Zvuk posledního zapískání sudího Adama ještě ani nedozněl a můj mobil se rozdrnčel od záplavy přijatých esemesek. „Chceš si o tom popovídat?:)“ Kolegyně, kterou v redakci kvůli barvě jejích vlasů přezdíváme „rezatá fúrie“, byla jen jednou z mnoha příznivců sešívek, kteří si nenechali ujít příležitost se mi po právu vysmát. Ačkoliv obvykle rudé hájím i po kolapsech, tentokrát jsem na to neměl. „Tohle NENÍ Sparta,“ odepsal jsem promptně. „To ne, no, to je Liberec:) Podle Kladrubského je to špatné, ale je třeba to hodit za hlavu:).“
Po návrhu, kam si může Kladrubský i s ostatními hlavu strčit, jsem zápas v SMS zhodnotil.„Jsou to matláci. Co dělal Řepka před prvním gólem? Co Kučera celý zápas? Jak to, že si po levé straně Kerič chodil, jak chtěl? A co ten útok? Bony střídá tvůrce hry Matyho o půli a pak nedá jedinou nahrávku? Vždyť jsou úplně marní... Toe hnus!“ Tím ale zpráva pro kamarádku slávistku nekončila: „Ale po utrápené výhře nad Dinamem Záhřeb vás v pondělí na Letné smeteme a vše bude, jak má být!“
Pro všechny případy jsem se ale za hráče Letenských podíval do pravidel, abych jim objasnil některé pojmy. Tak tedy: „Branka je umístěna uprostřed každé brankové čáry. Každou branku tvoří dvě svislé brankové tyče postavené ve stejné vzdálenosti od rohových praporků, které jsou nahoře spojeny břevnem. Vnitřní strany brankových tyčí jsou od sebe vzdáleny 7,32 m, spodní strana břevna je ve výši 2,44mnad zemí. Branky je dosaženo, jestliže míč celým objemem přejde brankovou čáru mezi brankovými tyčemi a pod brankovým břevnem a útočící družstvo předtím neporušilo žádné pravidlo. Vítězem utkání je družstvo, které dosáhlo více branek.“
O autorovi| PETR KOLÁŘ, Přítelkyně autorovi (31) vyčítá, že má Spartu radši než ji. Má pravdu.
