Lidovky.cz: Podle vyjádření Madeleine Albrightové nastupuje nyní ve vztahu k Rusku ze stany NATO k odstrašování místo uklidňování. Bylo to očekávatelné?
NATO nabízí Rusku jednání, ale zároveň provádí odstrašování, což je jediná cesta, jak s ním jednat. A zároveň nejde o nic nového, praktikovalo se to už za studené války.
Rozmístění praporů v Pobaltí je krok k ujištění spojenců na východní hranici aliance, že se o jejich bezpečnost NATO stará a hodlá starat. Samozřejmě nejde jen o ty čtyři prapory, ale o jaderné odstrašení, které je důležité a o kterém se hovoří v závěrečném prohlášení.
Lidovky.cz: Server Russia Today označil zastrašování NATO za založené na neexistující hrozbě. Čekal jste takovou reakci? Jaké další byste předvídal?
Neexistující hrozba z VýchoduSummit Severoatlantické aliance ve Varšavě podle Moskvy ukázal, že členové NATO se nyní hodlají soustředit na "neexistující hrozbu z Východu" a že démonizují Rusko, aby ospravedlnili přehnané vojenské posilování svého východního křídla. Ve svém sobotním prohlášení to uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Podle něj bude Moskva od NATO během schůzky 13. července vyžadovat vysvětlení nových aliančních plánů. |
Do značné míry byly historicky podobné situace založené na válce slov a souboji symbolů. Bylo to tak nejen za studené války a novináři jsou toho součástí – ruské propagandy, nebo kontrapropagandy. Samozřejmě, že hlásná trouba Kremlu musí všechny přesvědčovat o tom, že se proti Rusku všichni spikli. Na tom je založená propaganda Vladimira Putina, takže bych nic jiného nečekal.
Odnepaměti byla i důležitým signálem protivníkovi vojenská cvičení v blízkosti hranic. To všechno jsou věci, které se odehrávají a budou pokračovat. Neočekávám ale žádnou velkou změnu po summitu, nebo dokonce nějakou konkrétní vojenskou akci Ruska. Řekl bych, že většina se odehraje právě na úrovni slov a propagandy. Samozřejmě se však Rusko bude i nadále snažit destabilizovat své okolí podobně jako to udělalo v Gruzii nebo na Ukrajině, protože to napomáhá jeho politice.
Lidovky.cz: Na summitu opět zaznělo, že Gruzie je připravena pro vstup do NATO. Nebylo by i to další provokací pro Rusko?
To je zas souboj slov a symbolů. Gruzie aspiruje na členství v NATO po dlouhá léta. Pro Rusko je to samozřejmě velice citlivá oblast. Debata o Gruzii a o tom, že je v zásadě připravena na členství v NATO po stránce infrastruktury, po stránce vycvičenosti armády atd. samozřejmě na Rusko míří, ale v zásadě nemění status quo. Těžko se totiž stane členskou zemí aliance ta země, která nemá vyřešené územní spory. To je jeden ze základních principů, který nelze obejít. Gruzie by se ráda viděla jako člen Aliance již zítra, ale zítra to ještě nebude. Nicméně je pro alianci důležitým partnerem z hlediska oné geopolitické hry v okolí Ruska.
Zemanova výzva NATO k dialoguMiloš Zeman se podle svých slov na summitu NATO snažil zdůrazňovat potřebu dialogu s Ruskem. Dialog podle něj může být nástrojem změny postojů některých ruských politiků. Prezident na tiskové konferenci prohlásil, že alianční vztah k Rusku je ambivalentní. Prohlášení NATO podle něj na jedné straně zemi kritizuje, na druhé ji považuje v některých oblastech za partnera. Zeman přivítal, že dojde k obnovení dialogu s Moskvou v rámci Rady NATO-Rusko. „Zdůrazňoval jsem, že ten dialog by se měl vést v řadě dalších oblastí - výměna studentů, turistů, podnikatelů, samozřejmě politiků. Dialog může být nástrojem změny postojů některých ruských politiků. Zatímco taková raketa s termonukleární hlavicí může být použita jenom jednou, tak dialog může být používán setrvale,“ řekl. Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek poznamenal, že s Ruskem by aliance měla hovořit o tom, jak zamezit náhodnému incidentu. Zdroj: ČTK |
Lidovky.cz: Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg zdůraznil, že Rusko nesmí být izolováno a aliance se musí snažit o konstruktivní dialog s Moskvou. Polský ministr zahraničí se k možnosti pragmatické komunikace však vyjádřil skepticky. Je komunikace mezi těmito stranami vůbec možná?
Myslím, že dialog možný je, ale jsou zapotřebí dvě strany, jinak je to monolog. Rusko má možnost vést dialog, protože aliance je k tomu připravena, to bylo deklarováno tisíckrát.
Jestli je někdo skeptický k tomu, že Rusko bude schopné ten dialog vést, tak tomu rozumím. Ani já si nemyslím, že by byla Moskva ochotná vést otevřený dialog. Kdyby chtěla, mohla ho vést už dávno. O to mi přijdou zvláštnější slova prezidenta Miloše Zemana, který hovoří o ambivalentnosti aliance ve vztahu k Rusku a vyzývá alianci k dialogu, namísto toho, aby k témuž vyzýval své kamarády v Moskvě. Bylo to totiž Rusko, které dialog vedený od 90. let přerušilo.
Lidovky.cz: Summit NATO uznal kyberprostor za novou dimenzi obrany. Myslíte, že už bylo načase?
Jde o dlouhodobé téma, které se line opatřeními členských zemí i celou aliancí už léta. Dnes se konečně na kyberprostor klade větší důraz, což je správně. Jako další dimenze bojiště je velice důležitý, a to nejen na řekněme strategické, či státní úrovni, ale i na úrovni operační. Nasazené jednotky aliance používají výpočetní techniku, fungují v kyberprostoru a schopnost protivníka napadnout tyto systémy může jednotky ochromit. Proto je důležitá i tato oblast.
Co mi trochu v komuniké chybí, je rozpracovanější další dimenze, kterou je vesmír. Do značné míry naše komunikace na vesmírných prostředcích totiž závisí. O ochraně těchto prostředků tak není ani slovo, což je škoda. Není žádným tajemstvím, že třeba Čína nebo Rusko disponují antisatelitními zbraněmi, které mohou přerušit naši komunikaci.
František ŠulcVystudoval politologii na Filozofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni a Bezpečnostní studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Od roku 1995 působil jako novinář v televizi Prima, v Lidových novinách a v časopisu Týden. V roce 2003 získal Cenu Ferdinanda Peroutky. Od srpna 2010 do prosince 2012 působil jako vedoucí poradců ministra obrany ČR Alexandra Vondry. V letech 2012 až 2014 byl ředitelem kabinetu ministra obrany.  |
Lidovky.cz: Jaká část závěrečného komuniké vám ještě připadá důležitá?
Výdaje členských zemí na obranu. Sice dochází ke zlepšení, ale pouze pět členů vydává na obranu dvě procenta z rozpočtu a jen deset členů dodržuje určitý benchmark na dvacetiprocentní výdaje do investic ročně z rozpočtu. To je jedna z důležitých věcí, která zaznívá směrem dovnitř, je to trochu smutné, protože se situace celkově nelepší. Je to vidět i na České republice, kde ekonomika sice roste, ale pořád se motáme kolem jednoho procenta a patříme na chvost aliance. Stejně tak v oblasti investic nedáváme doporučovaných 20 procent a modernizace se spíš zpomaluje, než by se zrychlovala. .
Lidovky.cz: Podle ministra obrany Stropnického by se Česká republika měla na aliancí doporučovaná dvě procenta dostat v roce 2025.
Tak to mu mohu jen pogratulovat, ale zároveň pochybovat. Vláda si schválila před dvěma lety, že do roku 2020 dosáhne 1,4 % HDP a je rok 2016 a pohybujeme se kolem jednoho procenta. Jsem zvědavý, jak se dá těch dvou procent dosáhnout, zvláště, když se to bude chtít již po někom jiném. Těch dvou procent se dá dosáhnout při tomto tempu jedině tak, že „ochladí“ ekonomika a začne stagnovat HDP, protože skokově nikdo evidentně nemá chuť přidávat, zvláště když se soustředí na utrácení v sociální oblasti, či zdravotnictví. Apel na dodržování doporučení mi přijde jako jeden z nejdůležitějších vzkazů komuniké..
