Čtvrt století už firmy a živnostníci mohou rozpustit ztrátu v daňových přiznáních následujících pěti let. Po hlasování poslanců v pátek 29. května by mohli letošní ztrátu naopak umořit z předloňského a loňského zisku. Takzvané zpětné uplatnění daňové ztráty je součástí balíčku daňových změn a má ulevit už v tomto roce krizí postiženým malým i větším podnikům. V pondělí 25. května ho schválila vláda, poté ve zrychleném projednávání sněmovna. V praxi to umožní podnikatelům, kteří loni a předloni hospodařili se ziskem a letos se dostanou do ztráty, podat dodatečně přiznání.
A získat od finančních úřadů díky snížení předchozího zisku za roky 2018 a 2019 část zaplacených daní zpět. Opatření bylo schváleno jako trvalé a má platit i do budoucna. „Jestliže letos podnikatel nebo firma skončí ve ztrátě, budou si moci o tuto ztrátu snížit hospodářský výsledek za loňský rok a požádat o vrácení daně, kterou už zaplatili. Mohou tak potřebné finanční prostředky získat ještě letos, což jim v těchto těžkých časech vylepší jejich ekonomickou bilanci,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Méně do státní pokladny
Umořit si daňovou ztrátu zpětně půjde už za zdaňovací období končící k 30. červnu 2020 a později. Sleva však nebude pro každého. Původně počítalo ministerstvo financí, že možnost by se vztahovala jen na ztráty, které dosáhnou maximálně 25 milionů korun. Podnikatelé a profesní organizace režim zpětného uplatnění ztráty vítají a chválí, ale považují za ideální, aby stát hranici ztráty nelimitoval.
Státní pokladna vlivem vyplacených daňových vratek tak ještě v tomto roce může přijít podle kalkulace úředníků zhruba o 20 miliard a v příštím roce o 12 miliard korun, jež by si jinak bez nově zaváděného opatření ztrátové podniky vybíraly postupně v následujících pěti letech |
Ministerstvo jim vyhovělo, jenže tím narazilo na výhrady některých členů Národní ekonomické rady vlády a některých politiků, včetně koaliční ČSSD – opatření by podle nich mohlo motivovat nadnárodní korporace, respektive mateřské firmy těch v Česku, k přenosu daňových ztrát ze zahraničí k nám. Proto se limit, tentokrát v podobě ztráty do 30 milionů korun, do zákona vrátil. „Chtěli jsme podpořit všechny poplatníky bez rozdílu. Po dohodě na úrovni předsedů koaličních stran se nakonec zvolilo toto kompromisní řešení,“ přiznává Schillerová.
Státní pokladna vlivem vyplacených daňových vratek tak ještě v tomto roce může přijít podle kalkulace úředníků zhruba o 20 miliard a v příštím roce o 12 miliard korun, jež by si jinak bez nově zaváděného opatření ztrátové podniky vybíraly postupně v následujících pěti letech. „Limitovat výši ztráty je z odborného hlediska nesystémové a může přinést zbytečné sporné a nejednoznačné situace, ale jde evidentně o politické rozhodnutí,“ reaguje Jiří Nesrovnal, člen prezidia Komory daňových poradců ČR.
Dopad na rozpočty obcí a krajů
Systém, označovaný v mezinárodním měřítku jako loss carryback, je ovšem dle Nesrovnala třeba. Pokud bude v nynější verzi později schválen i senátory, pomůže podnikatelům v současné těžké situaci financovat provoz. Například i tím, že díky předpokládané vratce daně z příjmů se už nyní zvýší jejich bonita u bank pro možnost požádat o úvěr. „Ve střednědobém horizontu to může být hra s pozitivním součtem jak pro stát, tak pro firmy,“ přidává reakci Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Členové Národní ekonomické rady vlády i lidovečtí a pirátští poslanci však také varují před nepříznivým dopadem tohoto systému zpětného uplatnění daňové ztráty na rozpočty obcí a krajů. S tím ale ministerstvo financí ani například Komora daňových poradců ČR nesouhlasí. |
Členové Národní ekonomické rady vlády i lidovečtí a pirátští poslanci však také varují před nepříznivým dopadem tohoto systému zpětného uplatnění daňové ztráty na rozpočty obcí a krajů. Daň z příjmu je totiž sdílená a část jejích výnosů dostávají, takže její snížení o letošní ztráty by obce a kraje připravilo o pár miliard. S tím ale ministerstvo financí ani například Komora daňových poradců ČR nesouhlasí.
„Ve skutečnosti budou rozpočtové dopady pouze přechodné a ve střednědobém horizontu žádný výpadek příjmů státnímu rozpočtu ani rozpočtům samospráv nepřináší. Už dnes si mohou poplatníci uplatnit daňovou ztrátu, ale teprve v pozdější době. Pokud budou mít možnost si ztrátu umořit dříve, dopady na inkaso daní se pouze přesunou v čase,“ argumentuje ministerstvo. Jinými slovy – o co klesnou například letos daňové příjmy kvůli zvýšenému objemu vrácených daní, o to bude menší pokles (tedy větší daňový příjem) v dalších letech, ve kterých už podnikatel daňovou vratku neuplatní.
Je to pomoc firmám malým i velkým„Je to jedna z osvědčených cest, jak systematicky podporovat firmy, aby udržely zaměstnanost a zůstaly zdravé,“ říká v rozhovoru ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) o protikrizovém opatření v podobě zpětného uplatnění daňové ztráty (loss carryback). LIDOVÉ NOVINY: Kde jste se inspirovali? SCHILLEROVÁ: Úspěšně to funguje v řadě vyspělých zemí, zavedli to například ve Francii, Německu, Kanadě nebo ve Velké Británii. Ukazuje se jako stabilizátor ekonomiky, který má proticyklickou funkci. U nás si dnes mohou podnikatelé uplatnit daňovou ztrátu pouze dopředu, jenže si snižují základ daně až v době, kdy je jejich ekonomická situace příznivá. Přitom by jim více pomohlo, kdyby si mohli daňový základ snížit právě tehdy, kdy se musejí potýkat s propadem. LIDOVÉ NOVINY: Silně proti jsou města, obce a kraje, jimž opatření sníží daňové příjmy. Co na to říkáte? SCHILLEROVÁ: Tyto obavy nejsou namístě, protože z hlediska příjmů rozpočtů jde pouze o posun v čase. LIDOVÉ NOVINY: Vyčítají vám, že to pomůže velkým firmám, nikoliv malým a středním, na nichž stojí české hospodářství... SCHILLEROVÁ: Jak zisk, tak ztrátu může vykázat velká, malá i střední firma. Loss carryback má ale pomoci firmám bez ohledu na velikost. LIDOVÉ NOVINY: Jan Švejnar z Národní ekonomické rady vlády a další odborníci varují, že dojde k přesunu zisků firem k jejich zahraničním matkám, které k nám naopak pošlou svou ztrátu. SCHILLEROVÁ: Návrh je koncipován tak, že pomáhá jen subjektům platícím daně v Česku. Obsahuje navíc explicitní formuli proti zneužití, která zabraňuje účelovým fúzím. Je tedy vyloučeno, že by nadnárodní korporace kompenzovala svou ztrátu vzniklou v zahraničí prostřednictvím kladného základu daně, který vznikne u nás. K obavám není důvod. Ivana Pečinková |
