- Bude jednat sněmovní vyšetřovací komise k únikům informací z vyšetřovacích spisů. Na slyšení by měli dorazit předseda ANO Andrej Babiš, novinář jeho bývalého deníku Marek Přibil a zástupci České advokátní komory.
Výslechy kvůli údajným únikům z policejních spisů zahájili poslanci minulý týden. Zákonodárci chtějí prošetřit, jestli se k šéfovi ANO Andreji Babišovi nedostávaly informace z „živých“ kauz. Vytvoření vyšetřovací komise schválili zákonodárci na popud ČSSD právě kvůli nahrávkám šéfa ANO Andreje Babiše, na nichž se baví s dnes již bývalým redaktorem MF DNES Markem Přibilem o vyšetřování „živých“ případů.
- Vrchní soud v Praze znovu projedná korupční kauzu lobbisty a důvěrníka někdejšího premiéra Mirka Topolánka Marka Dalíka, která souvisí s nákupem obrněných aut Pandur pro českou armádu. Pravomocný rozsudek nad Dalíkem zazněl loni v květnu, lobbista si tehdy vyslechl čtyřletý trest za žádost o téměř půlmiliardový úplatek za zprostředkování kontraktu mezi tehdejším kabinetem Mirka Topolánka a rakouskou firmou Steyr na dodávku více než stovky obrněnců. Podvod měl spočívat v tom, že Dalík nemohl tendr ovlivnit.
Případ ale do Prahy vrátil Nejvyšší soud, jenž verdikt nižší instance po dovolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana i Dalíkových advokátů Tomáše Sokola a Tomáše Gřivny zrušil. Vrchní soud v Praze tak musí projednat kauzu pečlivěji než v předchozím kole.
- Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek se setká s ministrem pro odchod Velké Británie z EU Davidem Davisem. Cílem pracovní návštěvy je výměna názorů a aktuálních postojů obou zemí k tématům spojeným s brexitem.
- Ústavní soud vyhlásí, jak rozhodl o návrhu pravicových poslanců na zrušení části zákona o ochraně ovzduší. Poslancům vadí to, že úřady mohou nově kontrolovat, čím lidé topí doma v kotlích. Spatřují v tom vážný zásah do práva na nedotknutelnost obydlí. Lidem za odepření přístupu ke kotli hrozí pokuta. Zákon platí od začátku letošního roku pro obce s rozšířenou působností. Na základě podnětů od občanů nebo třeba městských strážníků mohou úředníci vstupovat přímo do domácností nebo kotelen.
- Skupina silných amerických firem zveřejní hospodářské výsledky za druhé čtvrtletí. Je mezi nimi například největší americká automobilka General Motors, mediální společnost Central European Media Enterprises, která v České republice vlastní televizi Nova a další televizní stanice, největší světový řetězec restaurací s rychlým občerstvením McDonald’s nebo největší světový výrobce těžkých stavebních a těžebních strojů Caterpillar.
- Představitelé USA a Británie povedou přípravné rozhovory o možné budoucí obchodní dohodě mezi Washingtonem a Londýnem pro období, kdy Spojené království opustí EU.
- Zeť a poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner bude o ruské roli během loňských prezidentských voleb vypovídat na neveřejném slyšení před výborem pro tajné služby Sněmovny reprezentantů USA.
Kushner odmítá informace médií, podle nichž ruskému velvyslanci v USA Sergeji Kisljakovi navrhl zřízení tajného komunikačního kanálu mezi Washingtonem a Kremlem. Kushner v předem zveřejněném prohlášení k senátnímu výboru pro tajné služby trvá i na tom, že žádný z jeho kontaktů s Rusy nebyl nevhodný.
- Americký Senát by měl hlasovat o tom, zda začít debatu o odvolání Obamacare, systému zdravotního pojištění zavedeného prezidentem Barackem Obamou. Média ale nepředpokládají, že návrh uspěje. Nahradit program zdravotního pojištění zavedený bývalým prezidentem Barackem Obamou bylo jedním z hlavních bodů kampaně jeho nástupce Donalda Trumpa. Návrh na republikánskou verzi pojištění v květnu prošel Sněmovnou reprezentantů, kde mají republikáni výraznější většinu. Ve stočlenném Senátu ale zasedá jen 52 republikánských poslanců, a tak je nebezpečí odporu vůči reformě podstatně větší.
- Americká Sněmovna reprezentantů by měla hlasovat o návrhu zákona, který zavádí nové sankce vůči Rusku. Američtí senátoři dospěli už v první polovině července k dohodě o podobě zákona. Jeho součástí bude ustanovení, které zabrání Bílému domu zmírnit, odložit nebo zrušit sankce bez souhlasu Kongresu.
Zákon má potrestat Moskvu za údajné vměšování se do loňských prezidentských voleb USA, za násilný zábor Krymu a za podporu syrské vlády. Hlasovat se má už tento týden, protiruské sankce mají být schváleny jako dodatek zákona o sankcích proti Íránu.
