Po desetiletí se genetici marně honili za vidinou embryonálních kmenových buněk laboratorního potkana. Teď slaví na tomto poli nezávisle na sobě úspěch hned dva týmy. V časopise Cell ohlásil splnění snu celé generace biologů jednak britsko-čínský tým vedený Austinem Smithem z University of Cambridge a jednak skupina vedená Qi-Long Yingem z losangeleské University of Southern California.
Embryonální kmenové buňky umějí vědci vypěstovat z buněk velmi časného embrya. Vzniklé buňky se v laboratorních podmínkách intenzivně množí a přitom si udržují schopnost proměnit se za vhodných podmínek na jakýkoli typ buněk dospělého organismu. Již počátkem osmdesátých let minulého století vytvořili vědci myší embryonální kmenové buňky. Využili je k tvorbě myší s cíleně zablokovanými geny. Tato zvířata slouží jako modely pro studium mnoha lidských chorob vyvolaných defektem v dědičné informaci.
Koncem 90. let se podařilo vytvořit lidské embryonální kmenové buňky. Pokusy získat embryonální kmenové buňky dalších živočišných druhů končily vesměs neúspěšně. Každý druh má zvláštní požadavky, za nichž se embryonální kmenové buňky množí a udržují si schopnost podstoupit kompletní rejstřík buněčných rekvalifikací.
Postupy, které vedly k úspěchu při tvorbě embryonálních kmenových buněk myši, se například ukázaly jako nevhodné pro lidské embryonální kmenové buňky. U potkana se neosvědčil recept jak na myší, tak lidské embryonální kmenové buňky.
Yingův a Smithův tým odhalil kombinaci chemikálií, která sice dovolí buňkám potkaního embrya, aby se množily, ale zabrání jim ve spontánní proměně na specializované buňky. Receptura je poměrně jednoduchá.
„Knokautovaný“ potkan - dobrý potkan Smith navíc provedl i cílený zásah do dědičné informace potkaních embryonálních kmenových buněk. Otevřel tím cestu k tvorbě potkanů se zablokovanými vybranými geny. Smithem založená společnost Stem Cell Science chce ve spolupráci s farmaceutickými koncerny a firmami zabývajícími se chovem laboratorních zvířat vytvářet potkany s cíleně blokovanými geny a prodávat je pro výzkumné účely. Na tato zvířata už velmi netrpělivě čekají vědci z nejrůznějších oborů.
Například neurologové a neurochirurgové se těší, že se už nebudou potýkat s titěrnou míchou pokusných myší se zablokovanými geny, ale budou mít pro své pokusy k dispozici potkany s míchou podstatně větších rozměrů. Potkani mají ve srovnání s myšmi i mnohem komplikovanější chování, a jsou tak vhodnější pro studium závažných onemocnění mozku, jako je Parkinsonova či Alzheimerova choroba.
Zcela nedávno dostaly potkaní embryonální kmenové buňky zdatné konkurenty. Americký a čínský tým biologů nezávisle na sobě vytvořil ze specializovaných tělních buněk potkana tzv. indukované pluripotentní kmenové buňky. Ty se rejstříkem rekvalifikačních schopností plně vyrovnají embryonálním kmenovým buňkám, ale pro jejich tvorbu není třeba složitě kultivovat zárodky. Také tyto buňky lze použít pro tvorbu potkanů s cíleně zablokovanými geny. Cesta, která se zdála po desetiletí zcela neprůchodná, se tedy otevřela hned na několika frontách.
