Mix, díky kterému je ČR úspěšná exportní ekonomika a oblíbený cíl zahraničních investorů. Jenže pokulháváme v digitálních dovednostech a v extrémním případě hrozí, že za pár let už nebudeme „ani montovnou“.
Špatná zpráva, nebo velká příležitost pro českou ekonomiku?
Nedávná studie společnosti PwC upozornila, že vysoké riziko automatizace se v ČR týká 40 procent nynějších pracovních míst, což Česko v žebříčku 29 zkoumaných zemí řadí na čtvrtou pozici. Je to dáno zejména vysokým podílem oborů, kde se automatizace mechanických procesů očekává jako např. zpracovatelský průmysl, doprava, logistika či stavebnictví.
To ale vůbec nemusí znamenat špatnou zprávu. Jde o to, jak se jí Česko chopí. Protože přesně tohle skýtá pro českou ekonomiku velkou příležitost. Posun k průmyslové automatizaci a zavádění nových technologií by umožnil zvýšit produktivitu a přejít na výrobu s vyšší přidanou hodnotou. To by pak zase mohlo pomoct řešit dlouhodobý problém nízkých mezd, aniž by došlo ke ztrátě konkurenceschopnosti.
Budou zapotřebí lidé s digitálními dovednostmi
Hlavní nášlapná mina čeká ČR v oblasti vzdělávání. Namísto manuálně zručných dělníků budou potřeba lidé, kteří budou umět roboty ovládat, zdokonalovat nebo i vyvíjet. Budou potřeba nové kompetence, zejména v oblasti digitálních dovedností, kde Češi zatím moc nevynikají. Podle indexu digitální ekonomiky a společnosti má lepší než základní digitální dovednosti pouze 24 % Čechů, zatímco průměr EU je 31 %. Už dnes hlásí 79 % firem potíže při hledání IT specialistů, což je největší podíl v EU. Podíl vysokoškolských absolventů v technických oborech je tu pod průměrem EU.
Doporučení, aby Česko víc investovalo do vzdělávání, odborné přípravy, pokročilých technických a digitálních dovedností, proto vydala i Evropská komise v rámci své každoroční analýzy ekonomik členských států.
Česku by tady mohly pomoci i peníze z EU: v rozpočtu na období 2021-27 je na podporu digitálních dovedností – od krátkých kurzů až po dlouhodobá školení studentů i pracovníků – naplánováno 700 mil. EUR.
Je nutné podporovat rozvoj nových oborů
Příprava trhu práce na technologickou změnu přitom musí probíhat na několika frontách. Jak na školách, tak ve firmách je potřeba posílit digitální vzdělávání a rozvíjet dovednosti, které lidem pomohou se přizpůsobit novým potřebám trhu práce, jako jsou kreativita, řešení problémů a flexibilita. Zároveň je nutné podporovat rozvoj nových oborů jako robotika či umělá inteligence. Právě tam existuje obří potenciál pro zvyšování produktivity a vývoj nových produktů či služeb. Nedávná studie společnosti Microsoft bohužel ukázala, že české firmy umělou inteligenci ve srovnání s jinými zeměmi příliš nevyužívají. Během jednoho roku ji v Česku plánuje v praxi využívat asi 16 procent firem, evropský průměr je přitom 40 procent.
Našlápnuto má přitom Česká republika dobře. Tento měsíc získala Ostrava sídlo jednoho z vůbec prvních evropských superpočítačů. A v květnu podepsaly ČVUT, Univerzita Karlova, Akademie věd a pražský magistrát dohodu o spolupráci, která má z Prahy učinit centrum umělé inteligence evropského významu. To jsou přísliby, že „zlaté české ručičky“ a dobrá pověst českého inženýrství bude mít důstojné následovatele i v příštích dekádách: chytré české hlavičky.
