„Video nahrávky dokážou lépe uchovat vzpomínky v celé šíři. Tvář pamětníka a emoce, které při vyprávění prožívá, jsou důležitou součástí jeho svědectví. Prostě žijeme ve vizuálním světě, kde prostá audio nahrávka už neobstojí,“ vysvětlil ředitel organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa. Nezisková společnost vznikla v roce 2001 jako projekt novinářů, historiků a aktivistů, kteří v příbězích pamětníků klíčových momentů uplynulého století chtějí přispět k zachování identity české společnosti.
Osudy 20. stoletíServer Lidovky.cz spolupracuje s organizací Post Bellum na seriálu Osudy 20. století, v němž mapuje výjimečné příběhy 20. století. Rusové stříleli vlastní vojáky ve vodě, aby se netrápili, vzpomíná Michal Bindzar Proč tu jste, se dozvíte až v Terezíně, slyšel Robert Bartfeld od esesáka Ve skautingu jsem pokračoval i v komunistickém lágru. Zděnek Zelený vzpomíná na život v totalitě |
Cílovou částku shromažďuje pomocí internetového projektu Hithit, odezva veřejnosti je zatím mimořádná. Organizace ke zpracování nevšedních osudů hodlá používat trojici vytipovaných kamer spolu s digitálním úložištěm, na němž bude natočený materiál uchovávat. Cílová částka je 700 tisíc korun.
„Jsou to tři sety, které se dají použít právě tak, jak potřebujeme. Mají speciální nástavec, kterému se říká eye-direct. Je to vynález, který umožňuje, že vypravěč sleduje tvář redaktora, ale ve skutečnosti se dívá přímo do objektivu kamery, což nám umožňuje zachytit esteticky zajímavé detaily tváře,“ popsal pro server Lidovky.cz ředitel Kroupa.
V databázi má Post Bellum 7 tisíc pamětníků, denně přibývají další
Post Bellum primárně vyhledává lidi, kteří se konfrontovali s totalitními režimy různým způsobem. Zajímá se o příběhy válečných veteránů, odbojářů, disidentů či spolupracovníků StB, tímto záběrem je mezi neziskovými společnostmi podobného rázu výjimečná. Její databáze čítá na 7 tisíc pamětníků, osudy dvou tisíc z nich dosud čekají na zpracování. Napříště už by je měla organizace zachytit právě jen na kameru, v nadcházejícím roce jich chce stihnout nafilmovat zrhuba pět set.
Sbírku na Hithit vyhlásila Post Bellum v pátek, zájem veřejnosti na potřebnou techniku přispět překonává všechna očekávání. Dosud se na účtu shromáždilo už 335 tisíc korun. Termín pro naplnění cílové částky přitom uplyne až 19. ledna, peníze se tak téměř s jistotou podaří vybrat v předstihu. „Post Bellum je věc, která má dobrý charakter. Lidé jí fandí a podporují ji. Organizace má nadšené fanoušky a je to cítit,“ sdělila severu Lidovky.cz Jana Ecksteinová z řídícího týmu Hithit.
Projekt starý čtyři roky představuje pro neotřelé nápady v současnosti asi nejefektivnější způsob, jak na bázi crowdfundingu vybrat peníze. Dosud se díky Hithit povedlo na úspěšné projekty (tedy projekty, u nichž se naplnila cílová částka) nashromáždit zhruba 70 milionů korun. Post Bellum už si přitom jeden úspěšný zářez připsala, lidé jí předloni na jaře podpořili téměř dvěma sty tisíc korun. „Tehdy vybírali peníze na vybavení mobilního nahrávacího studia,“ přiblížila Ecksteinová.
Ze vzpomínek vzniká Pamět národa
Ze zdokumentovaných příběhů vytváří Post Bellum platformu s názvem Paměť národa, která je veřejně přístupná. Organizace je tím jednou z mála svého druhu v zemi, která kontinuálně usiluje o udržení povědomí o nedávné minulosti českého národa. „Projekt Paměť národa považuji za velmi smysluplný. Svými výsledky již dávno doložil, že má velký smysl pro uchování cenných vzpomínek pamětníků,“ míní historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek.
Podobně o projektu uvažuje také nakladatel, spisovatel a částečně historik Jiří Padevět. Ten dokonce organizaci Post Bellum přisuzuje nezastupitelnou roli. „Myslím, a možná to teď trošku přeženu, že Post Bellum je jeden z pilířů české společnosti,“ sdělil serveru Lidovky.cz Padevět.
„Paměť nejen uchovává, ale dál ji sděluje, ať už školám či veřejnosti. Proto je organizace tohoto typu, a moc takových jich ve střední Evropě nemáme, naprosto zásadní pro to, jak bude veřejnost chápat naši minulost,“ dodal k neziskovce Padevět.