Je více než jasné, že v celé státní správě se v příštích letech musí výrazně šetřit. I proto vítám myšlenku ministerstva zemědělství postupně sloučit v nadcházejících třech letech bezmála dvě desítky úřadů. Úspory plynoucí z těchto změn dosáhnou stovek milionů. Druhým, a neméně podstatným efektem, bude zpřehlednění kontrolních postupů a odstranění jakékoliv duplicity tak, abychom naše zemědělce neobtěžovali zbytečnou byrokracií víc, než je nutné.
Jedním z připravovaných kroků k realizaci této vize je i velmi diskutované téma vzniku nového Pozemkového úřadu ČR, který vznikne sloučením pozemkových úřadů s Pozemkovým fondem ČR. O tom, jak žhavým tématem tento proces je, svědčí i články Petra Havla otištěné v Lidových novinách (23. 11. 2010).
Autor v nich uvádí, že role Pozemkového fondu ČR pomalu končí a do popředí by měla vystoupit úloha pozemkových úřadů. Tato teze však není tak jednoznačná. Hlavním cílem nové koncepce, tedy vytvoření Pozemkového úřadu ČR, je především zachování prostředků z prodeje půdy jako garantovaný zdroj příjmů na pozemkové úpravy.
Pokud by Pozemkový fond ČR byl transformován na organizační složku státu v působnosti ministerstva zemědělství, finanční prostředky z prodeje zemědělské půdy na 30leté splátky a správy státního majetku by musely být odváděny do státního rozpočtu a přerozdělovány podle potřeb a rozhodnutí vlády, tedy bez jasného určení. V případě schválení nové koncepce, tedy vytvoření nové instituce na platformě právnické osoby, by finanční prostředky stály i nadále mimo státní rozpočet a změnou zákona by byly určeny na chod nově zřízeného úřadu, na pozemkové úpravy a správu majetku. Pouze tímto krokem by státní pokladna mohla podle nejnovějších odhadů ušetřit zhruba půl miliardy korun ročně jen na provozu této instituce. Z toho jasně vyplývá, že nová koncepce úřadu je nutná nejen pro zachování finančních prostředků mimo státní rozpočet, které budou určeny pro pozemkové úpravy, ale zároveň nový úřad umožní lepší plánování a účelnější vynakládání těchto peněz.
Autor dále konstatuje, že Pozemkový fond ČR bude po roce 2012 spravovat pouze „zbytkové“ agendy typu pohledávek za předchozí prodeje půdy, případně směňování státních pozemků za pozemky jiných vlastníků při státních zakázkách. To je do jisté míry zlehčování role fondu a průkazně špatná znalost problému. Pozemkový fond dnes zajišťuje správu zemědělských nemovitostí, upravuje vlastnické vztahy k půdě a jinému zemědělskému majetku a také poskytuje náhrady oprávněným osobám. Vykonává také správu církevního majetku, nově zřizuje státní rezervy pro dopravní stavby či chráněná území. Z toho vyplývá i nutnost zajištění správy tohoto majetku – jeho ochrana, pronájem, údržba, privatizace, správa pohledávek, účast v soudních i správních řízeních a další.
Nechtěl bych kvůli vzniku nového subjektu vyvolávat nějaké mediální půtky, to by bylo naprosto zbytečné. Záleží na rozhodnutí vlády, jestli pozemkové úřady sloučí pod Pozemkový fond, nebo naopak. Chci pouze, aby zazněl argument pro vytvoření nového subjektu, který umožní maximální využití finančních prostředků na správu státního majetku či tvorbu pozemkových úprav, a který bude efektivně plnit závazky státu a vytvoří funkční evidenci pozemků v krajině v návaznosti na katastr nemovitostí, což více než 20 let po revoluci stále ještě není plně zajištěno.
Redakčně kráceno
***
Hlavním cílem nové koncepce je především zachování prostředků z prodeje půdy
O autorovi| RADIM ZIKA ředitel Pozem. fondu ČR
