subjektivně velmi nepříjemné. Každý, kdo jde s rouškou po ulici, si uvědomuje, že je ve výjimečné situaci – sotva lapá po dechu a navíc vypadá směšně. Jak praví lidová tvořivost: „Až skončí akce rouška, budeme mít odstátá ouška.“

Každý, kdo jde s rouškou po ulici, si uvědomuje, že je ve výjimečné situaci – sotva lapá po dechu a navíc vypadá směšně. Jak praví lidová tvořivost: „Až skončí akce rouška, budeme mít odstátá ouška.“

To není kritika nošení roušek. Jejich subjektivní či psychologický vliv je mnohem důležitější než objektivní. V tom se mýlí Pekárková, která zpochybnila objektivní význam roušek. Jejich subjektivní vliv na lidskou psychiku je totiž pravděpodobně promění v „objektivně“ účinné.

Účinnost roušek se ale netýká pouze koronavirové nákazy. Odhalily i bonzáctví a agresivitu skrytou pod ochranou veřejného pořádku nebo závislost na kouření – téměř všichni chodí po ulicích s rouškou, nikoli však kuřáci, kteří při kýchnutí vyprskávají nikotinový jed do okolí stejnou rychlostí jako viry, tedy až 160 kilometrů za hodinu.

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...