Ministerstvo proto narychlo připravuje novelu trestního zákona. „Doděláváme v těchto dnech samostatnou novelu. Cílem je zrušit právo ministra propustit někoho z výkonu trestu odnětí svobody v případech, kdy podává stížnost pro porušení zákona,“ vysvětluje Pospíšil. Stížnost pro porušení zákona je mimořádným opravným prostředkem, kterým může ministr spravedlnosti korigovat práci soudů. Ministr ji podává k Nejvyššímu soudu, a to buď ve prospěch, či neprospěch dotyčného. Navíc jí může doprovodit dočasným přerušením trestu. Definitivní rozhodnutí je pak na Nejvyšším soudu. Ten může předchozí rozsudky zrušit či potvrdit a rozhoduje i o dočasném přerušení trestu.
Právo ministra přerušit trest je tak podle Pospíšila duplicitní a nadbytečné: „Nejvyšší soud má naprosto stejnou pravomoc a myslím, že je daleko lepší, když o této věci rozhoduje nezávislý justiční orgán než politik.“ Zasahovat přímo do průběhu výkonu trestu by totiž podle Pospíšila politici neměli.
První případ, který Pospíšila přiměl k činu, se stal loni v říjnu, kdy Kovářová podala stížnost ve prospěch Jiřího Kotíka z Přerovska a zároveň ho pustila z vězení po pouhých dvou odsezených letech. Kotík si přitom podle pravomocného verdiktu měl „odkroutit desítku“ za podvody, při kterých připravil 235 věřitelů o 461 milionů korun. Letos v květnu Nejvyšší soud rozhodl, že v Kotíkově případě postupovaly nižší soudy správně, a podnikatel proto za mříže patří. Dosud však do vězení nenastoupil a podle deníku Právo, který jeho případ zveřejnil, o něm úřady nic nevědí.
Kovářová navíc letos v červnu pustila na svobodu dva zloděje -Rudolfa Tesárka a Josefa Blažka. Ty poslal soud na 10 let do vězení za krádež 74 milionů korun z auta bezpečnostní agentury. Pospíšil stížnost v jejich prospěch sice na začátku srpna stáhl, jestli jsou ovšem ještě oba muži v Česku, je otázkou. Bude v budoucnu za vězně orodovat ombudsman?
Sama Kovářová řekla před týdnem Právu, že „to určitě v pořádku není“. Stížnosti pro porušení zákona ovšem podle ní smysl mají. To nezpochybňuje ani Pospíšil, změnám se ale nebrání. „Chci o tom vést diskusi a je možné, že výsledek bude takový, že stížnosti pro porušení zákona by do budoucna měl právo podávat třeba ombudsman,“ říká ministr.
***
KOVÁŘOVÉ „MILOSTI“ * Ministr podává stížnost pro porušení zákona ve prospěch či neprospěch odsouzeného. Řeší ji Nejvyšší soud. Ministr rozhoduje také o dočasném přerušení trestu. * V letech 2005 až 2008 pustili ministři spravedlnosti z vězení celkem devět odsouzených. Ministryně Kovářová však podle údajů ministerstva během pouhých 13,5 měsíce své „vlády“ sáhla po dočasném přerušení trestu hned v 11 případech. * Z hlediska souladu s Nejvyšším soudem byl z nedávných ministrů zdaleka nejúspěšnější Jiří Pospíšil. Nejvyšší soud odmítl pouhých 17 jeho stížností ve prospěch odsouzených, když na každou z nich připadalo 16,6 stížnosti úspěšných. U Kovářové klesl tento poměr na 6,6 a u Pospíšilova předchůdce Pavla Němce na 3,27. Za Němce také raketově narostl počet stížností a spekulovalo se, že jde o kvetoucí byznys.
