Radikální změnu v nakládání s potravinami, které obchody nemohou prodat například kvůli deformaci obalů nebo chybám na etiketách, ale jež jsou stále zdravotně a hygienicky nezávadné, přinesla novela zákona o potravinách. Ta pod hrozbou milionových pokut nařizuje obchodům s plochou nad 400 m2 věnovat na charitu jídlo, které dosud často končilo na skládkách. Včetně neprodaných jogurtů, uzenin, konzerv, ale také zeleniny nestandardních tvarů.
Množství potravin, jež takto obchodníci darují, vzroste oproti loňským dvěma tisícům tun nejméně trojnásobně. Právě rostoucí množství jídla dodaného obchodníky, ale také z veřejných sbírek, restaurací, školních jídelen i od samotných výrobců je tím, co potravinovým bankám způsobuje problémy. Výrazně jim vzrostou náklady na provoz, zejména na mzdy, protože je třeba, aby jídlo bylo včas rozděleno a nezkazilo se.
Dražší ale budou i pohonné hmoty a nájem objektů. Dosud se celkové náklady pohybovaly v průměru okolo milionu korun ročně u menších potravinových bank (každá v průměru zdarma zásobuje 25 organizací) a dvou až tří milionů korun u velkých. „Provozní náklady porostou o minimálně 50 procent. Pokud chceme zachránit všechny potraviny a zajistit odběr ze všech obchodů, bude třeba více pracovníků,“ potvrdil předseda České federace potravinových bank Aleš Slavíček.
Zdroje financování poskytují dotace ministerstva zemědělství, podpora z krajů, obcí a především peníze od soukromých dárců.
Všech 14 potravinových bank po Česku zásobuje jídlem více než 300 azylových domů, dětských domovů a dalších odběratelů. Jejich počet ale po zavedení povinného darování evidentně vzroste.
