Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Euro oproti dolaru posiluje. Ten si ale dlouhodobě udržuje nadvládu

  17:00
Centrální bankéři v 16. každoročním průzkumu britské HSBC, sedmé největší banky světa, od února do dubna letošního roku hodnotili pozici eura. Většina z centrálních bankéřů (88 procent dotázaných) má za to, že euro za 20 let své existence – výročí oslavilo loni – nevyužilo potenciál, jejž představuje spojená ekonomika Evropské unie.

Má euro ve světě soutěžit s dolarem o pozici hlavní rezervní měny? foto: Richard Cortés, Česká pozice

Posilování eura nabralo značné otáčky poté, co Evropská unie oznámila záměr vytvořit záchranný plán pro ekonomiky svých členských států. Evropský plán obnovy, jak se zjednodušeně říká hlavní porci pomoci, pak vyhnal euro do výšek za uplynulé zhruba dva roky nevídaných. Jeho kurz v úterý 28. července atakoval hranici 1,175 dolaru za euro. Dlouhodobě si ale euro ve srovnání s americkou měnou příliš dobře nestojí. Takto jeho pozici nedávno vyhodnotili centrální bankéři v pravidelném každoročním průzkumu britské HSBC, sedmé největší banky světa.

Na otázky v pořadí již 16. průzkumu odpovídalo v období od února do dubna letošního roku anonymně – jinak to u strážců měny ani nejde – celkem 74 centrálních bankéřů z celého světa, zodpovědných za celkem 46 procent celkových světových rezerv centrálních bank. Nejvíce respondentů (41 procent) pocházelo z Evropy a Střední Asie.

Koronavirová krize odhalila slabiny

Většina z centrálních bankéřů (88 procent dotázaných) má za to, že euro za 20 let své existence – výročí oslavilo loni – nevyužilo potenciál, jejž představuje spojená ekonomika EU. Význam jednotné evropské měny přitom bankéři měří zejména jejím podílem na devizových rezervách, které drží centrální banky. Ten loni představoval pouze zhruba 20 procent. V připojených komentářích se respondenti diví, že měna, která platí ve třech ze sedmi zemí skupiny nejsilnějších ekonomik světa G7, nehraje větší roli zejména ve srovnání s americkým dolarem.

Centrální bankéři se domnívají, že koronavirová krize ještě více odkryla slabiny eura. Za hlavní označili nedostatečnou politickou koordinaci a negativní sazby u eura. Tím se míní nejen záporné úrokové sazby Evropské centrální banky, které nejen odrazují investory zaměřené na nákup zahraničních měn, ale ovlivňují třeba i úročení v bankách pro střadatele a firmy, a také sazby u dluhopisů denominovaných v eurech.

Navíc koronavirová krize podle nich ještě více odkryla slabiny eura. Za hlavní označili nedostatečnou politickou koordinaci a negativní sazby u eura. Tím se míní nejen záporné úrokové sazby Evropské centrální banky (ECB), které nejen odrazují investory zaměřené na nákup zahraničních měn, ale ovlivňují třeba i úročení v bankách pro střadatele a firmy, a také sazby u dluhopisů denominovaných v eurech. Celkem 63 procent dotázaných centrálních bankéřů si myslí, že by si euro vedlo lépe v případě, že by sazby byly vyšší.

„Průzkum odhalil, že koronavirová krize bude mít výrazný dopad na správu devizových rezerv. Respondenti též dali jasně najevo, že záporné výnosy představují významnou překážku, aby bylo euro populárnější rezervní měnou,“ okomentoval průzkum Bernard Altschuler, ředitel oddělení centrálních bank a správců devizových rezerv pro region střední a východní Evropy v HSBC. Další bankéři mají za to, že je eurozóna mnohem náchylnější ke krizím a oproti USA i politicky méně stabilní. To je podle nich důvod, proč kvůli tomu banky drží pouze minimum rezerv v eurech pro operativní potřeby.

Velkou skepsi vyjádřil strážce měny ze země, která uvažuje o zapojení do eurozóny. „Eurozóna jako země eura stále bojuje s dosažením ekonomické prosperity. A nevidíme žádný pokrok v hledání způsobu, jak harmonizovat toto uskupení jako celek. Záporné sazby také nepomáhají, protože i kdybych se rozhodl dané riziko akceptovat, záporné výnosy a sazby mě vytlačují z eura do jiných měn s kladným nominálním výnosem,“ vyjádřil se bankéř ze země zvažující přechod na euro.

Potvrzená pozice

Podobný názor zastává i hlavní ekonomka české dcery Raiffeisenbank Helena Horská. „To, že euro není klíčová rezervní měna, je dáno tím, že eurozóna není optimální měnová oblast. Existují obrovské rozdíly mezi severem a jihem, společná politika je jen v měnové oblasti, nikoliv ve fiskální,“ vysvětlila s tím, že finanční trhy tyto věci silně vnímají. Doplnila však, že se nyní všeobecně předpokládá, že význam eura půjde nahoru. Velkou roli při jeho vzestupu sehraje evropský plán obnovy a očekávání, že evropská ekonomika se díky němu začne dostávat z problémů rychleji než americká.

Americký dolar jednoznačně potvrzuje svou pozici hlavní světové rezervní měny. I díky tomu, že americká centrální banka Fed poskytla v rámci krizové pomoci likviditu různým centrálním bankám světa, čímž upevnila pozici dolaru. Jeho podíl na světových devizových rezervách je dlouhodobě stabilní okolo 60 procent.

„Je možné, že bude nyní euro krátkodobě vítěz a bude posilovat nad dolarem,“ uzavřela Horská. „Co se týče kritického názoru na nízkou akceschopnost evropských vlád a struktur EU, s tím naprosto souhlasím,“ komentoval výsledky letošního průzkumu HSBC mezi centrálními bankéři portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. Americký dolar podle něho jednoznačně potvrzuje svou pozici hlavní světové rezervní měny. I díky tomu, že americká centrální banka Fed poskytla v rámci krizové pomoci likviditu různým centrálním bankám světa, čímž upevnila pozici dolaru.

Jeho podíl na světových devizových rezervách je dlouhodobě stabilní okolo 60 procent. O slovo se však hlásí i čínská měna jüan. Od října 2016 ji do svého koše rezervních měn zařadil Mezinárodní měnový fond. V průzkumu HSBC více než dvě třetiny dotázaných předpokládá, že do roku 2030 by jüan mohl tvořit až 20 procent světových devizových rezerv. Nejoptimističtější přitom byli bankéři z menších ekonomik. Nyní jüan dosahuje zhruba dvou procent.

Dividendy až za rok, žádá ECB

Evropská centrální banka (ECB) v úterý 28. července vyzvala banky v zemích eurozóny, aby pozdržely výplatu dividend za loňský rok do příštího roku. Jde o prodloužení výzvy, kterou peněžním domům adresovala už letos v březnu, kdy je požádala o odklad přinejmenším do 1. října. Další doporučení zaměřila na zastavení odkupu vlastních akcií a také na výši odměn bankovnímu managementu. Za žádoucí označila střídmost. Zadržené či ušetřené peníze mají bankám pomoci vyrovnat se s následky pandemie koronaviru.

ECB nemůže soukromým akcionářům bank nic nařizovat, její doporučení však mají velkou váhu. Obecně jsou doporučení centrálních bank považovaná přímo za měnové či regulatorní nástroje bankovního či finančního odvětví. Frankfurtská „banka bank“ vedená prezidentkou Christine Lagardeovou tak má páky na celkem 117 peněžních ústavů členských zemí EU, které používají euro. Podle agentury Bloomberg mají akcionáři některých bank, například francouzské BNP Paribas, proti utahování opasků výhrady.

Přehodnocování názoru

ECB nespokojené hlasy odkazuje na to, že společně s doporučením stopnout dividendy jdou úlevy v oblasti bankovní regulace, třeba požadavky na kapitálovou přiměřenost. Jde o to, že banky nemusejí stopnout poskytování úvěrů, ani když narazí na možnosti dané zásobou vlastního kapitálu. To jim umožní dodatečné výnosy. Na toleranci v oblasti dodržování regulačních požadavků je podle frankfurtské měnové instituce třeba nahlížet jako na kompenzaci.

ECB navíc přislíbila, že v posledním čtvrtletí bude názor přehodnocovat v návaznosti na to, jak se bude dařit hospodářství i finančnímu systému. ECB není ve své snaze přimět akcionáře bank ke střídmosti osamocena. Své doporučení, rovněž z letošního března, prodloužila i britská Bank of England. Česko, které si zatím ponechává korunu a členem eurozóny není, stojí v tomto ohledu mimo dosah ECB. Nejvyšší autoritou pro peněžní ústavy zůstává Česká národní banka (ČNB). Nicméně české banky jsou dcerami zahraničních bank, většinou ze zemí eurozóny. Jak to tedy bude s dividendami?

„Momentálně provádíme právní analýzu doporučení ECB a brzy přistoupíme k rozhodnutí,“ uvedla šéfka komunikace skupiny Raiffeisenbank Ingrid Krenn-Ditz. Valná hromada banky, která bude rozhodující i pro její českou dceru, je plánovaná na 20. října. Tiskoví mluvčí dalších zahraničních akcionářů největších českých bank – České spořitelny a Komerční banky – na otázky, jak to bude s dividendami, odmítli odpovědět s tím, že je v nejbližších dnech čeká prezentace hospodářských výsledků, a že se proto nemohou vyjádřit.

Nicméně i v Česku letos v březnu padl apel, aby banky výplatu dividend pozastavily. „Doporučení České národní banky týkající se výplaty dividend je stále platné, protože ČNB již 16. března oznámila, že v současné situaci očekává, že se banky vzhledem k vysoké nejistotě ohledně dalšího ekonomického vývoje s okamžitou platností zdrží do doby odeznění akutních i dlouhodobějších důsledků epidemie nového koronaviru jakékoli výplaty dividend či jiných kroků, které by mohly ohrozit odolnost jednotlivých bank,“ uvedla mluvčí ČNB Markéta Fišerová.

„Kvantifikace všech dopadů je nyní obtížně předvídatelná. Z tohoto důvodu považuje ČNB za obezřetné, aby se banky v takové situaci za účelem zajištění své finanční stability nadále zdržely výplaty dividend a vytvořily si dostatečné kapitálové a likviditní rezervy pro krytí úvěrových ztrát, kapitálových požadavků a výpadku zdrojů financování,“ dodala. České banky v březnu výzvu ČNB bez problému přijaly. Nyní má řada z nich před valnou hromadou, neboť termín jednání kvůli koronaviru posunuly. Apel je tedy aktuální.

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...