Včera se sešli na schůzi sněmovny a začali projednávat novelu ústavy. Ta by měla umožnit rozpuštění dolní komory třípětinovou většinou poslanců.
Jednání, kterému předcházely dlouhé debaty politických špiček, však několikrát přerušily ostré výměny názorů mezi politiky.
Šéf ČSSD Jiří Paroubek navíc napadl Ústavní soud. Prohlásil, že je čas „otevřít odbornou a politickou diskusi o budoucím ústavním postavení Ústavního soudu a roli, kterou má plnit“. Rozhodnutí ústavních soudců podle něj „zcela vybočuje z rámce ústavního pořádku a porušuje ústavu“.
Podle návrhu, který nakonec poslanci po několikahodinové debatě projednali, se bude moci sněmovna sama rozpouštět.
Součástí návrhu je i zrušení zpochybněného jednorázového ústavního zákona o ukončení funkčního období současné sněmovny.
Pokračování na straně 2
Dokončení ze strany 1
Ani tak vážné téma, jakým projednávání změny ústavy je, politikům nezabránilo v ostrých předvolebních bitkách.
Jedna z nich se strhla mezi středočeským hejtmanem Davidem Rathem, Jiřím Paroubkem a exministrem financí a zakladatelem strany TOP 09 Miroslavem Kalouskem. „Nejste to náhodou vy a vaše TOP 09, která tak vehementně prosazuje – a vy jste prosazoval – církevní restituce, které měly zadlužit celý stát a všechny naše lidi, že to měli platit všichni, 270 miliard?“ volal od řečnického pultu Rath, a reagoval tak na předchozí Kalouskovo vystoupení, ve kterém bývalý ministr varoval před zadlužováním země a obvinil Paroubka z populismu.
„Já jsem rozpoutal světovou ekonomickou krizi, jejíž konce nikdo nebyl schopen dohlédnout, já jsem položil Lehman Brothers, já jsem přesvědčil pana prezidenta Obamu, aby udělal obrovský schodek, přes 11 % hrubého domácího produktu Spojených států, a jen tak jako mezi snídaní a svačinou jsem přesvědčil Melčáka, aby podal tu ústavní stížnost. Prostě za všechno můžu já. Já se přiznám,“ rezignoval nakonec Kalousek.
„Ústavní soud vydal předběžné rozhodnutí, nic s tím v dané chvíli nenaděláme,“ povzdechl si předseda ODS Mirek Topolánek, který zároveň apeloval, aby sněmovna přijala takový zákon, který bude co nejčistší a nebude ho už možné napadnout. Zelení byli proti K jeho projednávání se však včera poslanci nemohli dlouho dostat. Než totiž zpřístupnili původní senátní návrh k dalšímu jednání, rozbouřily sněmovnu zmíněné potyčky. Komunistický předseda Vojtěch Filip pak v jednu chvíli i zpochybnil, že by se sněmovna měla ke znění zákona vracet.
„Samotné opakování druhého čtení v podstatě může pro někoho znamenat, že jsme rezignovali na vlastní rozhodnutí. Nejsem ochoten plivnout na práci tohoto zákonodárného sboru a vysmát se oněm 172 poslancům, kteří hlasovali pro přijetí tohoto ústavního zákona, a nemám ani v úmyslu se vysmívat 56 senátorům, kteří pro takový ústavní zákon hlasovali,“ prohlásil. Poslanci jeho stížnost ale nakonec nevyslyšeli a senátní návrh znovu otevřeli. Podpořilo to 170 ze 183 přítomných poslanců, nikdo ze zelených. Pro konečné schválení návrhu na ústavní změnu je potřeba 120 hlasů a Petr Tluchoř z ODS je přesvědčen o tom, že se najdou.
„Věřím, že to bude silnější a že se na tom shodne celé politické spektrum, aspoň tak ta jednání probíhala,“ uvedl.
Hlasovat by sněmovna měla ve čtvrtek. Novela počítá s uspořádáním předčasných voleb počátkem listopadu. Politici ale vyjadřují přesvědčení, že Ústavní soud nakonec Melčákovu stížnost zamítne a volby se budou konat v původně plánovaném termínu 9. a 10. října. Změnu ústavy však chtějí schválit v každém případě, aby mohla posloužit řešení podobné situace v budoucnosti.
